Johana Bavorská

česká královna

Johana Bavorská (asi 1356, Haag31. prosince 1386, Karlštejn) byla druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty, dcery slezského vévody Ludvíka I. Břežského. Jako první manželka Václava IV. se stala římskou a českou královnou.

Johana Bavorská
Česká a římskoněmecká královna a vévodkyně lucemburská
Portrét
Johana Bavorská, busta v triforiu Svatovítské katedrály.
Korunovace17. listopadu 1370, Praha
(českou královnou)
6. července 1376, Cáchy
(římskou královnou)
Narozeníasi 1356
Haag
Úmrtí31. prosinec 1386 (asi 30 let)
Karlštejn
PohřbenaKatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
PředchůdceAlžběta Pomořanská
NástupceŽofie Bavorská
ManželVáclav IV.
Manželkou panovníka13701386
DynastieWittelsbachové
OtecAlbrecht I. Bavorský
MatkaMarkéta Břežská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nevěsty pro Václava IV. editovat

Johana nebyla první nevěstou, kterou císař Karel IV. vybral pro svého prvorozeného syna Václava. Karel považoval sňatkovou politiku za nejlepší způsob nabytí území nebo řešení sporů a uplatňoval ji u všech svých dětí. Začínal s ní hned po narození potomka.

Alžběta z Norimberka editovat

Už několik měsíců po Václavově narození uzavřel Karel IV. dohodu s norimberským purkrabím Fridrichem V. o budoucím sňatku Václava s Fridrichovou dcerou Alžbětou. Tento sňatek měl být uzavřen do deseti let a pokud by jedno z dětí zemřelo, na řadě byli další sourozenci Václava nebo Alžběty, která měla ještě mladší sestru. Norimberští po uzavření této smlouvy složili slib věrnosti Václavovi a pokud by Fridrich V. zemřel bez mužského potomka, přešlo by území na Václava a jeho budoucí manželku.

Alžběta z Uher editovat

Politika tomu ovšem chtěla jinak a na scénu přišla jiná nevěsta. Roku 1365 zemřel zeť a také soupeř Karla IV. – Rudolf IV. Habsburský. Pro Karla tedy nastala příležitost získat na svou stranu uherského krále Ludvíka, který býval Rudolfovým spojencem. Princ Václav se tedy měl oženit tentokrát s jinou Alžbětou, o sedm let starší neteří uherského krále a předpokládanou dědičkou uherského trůnu. Existovala ovšem ještě svatební smlouva s Fridrichem Hohenzollernským. Ten za zrušení dané smlouvy obdržel od císaře některé výhody a finanční odměnu. Ostatně Fridrichovi se od jejího podepsání narodili dva synové.

 
Johannina cesta do Prahy v roce 1370

Důvody, proč se sňatek Václava s uherskou Alžbětou neuzavřel, nejsou příliš jasné. Průtahy trvaly celé čtyři roky. Papež Urban V. 9. prosince 1369 zrušil zásnubní sliby obou stran. Jako důvod uvedl nechuť uherského dvora k tomuto sňatku. Alžbětě se totiž mezitím naskytla možnost ještě slibnějšího sňatku s achájským knížetem (1364–1373) a titulárním latinským císařem Filipem III. z Anjou a Tarentu.

Johana Bavorská editovat

Po krachu obou připravovaných sňatků se Karel IV. soustředil na zpřetrhání pro něj nepřátelského spojenectví mezi bavorskými Wittelsbachy a uherským a polským králem. Nevěstou Václava se tak měla stát Johana Bavorská, druhorozená dcera bavorského vévody Albrechta I. a jeho první manželky Markéty.

Svatba devítiletého Václava se čtrnáctiletou Johanou se konala 29. září 1370 v Norimberku. Českou královnou byla Johana korunována 17. listopadu 1370 arcibiskupem pražským Janem Očkem z Vlašimi v Praze. Od té doby žila na pražském dvoře. V červnu 1376 byl po složitých jednáních ještě ne patnáctiletý Václav společně s manželkou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římským králem. V té době začali Václav a Johanka žít jako manželé.

O královně Johaně po sňatku mnoho zpráv není. Je známo, že se velmi rychle naučila česky a že manželství bylo bezdětné. Dále je doloženo, že se zúčastnila pohřbu Karla IV. spolu s císařovnou a vdovou Alžbětou. S tchyní Alžbětou stejně jako Václav však neměla příliš dobré vztahy. V době, kdy Václav nebyl v Čechách, často raději pobývala na hradě v Písku.

Smrt Johany Bavorské editovat

 
Johanina pečeť

Předčasné úmrtí editovat

Existuje několik verzí o předčasné smrti královny Johany v pouhých třiceti letech na konci roku 1386. Brabantský kronikář Edmund de Dynter zaznamenal, že když okolo třetí hodiny ráno „královna prudce vstala z lůžka a s hlukem šmátrala pod lůžkem po noční váze“, vrhl se na ni jeden z velkých loveckých psů Václava IV. a prokousl jí hrdlo. Edmund ovšem toto tvrzení vzápětí popřel tím, že podle jiných zemřela na rány a vzteklinu, která byla následkem pokousání. Pro obě verze svědčí známá králova záliba v loveckých psech, z nichž jeden údajně opravdu spával s Václavem v ložnici. Z roku 1385 je známý případ, kdy pes pokousal královského hofmistra Kašpara Kaplíře.

V německém a katolickém prostředí nebyl Václav vůbec oblíbený, a tak například německý historik Krantz uvádí historku, že Johana nemohla snést hanebné prostředí královského dvora, a proto se raději umořila hladem. Český historik Rudolf Urbánek se naopak domnívá, že Johana zemřela na mor.

Pohřeb Johany editovat

Své manželce dal Václav IV. vystrojit velkolepý pohřeb, kterého se sám pro velký žal nezúčastnil a odjel na hrad Žebrák. Podle zvyku bylo její tělo na několik dní vystaveno v pražských kostelích a 12. ledna 1387 pochováno na Pražském hradě v hrobce v chrámu sv. Víta na Hradčanech.

Další žena Václava IV. editovat

Po smrti Johany Bavorské projevoval Aragonský král Jan snahu, aby se Václav oženil s jeho dcerou. Druhou ženou českého krále se však až po třech letech stala o patnáct let mladší Žofie Bavorská. Byla příbuzná jeho první ženy Johany, neboť byla dcerou jejího bratrance. I toto manželství zůstalo bezdětné, a proto je neplodnost spíše připisována Václavovi než jeho manželkám.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Ludvík II. Hornobavorský
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
Matylda Habsburská
 
 
 
 
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jan II. Holandský
 
 
Vilém I. Henegavský
 
 
 
 
 
 
Filipa Lucemburská
 
 
Markéta II. Henegavská
 
 
 
 
 
 
Karel I. z Valois
 
 
Jana z Valois
 
 
 
 
 
 
Markéta z Anjou
 
Johana Bavorská
 
 
 
 
 
Jindřich V. Tlustý
 
 
Boleslav III. Marnotratný
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kališská
 
 
Ludvík I. Lehnicko-Břežský
 
 
 
 
 
 
Václav II.
 
 
Markéta Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Guta Habsburská
 
 
Markéta Břežská
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Hlohovský
 
 
Jindřich IV. Věrný
 
 
 
 
 
 
Matylda Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Anežka Hlohovská
 
 
 
 
 
 
Heřman III. Braniborský
 
 
Matylda Braniborská
 
 
 
 
 
 
Anna Habsburská
 

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • BAUER J. Podivné konce českých panovnic. Vydání 1. Třebíč : Akcent, 2002.
  • ČECHURA, J. Ženy a milenky českých králů. Vydání 1. Praha ; Akropolis, 1994
  • ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1378-1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha: Libri, 2000. 438 s. ISBN 80-85983-98-2. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • ŠMAHEL, F. – BOBKOVÁ, L. (vyd.), Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: NLN 2012, 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7. [Stať „Královny Johana a Žofie“ na s. 758–762 napsala PhDr. Božena Kopičková.]
  • Kolektiv autorů. Královny a kněžny české. Předmluva a odborná redakce Jaroslav Čechura. Praha, X-Egem : Knižní klub, 1996, 254 s. ISBN 80-7176-411-6 (Knižní klub); ISBN 80-7199-010-8 (X-Egem). [Stať prof. PhDr. Rudolfa Urbánka „Královny Johana a Žofie“ je na str. 122–133.]

Externí odkazy editovat

Německá královna
Předchůdce:
Alžběta Pomořanská
1376/81386
Johana Bavorská
Nástupce:
Žofie Bavorská
Česká královna
Předchůdce:
Alžběta Pomořanská
13781386
Johana Bavorská
Nástupce:
Žofie Bavorská
Lucemburská vévodkyně
Předchůdce:
Johana Brabantská
13831386
Johana Bavorská
Nástupce:
Anežka Opolská