Otevřít hlavní menu

Johana Bavorská (asi 1356, Haag31. prosince 1386, Karlštejn) byla druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty, dcery slezského vévody Ludvíka I. Břežského. Jako první manželka Václava IV. se stala římskou a českou královnou.

Johana Bavorská
Česká a římskoněmecká královna a vévodkyně lucemburská
Johana Bavorská, busta v triforiu Svatovítské katedrály.
Johana Bavorská, busta v triforiu Svatovítské katedrály.
Manžel Václav IV.
Korunovace 1370
Narození asi 1356
Haag
Úmrtí 31. prosinec 1386 (asi 30 let)
Karlštejn
Pohřbena Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Alžběta Pomořanská
Následník Žofie Bavorská
Dynastie Wittelsbachové
Otec Albrecht I. Bavorský
Matka Markéta Břežská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nevěsty pro Václava IV.Editovat

Johana nebyla první nevěstou, kterou císař Karel IV. vybral pro svého prvorozence. Už několik měsíců po Václavově narození uzavřel Karel IV. dohodu s norimberským purkrabím Fridrichem V. o budoucím sňatku Václava s Fridrichovou dcerou Alžbětou. Tento sňatek měl být uzavřen do deseti let a pokud by jedno z dětí zemřelo, na řadě byli další sourozenci Václava nebo Alžběty (která měla ještě mladší sestru). Norimberští po uzavření této smlouvy složili slib věrnosti Václavovi a pokud by Fridrich V. zemřel bez mužského potomka, přešlo by území na Václava a jeho budoucí manželku.

Politika tomu ovšem chtěla jinak a na scénu přišla jiná nevěsta. Roku 1365 zemřel zeť a také soupeř Karla IV. - Rudolf IV. Habsburský. Pro Karla tedy nastala příležitost získat na svou stranu uherského krále Ludvíka, který býval Rudolfovým spojencem. Princ Václav se tedy měl oženit tentokrát s jinou Alžbětou, o sedm let starší neteří uherského krále a předpokládanou dědičkou uherského trůnu. Existovala ovšem ještě svatební smlouva s Fridrichem Hohenzollernským. Ten za zrušení dané smlouvy obdržel od císaře některé výhody a finanční odměnu. Ostatně Fridrichovi se od jejího podepsání narodili dva synové.

 
Johannina cesta do Prahy v roce 1370

Důvody, proč se nakonec neuzavřel sňatek Václava s uherskou Alžbětou, nejsou příliš jasné, ale průtahy trvaly celé čtyři roky. Papež Urban V. 9. prosince 1369 zrušil zásnubní sliby obou stran. Jako důvod uvedl nechuť uherského dvora k tomuto sňatku. Alžbětě se totiž mezitím naskytla možnost ještě slibnějšího sňatku s achájským knížetem (1364–1373) a titulárním latinským císařem Filipem III. z Anjou a Tarentu. Naopak Karel IV. se mohl soustředit na zpřetrhání spojenectví mezi bavorskými Wittelsbachy a uherským a polským králem.

Královna JohannaEditovat

Karel IV. tedy oženil 29. září 1370 v Norimberku devítiletého syna Václava se snad čtrnáctiletou Johanou Bavorskou. 17. listopadu byla Johana arcibiskupem pražským Janem Očkem z Vlašimi korunována v Praze českou královnou. Od té doby žila na pražském dvoře. V červnu 1376 byl po složitých jednáních ještě ne patnáctiletý syn Karla IV. Václav společně s manželkou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římským králem. V té době spolu s Václavem začali žít jako manželé.

O královně Johaně po sňatku mnoho zpráv není: zúčastnila se pohřbu Karla IV. spolu s císařovnou-vdovou Alžbětou a rychle se naučila česky. S tchyní Alžbětou ale prý stejně jako Václav neměla příliš dobré vztahy, v době, kdy Václav nebyl v Čechách, často pobývala na hradě v Písku.

Smrt Johany BavorskéEditovat

 
Johanina pečeť

Existuje několik verzí o předčasné smrti královny Johany na konci roku 1386. Brabantský kronikář Edmund de Dynter z doslechu zaznamenal, že když okolo třetí hodiny ráno „královna prudce vstala z lůžka a s hlukem šmátrala pod lůžkem po noční váze“, vrhl se na ni jeden z velkých loveckých psů Václava IV., a prokousl jí hrdlo. Edmund ovšem toto tvrzení vzápětí popřel tím, že podle jiných zemřela na rány a vzteklinu, která byla následkem pokousání. Pro obě verze svědčí známá králova záliba v loveckých psech, z nichž jeden údajně opravdu spával s Václavem v ložnici. Z roku 1385 je známý případ, kdy pes pokousal královského hofmistra Kašpara Kaplíře.

V německém a katolickém prostředí nebyl Václav vůbec oblíbený, a tak například německý historik Krantz uvádí historku, že Johana nemohla snést hanebné prostředí královského dvora a proto se raději umořila hladem. Český historik Rudolf Urbánek se naopak domnívá, že Johanna zemřela na mor.

Své manželce dal Václav IV. vystrojit velkolepý pohřeb, kterého se sám nezúčastnil a odjel na hrad Žebrák. Podle zvyku bylo její tělo na několik dní vystaveno v pražských kostelích a 12. ledna 1387 pochováno na Pražském hradě v hrobce u sv. Víta.

Aragonský král Jan projevoval snahu, aby se Václav oženil podruhé s jeho dcerou, druhou ženou českého krále se však až po třech letech stala Žofie Bavorská, příbuzná Johany (dcera jejího bratrance). Vzhledem k tomu, že manželství s Johanou i Žofií zůstala bezdětná, je neplodnost spíše připisována Václavovi než jeho manželkám.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BAUER J. Podivné konce českých panovnic. Vydání 1. Třebíč : Akcent, 2002.
  • ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha ; Akropolis, 1994
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • ŠMAHEL, F. – BOBKOVÁ, L. (vyd.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: NLN 2012, 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie" na s. 758–762 napsala PhDr. Božena Kopičková.]
  • Kolektiv autorů. Královny a kněžny české. Předmluva a odborná redakce Jaroslav Čechura. Praha, X-Egem : Knižní klub, 1996, 254 s. ISBN 80-7176-411-6 (Knižní klub); ISBN 80-7199-010-8 (X-Egem). [Stať prof. PhDr. Rudolfa Urbánka „Královny Johana a Žofie" je na str. 122 – 133.]

Externí odkazyEditovat

Německá královna
Předchůdce:
Alžběta Pomořanská
1376/8 - 1386
Johana Bavorská
Nástupce:
Žofie Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Alžběta Pomořanská
1378 - 1386
Johana Bavorská
Nástupce:
Žofie Bavorská
Lucemburská vévodkyně
Předchůdce:
Johana Brabantská
1383 - 1386
Johana Bavorská
Nástupce:
Anežka Opolská