Karel Juda
Karel Juda (28. prosince 1871 Kamenice nad Lipou[1] – 27. ledna 1959 Praha) byl český učitel, spisovatel a publicista.
| Karel Juda | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Karel Bor. Jůda |
| Narození | 28. prosince 1871 Kamenice nad Lipou |
| Úmrtí | 27. ledna 1959 (ve věku 87 let) Praha |
| Pseudonym | K. Exulant |
| Povolání | učitel |
| Národnost | česká |
| Témata | školství a žurnalistika |
| Manžel(ka) | Berta Judová-Štěpánová |
| Rodiče | Josef Juda a Josefka Judová-Lendrová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v rodině Josefa Judy, měšťana a obuvníka v Kamenici nad Lipou, a Josefky Judové-Lendrové. Měl pět sourozenců: Josefa (1856–1941), Cecílii (1857–1936), Augustina (1861), Alžbětu (1863) a Marii (1866–1875). Byl ženatý s Bertou Štěpánovou (1878), se kterou měl syna Jožku.[2]
Vystudoval reálné gymnázium v Pelhřimově r. 1893 (jako budoucí povolání měl uvedeno bohosloví). Byl středoškolským profesorem, vyučoval na reálkách v Novém Městě na Moravě, v Prostějově (1905–1906), poté byl za trest přeložen do Příboru (po incidentu s Karlem Dostálem-Lutinovem, viz Lutinov contra Juda). Následovaly reálky v Hodoníně a v Praze na Ječné ulici.
Karel Juda byl prozaik, epigramatik, humorista, satirik, rutinovaný stylista, citlivý pozorovatel i kulturně politický esejista.[3] Psal do Švandy dudáka, Moravskoslezského denníku, Národních Listů (redigoval) a Národní demokracie. Používal pseudonymy: Kapižon, Páter Vyklouz, K. Exulant, Kara Ben Jehuda.
Roku 1906 přestoupil z katolické církve k evangelicko-reformní konfesi. Je uveden jako náměstek Jaroslava Kvapila na Listině velkých hodnostářů Národní velké lóže československé v r. 1932. V Praze XII bydlel na adrese Slezská 101.[2]
Dílo editovat
Próza editovat
- Chudé osení: směs žalu, humoru, satiry a ironik – Velké Meziříčí: Šašek a Frgal, 1902[4]
- Za plotem: humoresky a satiry – ilustroval Karel Rélink. Praha: Alois Wiesner: Alois Neubert, 1903
- Výslužky páterských trachtací. I – Prostějov: Československá sociálně demokratická strana dělnická, 1910
- Satirický komentář: pětadvacet fejetonů a črt z let 1910–1913 – Jihlava: Ondřej Kypr, 1913[4]
- Cesta do hor a jiné povídky – František Gellner. Drobná themata – Karel Juda.
- Zpěvy nejunácké a jiný humor balkánský: verše i próza z let 1913–1919 – Praha: Bedřich Kočí, 1920[4]
- Slezské dialogy: fejetony psané r. 1913 – Praha: B. Kočí, 1920
- Křest ruské říše: doplnění Havlíčkova Křtu svatého Vladimíra o tři zpěvy – Praha: Národní listy,1921[2]
- Pan kolega: vypravování o tom, jak se měl za války jeden profesor, totiž já: fejetonů a črt kniha šestá – Praha: B. Kočí, 1921
Studie editovat
- Václav Kosmák – Nové Město na Moravě: vlastním nákladem, 1901
- Judův případ – Prostějov: Sdružení pokrokových lidí, 1906
- Ignát Herrmann – Praha: František Topič, 1918–1935
- Světili či nesvětili?: podstata a cíle katolického klerikalismu v Československé republice – Praha: Volné myšlenky československé, 1923?
- Tomáš ze Štítného – Praha: F. Topič, 1925
- Zednářství a náboženství – kresba přednesená v L... . Plzeň: Dílna: "Josef Dobrovský", 1934
- Líšeň v obchodu, průmyslu a hospodářství – Brno: 1938
Jiné editovat
- VIII. umělecká výstava ve Štramberku: 4.VII.–15.VIII.1920: Poslání Štramberku: katalog výstavy – Štramberk: nákladem pořadatele, 1920
- XIII. umělecká výstava na Štramberku 1925: od 12. července do 16. srpna 1925 v nové školní budově od 9. do 12. hodiny dopolední a od 2. do 6. hodiny odpolední – Štramberk: s. n., 1925
- České diktáty pro první třídu – Nové Město na Moravě: Věstník českých professorů, 1902
- 700 let města Kamenice nad Lipou – Kamenice nad Lipou: Městské muzeum, 1948
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 21.10.08. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2021-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 179.
- ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásně písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 333.
- ↑ a b c FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 127.
Literatura editovat
- Lutinov contra Juda: Karel Dostál-Lutinov – Prostějov: Karel Dostál-Lutinov, 1906
- K Judově aféře z roku 1906 – Pavel Marek. Brno: Matice moravská, 1994
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Juda
- Karel Juda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- MyHeritage: Karel Juda
- Zkoušky maturitní v Pelhřimově r. 1893
- České diktáty pro první třídu
- Listina velkých hodnostářů Národní velké lóže československé
- Líšeň v obchodu, průmyslu a hospodářství
