Alžběta Pomořanská

česká královna a císařovna římská

Alžběta Pomořanská (též Eliška Pomořanská, německy Elisabeth von Pommern, 1346 nebo 134714. února 1393, Hradec Králové) byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého. Byla čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského. Byla česká královna a římská císařovna.

Alžběta Pomořanská
Česká královna a římskoněmecká císařovna
Busta Alžběty Pomořanské v triforiu svatovítské katedrály
Busta Alžběty Pomořanské v triforiu svatovítské katedrály
Manžel Karel IV.
Korunovace 1363
Manželkou panovníka 1363 - 1378
Narození 1346/7
Úmrtí 14. února 1393
Hradec Králové
České královstvíČeské království České království
Pohřbena Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce Anna Svídnická
Následník Johana Bavorská
Potomci Anna Lucemburská
Zikmund Lucemburský
Jan Zhořelecký
Dynastie Greifenové
Otec Bogislav V. Pomořanský
Matka Alžběta Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

SvatbaEditovat

S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů. Měl v úmyslu rozbít protilucemburskou opozici vedenou rakouským vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar a vévoda Bogislav Pomořanský.

Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bez boje zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku 16 a Karlovi 47 let.[1]

KorunovaceEditovat

Necelý měsíc po svatbě 18. června 1363 byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické - Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže Urbana V. korunována na římskou císařovnu.[2]

ManželstvíEditovat

 
Pečeť Alžběty Pomořanské

Čtvrtá manželka Karla IV. se od svých předchůdkyň odlišovala v mnoha směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi byla rázná, sebevědomá a cílevědomá. V Kronice pražského kostela popisuje Beneš Krabice z Weitmile sílu císařovny takto:[3]

Tato paní císařovna měla v rukou takovou sílu, že si někdy v té době v přítomnosti mnoha knížat, pánů a šlechticů dala přinést novou podkovu, ukovanou pro velkého valacha, a tuto podkovu ta paní vlastníma rukama zlomila. Tuto podkovu nemohli jiní okolo stojící nejsilnější muži s vynaložením všech svých sil ani ohnout.
 
Modlící se Alžběta Pomořanská

Alžběta byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny. To bylo víc než jeho tři předchozí manželky dohromady. V roce 1366 se narodila dcera Anna, pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Norimberku narodil císařův třetí syn Zikmund. Na Pražském hradě se Alžbětě v červnu 1370 narodil druhý syn Jan, pojmenovaný po Janu Lucemburském. Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu, později provdanou za norimberského purkrabího Jana III. z Hohenzollernu. V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich, rok před smrtí Karla IV.

Karel a Alžběta měli harmonické manželství, ostatně nejsou žádné zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství bylo problémové. V roce 1371 Karel vážně onemocněl a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl, jako např. Noc na Karlštejně.

VdovaEditovat

Šťastné manželství Alžběty s Karlem trvalo 15 let do smrti Karla v roce 1378. Alžběta pak byla dalších 15 let vdovou. V jejich manželství byl jediný problém a to byla rivalita mezi nevlastními bratry Václavem a Zikmundem. Alžběta těžce snášela, že Karel oproti jejím dětem upřednostňuje svého syna Václava z předchozího manželství. Dokonce i po Karlově smrti v roce 1378 měla zato, že její synové Zikmund a Jan Zhořelecký zůstávají v pozadí. Svého nejstaršího syna Zikmunda všestranně podporovala ve snahách o získání uherské koruny. Na běh příštích věcí v Českém království ale již velký vliv neměla.

Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.

PotomciEditovat

∞ 1385 Marie Uherská
∞ 1408 Barbora Celjská

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. LIŠKA, Vladimír. Ženy českých vládců. Praha: Nakladatelství XZY, 2015. 225 s. ISBN 978-80-7505-156-1. 
  2. FIDLER, Jiří. České královny. Praha: Fragment, 2011. 63 s. ISBN 978-80-253-1272-8. 
  3. ČECHURA, Jaroslav. Královská trilogie - Ženy a milenky českých králů. Praha: Ottovo nakladatelství, 2016. 585 s. ISBN 978-80-7451-505-7. 

LiteraturaEditovat

  • KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 14. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s. 
  • SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 70–71. 

Externí odkazyEditovat