Mikuláš V.
Mikuláš V., rodným jménem Tommaso Parentucelli (15. listopad 1397 Sarzana – 24. březen 1455 Řím), byl od roku 1447 až do své smrti papežem katolické církve (1447–1455). Papežské jméno „Mikuláš “ si zvolil na počest svého učitele a benefaktora bl. Mikuláše Albergatiho.
Jeho Svatost Mikuláš V. | |
---|---|
208. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 6. března 1447 |
Uveden do úřadu | 19. března 1447 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 24. března 1455 |
Předchůdce | Evžen IV. |
Nástupce | Kalixtus III. |
Znak | |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 17. března 1447 |
Kardinálská kreace | 16. prosince 1446 kreoval Evžen IV. |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Tommaso Parentucelli |
Datum narození | 15. listopadu 1397 |
Místo narození | Sarzana, Janovská republika |
Datum úmrtí | 24. března 1455 (ve věku 57 let) |
Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
Místo pohřbení | Grotte Vaticane |
Seznam papežů nosících jméno Mikuláš multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatBěhem svého pontifikátu pozoroval dobytí Konstantinopole Osmanskou říší. Pokusil se tomu zabránit vyhlášením křížové výpravy, ale neuspěl. Přispěl k rezignaci vzdoropapeže Felixe V. roku 1449, čímž ukončil poslední velké papežské schizma. A následné poté došlo k rozpuštění Basilejského koncilu.
Jako klíčová postava renesance se také snažil učinit z Říma centrum umění a literatury. V Římě nechal posílit opevnění, obnovil akvadukty a přestavěl mnoho kostelů. Rovněž za jeho papežského působení vznikly první návrhy na pozdější Baziliku svatého Petra.
V roce 1448 založil Vatikánskou knihovnu a také uzavřel tzv. vídeňský konkordát, který byl právním rámcem vztahů Apoštolského stolce se Svatou říší římskou až do jejího zániku.
Papežská kancelář v této době začíná psát všechna breve a další písemnosti humanistickou polokurzívou (tehdy zvanou lettera dei brevi) a má tak velký vliv na pozdějším rozšíření tohoto typu písma. [1]
Buly Dum Diversas a Romanus Pontifex
editovatV roce 1452 vydal papež Mikuláš V. bulu Dum Diversas a později v roce 1455 bulu Romanus Pontifex. Obě buly potvrzovaly portugalské nároky na země, které objeví, a také potvrzovaly, že Evropané mohou zotročit všechny Saracény a pohany, kteří se v těch zemích vyskytují.[2] Papež František uvedl v roce 2023 bulu Dum Diversas jako příklad papežského dokumentu, který nelze ve stávající podobě opakovat, protože byl kulturně podmíněn a toleroval otroctví.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vedemecum pomocných věd historických. 3. vyd. Lipník nad Bečvou: H&H, 1997. ISBN 80-86022-09-9. S. 55.(česky)
- ↑ HORÁK, Pavel. Křesťanské koncepty v myšlení a praxi současných novopohanů. Pardubice, 2018. 218 s. Disertační práce. Fakulta filozofická Univerzity Pardubice. s. 69. Dostupné online.
- ↑ Papež reaguje na "dubia" pěti kardinálů. Vatican News [online]. 2. 10. 2023 [cit. 21.10.2023]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš V. na Wikimedia Commons
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Evžen IV. |
1447–1455 Mikuláš V. |
Nástupce: Kalixtus III. |