Korunovace panovníků Svaté říše římské

Korunovace panovníků Svaté říše římské, tj. římských králů, císařů a jejich manželek, probíhaly po celou dobu existence Svaté říše římské. Prvním panovníkem, kterého papež (sv. Lev III.) korunoval na císaře, byl Karel Veliký v roce 800. Za prvního vládce Svaté říše římské je nicméně považován až císař Ota I., korunovaný roku 962. Poslední korunovace římského císaře se odehrála v roce 1792, kdy byl korunován František II. Rakouský.

Znak císaře a kurfiřtů Svaté říše římské z roku 1545

Korunovace editovat

Tradičním místem korunovací římských králů ve středověku byly Cáchy. Na císaře byli římští králové tradičně korunováni papežem v Římě. V roce 1508 se za souhlasu papeže poprvé začal titulovat jako zvolený římský císař na císaře nekorunovaný římský král Maxmilián I. Habsburský. Všichni jeho nástupci pak užívali tohoto titulu už od své korunovace na římského krále, případně od faktického nástupu na trůn. Od té doby tedy císařové podstupovali pouze jedinou korunovaci, obvykle ve Frankfurtu nad Mohanem, po níž se rovnou titulovali jako zvolení římští císařové. Ještě v roce 1530 se však volený římský císař Karel V. nechal papežem korunovat na císaře, čímž se stal vůbec posledním korunovaným císařem Svaté říše římské.

Korunovaci na římského krále předcházela volba, uskutečněná říšskými kurfiřty. Od volby až po korunovaci nesla nově zvolená hlava říše titul římského krále. Teprve po korunovaci (případně po faktickém nástupu na trůn, tj. po skonu předchozího císaře) příslušel novému panovníkovi titul římského císaře.[1] Během korunovačního obřadu byly užívány říšské korunovační klenoty. Po korunovaci se obvykle slavila korunovační hostina.

Korunovace manželek císařů nebyly pravidlem. Například v 16. století se nekonala žádná taková korunovace. Korunovací Marie Amálie Habsburské roku 1742 chtěl její manžel, bavorský kurfiřt a císař Karel VII. Albrecht, v dobách zápasu o dědictví rakouské demonstrovat přenesení císařského důstojenství z habsburské dynastie na Wittelsbachy, a tak posílit svůj nárok na císařskou korunu i na habsburské dědictví.[2]

Seznam korunovací editovat

 
Královský trůn Karla Velikého v katedrále Panny Marie v Cáchách. Od roku 936 až do poslední cášské korunovace v roce 1531 na něj po své korunovaci usedlo celkem 30 římskoněmeckých králů.
 
Císařská koruna, kterou bývali římští císaři často korunováni
 
Kristus korunuje císaře Jindřicha II.
 
Kurfiřti volí císaře Jindřicha VII. Lucemburského
 
Zobrazení císařské korunovace z počátku 15. století
 
Korunovaný Karel V. s kurfiřty
 
Korunovace císaře Matyáše v roce 1612
 
Ohňostroj během korunovačních slavností ve Frankfurtu v roce 1612
 
Alegorie oslavující korunovaci Karla VII. v roce 1742
 
Josef II. pasuje na závěr korunovačního obřadu rytíře

Tento seznam nemusí být zcela kompletní, zejména co se týče korunovací císařoven. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Status Panovník Datum Místo Koronátor
Král Ota I. 0.999491249491250807a7. srpna 936 Cáchy
Královna Edita Anglická
manželka Oty I.
0.999491249491250807a7. srpna 936 Cáchy
Císař Ota I. 0.9995049995050202a2. února 962 Řím papež Jan XII.
Král Ota II. 961 Cáchy
Císař Ota II. 0.999507558969811225a25. prosince 967 Řím papež Jan XIII.
Král Ota III. 983 Cáchy
Císař Ota III. 0.999521897112260521a21. května 996 Řím papež Řehoř V.
Král Jindřich II. 1002 Cáchy
Císař Jindřich II. 10140214a14. února 1014 Řím papež Benedikt VIII.
Král Konrád II. 1024 Mohuč
Císař Konrád II. 10270326a26. března 1027 Řím papež Jan XIX.
Král Jindřich III. 1028 Cáchy
Císař Jindřich III. 10461225a25. prosince 1046 Řím papež Klement II.
Král Jindřich IV. 1054 Cáchy
Císař Jindřich IV. 10840331a31. března 1084 Řím vzdoropapež Klement III.
Král Jindřich V. 1099 Cáchy
Císař Jindřich V. 11110413a13. dubna 1111 Řím papež Paschal II.
Král Lothar III. 1125 Cáchy
Císař Lothar III. 11330604a4. června 1133 Řím papež Inocenc II.
Král Konrád III. 1138 Cáchy
Král Fridrich I. Barbarossa 1152 Cáchy
Císař Fridrich I. Barbarossa 11550618a18. června 1155 Řím papež Hadrián IV.
Král Jindřich VI. 1169 Cáchy
Císař Jindřich VI. 11910414a14. dubna 1191 Řím papež Celestýn III.
Král Ota IV. Brunšvický 1198 Cáchy
Král Filip Švábský 11980908a8. září 1198 Mohuč
Král Filip Švábský 12050106a6. ledna 1205 Cáchy kolínský arcibiskup
Královna Irena Angelovna
manželka Filipa Švábského
12050106a6. ledna 1205 Cáchy
Císař Ota IV. 12091004a4. října 1209 Řím papež Inocenc III.
Král Fridrich II. 12121209a9. prosince 1212 Mohuč mohučský arcibiskup
Král Fridrich II. 12150725a25. července 1215 Cáchy mohučský arcibiskup
Císař Fridrich II. 12201122a22. listopadu 1220 Řím papež Honorius III.
Královna Markéta Babenberská
manželka Jindřicha (VII.)
12270328a28. března 1227 Cáchy
Král Vilém II. Holandský 1248 Cáchy
Král Richard Cornwallský 12570517a17. května 1257 Cáchy
Královna Sancha Provensálská
manželka Richarda Cornwallského
12570517a17. května 1257 Cáchy
Král Rudolf I. Habsburský 12731024a24. října 1273 Cáchy
Královna Gertruda z Hohenbergu
manželka Rudolfa Habsburského
12731024a24. října 1273 Cáchy
Král Adolf Nasavský 12920624a24. června 1292 Cáchy
Královna Imagina z Limburgu
manželka Adolfa Nasavského
12920624a24. června 1292 Cáchy
Král Albrecht I. Habsburský 12980824a24. srpna 1298 Cáchy
Král Jindřich VII. Lucemburský 13090106a6. ledna 1309 Cáchy
Královna Markéta Brabantská
manželka Jindřicha VII. Lucemburského
13090106a6. ledna 1309 Cáchy
Císař Jindřich VII. Lucemburský 13120629a29. června 1312 Řím
Král Fridrich Sličný Habsburský 13141125a25. listopadu 1314 Bonn kolínský arcibiskup
Král Ludvík IV. Bavor 13141125a25. listopadu 1314 Cáchy mohučský arcibiskup
Královna Beatrix Svídnická
manželka Ludvíka IV. Bavora
13141125a25. listopadu 1314 Cáchy mohučský arcibiskup
Císař Ludvík IV. Bavor 13280117a17. ledna 1328 Řím
Král Karel IV. 13461126a26. listopadu 1346 Bonn
Král Karel IV. 13490725a25. července 1349 Cáchy trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský
Královna Anna Falcká
manželka Karla IV.
13490726a26. července 1349 Cáchy trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský
Královna Anna Svídnická
manželka Karla IV.
13540209a9. února 1354 Cáchy
Císař Karel IV. 13550405a5. dubna 1355 Řím
Císařovna Anna Svídnická
manželka Karla IV.
13550405a5. dubna 1355 Řím
Císařovna Alžběta Pomořanská
manželka Karla IV.
13681101a1. listopadu 1368 Řím papež Urban V.
Král Václav Lucemburský 13760706a6. července 1376 Cáchy
Královna Johana Bavorská
manželka Václava IV.
13760706a6. července 1376 Cáchy
Král Ruprecht Falcký 14010100a0. ledna 1401 Kolín nad Rýnem kolínský arcibiskup
Král Zikmund Lucemburský 14141108a8. listopadu 1414 Cáchy
Královna Barbora Celjská
manželka Zikunda Lucemburského
14141108a8. listopadu 1414 Cáchy
Císař Zikmund Lucemburský 14330531a31. května 1433 Řím papež Evžen IV.
Král Fridrich III. Habsburský 14420617a17. června 1442 Cáchy
Císař Fridrich III. Habsburský 14520316a16. března 1452 Řím papež Mikuláš V.
Císařovna Eleonora Portugalská
manželka Fridricha III.
14520319a19. března 1452 Řím
Král Maxmilián I. Habsburský 14860409a9. dubna 1486 Cáchy
Císař* Karel V. 15201023a23. října 1520 Cáchy
Císař Karel V. 15300224a24. února 1530 Bologna papež Klement VII.
Král Ferdinand I. Habsburský 15310111a11. ledna 1531 Cáchy kolínský arcibiskup
Císař* Maxmilián II. Habsburský 15620514a14. května 1562 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Rudolf II. 15751101a1. listopadu 1575 Řezno
Císař* Matyáš Habsburský 16120625a25. června 1612 Frankfurt nad Mohanem
Císařovna* Anna Tyrolská
manželka Matyáše
16120626a26. června 1612 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Ferdinand II. Štýrský 16190909a9. září 1619 Frankfurt nad Mohanem
Císařovna* Eleonora Gonzagová
manželka Ferdinanda II.
16301107a7. listopadu 1630 Řezno
Císař* Ferdinand III. Habsburský 16361230a30. prosince 1636 Řezno
Císařovna* Marie Anna Španělská
první manželka Ferdinanda III.
16370107a7. ledna 1637 Řezno
Císařovna* Eleonora Magdalena Gonzagová
třetí manželka Ferdinanda III.
16530804a4. srpna 1653 Řezno
Císař* Leopold I. 16580801a1. srpna 1658 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Josef I. 16900126a26. ledna 1690 Augsburg
Císař* Karel VI. 17111222a22. prosince 1711 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Karel VII. Bavorský 17420212a12. února 1742 Frankfurt nad Mohanem kolínský arcibiskup Klement August Bavorský
Císařovna* Marie Amálie Habsburská
manželka Karla VII.
17420308a8. března 1742 Frankfurt nad Mohanem kolínský arcibiskup Klement August
Císař* František I. Lotrinský 17451004a4. října 1745 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Josef II. 17640403a3. dubna 1764 Frankfurt nad Mohanem
Císař* Leopold II. 17901009a9. října 1790 Frankfurt nad Mohanem
Císař* František II. 17920714a14. července 1792 Frankfurt nad Mohanem

* Hvězdička znamená, že daný panovník ve skutečnosti nebyl korunovaným římským císařem, ale po korunovaci či po faktickém nástupu na trůn užíval titul "zvolený císař římský".

Reference editovat

  1. HLAVAČKA, Milan. Karel Albrecht: příběh druhého zimního krále. Praha: Akropolis, 1997. ISBN 80-85770-50-4. S. 116. 
  2. SCHMIDT, Georg. Wandel durch Vernunft: deutsche Geschichte im 18. Jahrhundert. München: C.H.Beck, 2009. Dostupné online. ISBN 9783406592263. S. 148. (německy) 

Literatura editovat

  • BLAŽKOVÁ, Věra; KAVKA, František; ALTMANN, Hans. Dvanáct římských i českých královen korunovaných v Cáchách. Praha: Libri Aquenses Verlag, 2004. 103 s. ISBN 80-239-3566-6. 
  • BŮŽEK, Václav; SMÍŠEK, Rostislav. Symboly rituálu. Volba Karla V. římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem a jeho korunovace v Cáchách. In: BOBKOVÁ, Lenka; HOLÁ, Mlada. Lesk královského majestátu ve středověku : pocta prof. Phdr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám. Praha, Litomyšl: Paseka, 2005. S. 123–131.
  • KUBEŠ, Jiří. Trnitá cesta Leopolda I. za říšskou korunou (1657–1658). České Budějovice: Veduta, 2009. 328 s. 
  • KUBÍNOVÁ, Kateřina. Římská korunovace Karla IV. In: BOBKOVÁ, Lenka; HOLÁ, Mlada. Lesk královského majestátu ve středověku : pocta prof. Phdr. Františku Kavkovi, CSc. k nedožitým 85. narozeninám. Praha: Paseka, 2005. S. 47–60.
  • PLETICHA, Heinrich. Des Reiches Glanz: Reichskleinodien und Kaiserkrönungen im Spiegel der deutschen Geschichte. Freiburg, Basel, Wien: Herder, 1989. ISBN 3-451-21257-9. S. 237–238. 
  • Wahl und Krönung in Zeiten des Umbruchs. Ludolf Pelizaeus (Hrsg.). Frankfurt am Main: Lang, 2008 (= Mainzer Studien zur Neueren Geschichte; 23). ISBN 978-3-631-56345-8

Externí odkazy editovat