Rudolf IV. Habsburský

rakouský vévoda

Rudolf IV. Habsburský (1. listopadu 133927. červenec 1365 Milán) byl rakouský a korutanský vévoda a hrabě tyrolský z dynastie habsburské.

Rudolf IV. Habsburský
Narození1. listopadu 1339
Vídeň
Úmrtí27. července 1365 (ve věku 25 let)
Milán
Příčina úmrtímor
Místo pohřbeníVévodská hrobka
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťKateřina Lucemburská (1353–1365)[1]
RodičeAlbrecht II. Moudrý a Johana z Pfirtu
RodHabsburkové
PříbuzníMarkéta Habsburská, Albrecht III. Habsburský, Leopold III. Habsburský a Fridrich III. Habsburský (sourozenci)
Karel IV. Lucemburský (tchán)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Rudolf byl prvním synem vévody Albrechta II. a Johany z Pfirtu, narodil se jako první dítě po patnáctiletém manželském soužití rodičů, což bylo patřičně oslaveno, neboť jeho příchod na svět znamenal rovněž vyvrácení fámy o otcově impotenci. Jako pětiletý byl 1344 zasnouben s Kateřinou, dcerou Karla IV. Zasnoubení obě strany potvrdily 1348, ale teprve po dosažení Rudolfovy fyzické zletilosti se o Velikonocích 1353 konala v Praze svatba.

Po otcově smrti roku 1358 převzal vládu v habsburských zemích a od jejího počátku dával najevo, že hodlá vlastní rod mocensky povznést. Neváhal se přitom uchýlit k použití listinných fals, zhotovených v letech 1358/59. Jejich prostřednictvím hodlal rozšířit své pravomoci a výsady na úkor císaře Svaté říše římské. Soubor privilegií, vydaných samotným Caesarem a Neronem, však Karla IV. nepřesvědčil o oprávněnosti Rudolfových nároků. Aliance, kterou uzavřel s polským králem Kazimírem III. Velikým a uherským králem Ludvíkem I. Velikým, byla sice namířena proti Karlu IV., nicméně ten ji roku 1364 zmařil sjednáním smlouvy o vzájemném nástupnictví mezi Lucemburky a Habsburky v případě úplného vymření jedné z dynastií.

Roku 1363 přiměl Rudolf tyrolskou hraběnku Markétu Maultasch, dceru někdejšího českého krále Jindřicha Korutanského, aby Habsburkům postoupila Tyroly. Následný spor s Wittelsbachy o toto území přerušilo roku 1364 uzavřené příměří. Celé Rudolfovo počínání charakterizuje snaha, ba přímo posedlost vyrovnat se Karlovi IV. Projevilo se to např. roku 1359 v zahájení přestavby monumentálně pojaté katedrály svatého Štěpána ve Vídni, roku 1365 v zřízení vídeňské univerzity i v záměru vybudovat ucelený komplex habsburských držav, které by sahaly od horního Rýna až k uherské hranici.

Vévoda Rudolf zemřel v mladém věku, nestačil zplodit žádné potomky. Vdova Kateřina se sice znovu provdala, ale byla pohřbena vedle svého muže ve Vévodské hrobce v dómu sv. Štěpána ve Vídni.[2]

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Albrecht IV. Habsburský
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Kyburgu
 
 
Albrecht I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Burkhard III. z Hohenbergu
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
 
 
 
 
 
Mechtilda z Tübingenu
 
 
Albrecht II. Moudrý
 
 
 
 
 
 
Menhard I. Tyrolský
 
 
Menhard II. Tyrolský
 
 
 
 
 
 
Adéla Tyrolská
 
 
Alžběta Goricko-Tyrolská
 
 
 
 
 
 
Ota II. Bavorský
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Anežka Brunšvická
 
Rudolf Habsburský
 
 
 
 
 
Ulrich II. z Pfirtu
 
 
Theobald I. z Pfirtu
 
 
 
 
 
 
Anežka z Vergy
 
 
Oldřich III. z Pfirtu
 
 
 
 
 
 
Gauthier z Klingenu
 
 
Kateřina z Klingenu
 
 
 
 
 
 
Žofie z Froburgu
 
 
Johana z Pfirtu
 
 
 
 
 
 
Hugo III. Burgundský
 
 
Renaud Burgundský
 
 
 
 
 
 
Adéla Meranská
 
 
Johana Burgundská
 
 
 
 
 
 
Amadeus Neufchâtelský
 
 
Guillemette Neufchâtelský
 
 
 
 
 
 
Jordana z Arbergu
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-25. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Albrecht II.
  Korutanský vévoda
Rudolf II.
13581365, do roku 1362 s Fridrichem I.
  Nástupce:
Albrecht III.
Předchůdce:
  Kraňský vévoda
13641365
  Nástupce:
Albrecht I.
Leopold