Jaroslav Prager
Jaroslav Prager (13. dubna 1863 Žitětín[1] – 27. března 1902 Praha-Nové Město[2]), uváděný i s příjmením Práger nebo Prágr, byl český lékař, kabaretní herec, zpěvák a autor textů k písním. V letech 1896–1900 léčil v pražské ordinaci zejména gynekologická a pohybová onemocnění za pomoci masáží a cvičení. Od 80. let 19. století vystupoval v komických rolích na studentských, vlasteneckých a dobročinných zábavách v Praze i na venkově. Angažoval se v českožidovské komunitě. Napsal slova k několika populárním kupletům, např. Vždyť jsme jen jednou na světě.
MUDr. Jaroslav Prager | |
---|---|
Jiná jména | Jaroslav Práger nebo Prágr |
Narození | 13. dubna 1863 Žitětín |
Úmrtí | 27. března 1902 (ve věku 38 let) Praha |
Příčina úmrtí | atrofie mozku |
Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
Alma mater | česká lékařská fakulta |
Povolání | lékař, zpěvák a textař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatStudium a zaměstnání
editovatPodle záznamu v matrice se narodil 13. dubna 1863 v Žitětíně čp. 6 u Jičína,[1] byť některé zdroje uvádějí datum 15. dubna.[3] Absolvoval gymnázium v Jičíně, Hradci Králové a Praze. Potom studoval medicínu v Praze a Vídni.[3] 13. července 1895 promoval na české lékařské fakultě.[4]
Pracoval zprvu jako operatér na gynekologické klinice prof. Pawlíka ve všeobecné nemocnici. Na konci roku 1896 si otevřel vlastní ordinaci na Václavském náměstí.[5] Zaměřil se na léčení švédskou masáží a zdravotní gymnastikou. Pomáhal pacientům a pacientkám s chronickými ženskými nemocemi, písařskou křečí, ischiasem, revmatismem i jinými obtížemi.[6][7]
Veřejná a umělecká činnost
editovatNejpozději od 80. let s úspěchem účinkoval na zábavných představeních. Již jako student byl v Praze i na venkově známý jako humorista.[3] Například v roce 1884 byl členem plesového výboru mediků[8] a téhož roku vystoupil jako „eskamotér“ na benefičním večírku pražského studentského spolku „Štítný“ v Benešově.[9] V pozvánce na další výlet do Benešova, tentokrát organizovaný o rok později spolkem českých akademiků-židů, byl zmiňován jako „dobře v Praze známý“ a jeden z těch, kdo ručí za zdar zábavy.[10] Roku 1886 vystupoval na přátelském večeru nově zřízené Občanské besedy v Berouně.[11] Velmi aktivní byl například v roce 1893, kdy spolu s dalšími účinkoval na zábavě živnostníků v Karlíně,[12] na matiční slavnosti na Výstavišti (v rámci Českého varieté s J. Švábem-Malostranským aj.),[13][14] na humoristickém večírku v sále Svatováclavské záložny,[15] na nádraží Bruska (oboje mj. s J. Švábem),[16] pro spolek asekuračních úředníků na Smíchově[17] a občanskou besedu v Novém Strašecí,[18] na posvícenské zábavě ve Velvarech[19] a na sokolské oslavě v Městci Králové.[20] K jeho častým společníkům patřili komici Josef Wanderer (Vanderer) a Cyril Kočí.[20][19]
V roce 1894 uspořádal jako předseda Akademiků žižkovských zábavně poučný „dýchánek“, spojený s přednáškou profesora E. Kaufmanna a humoristickým programem, v němž účinkoval.[21] V rámci téhož spolku přislíbil podporu iniciativě na vybudování Žižkova pomníku[22] a věnoval na ten účel honorář z jednoho představení.[23] Vystoupil i na druhém žižkovském „dýchánku“[24] a pro čtenářskou besedu v Mnichově Hradišti.[25] Jeho hereckými partnery byli v tomto roce Cyril Kočí a Hanuš Škrlík.[24][25] Asi čtyři měsíce před promocí se zapojil do benefiční matiční slavnosti v Národním domě na Vinohradech[26] a s C. Kočím přispěl ke koncertu pěveckého spolku na Zbraslavi.[27] Téhož roku (1895) také ještě účinkoval na národopisné výstavě[3][28] a na mikulášské[29] a silvestrovské zábavě v Měšťanské besedě.[30]
Roku 1898 byl zvolen do výboru pražského odboru Národní jednoty českožidovské.[31] Nadále byl členem spolku českých akademiků-židů; na schůzi výboru například neúspěšně navrhoval, aby do tohoto sdružení nebyli nadále přijímáni studenti německých škol.[32] Na silvestrovské zábavě kroužku českožidovského dorostu roku 1899 jako režisér úspěšně nastudoval jednoaktovku Damoklův meč.[33]
Závěr života
editovatPo Vánocích 1900 byl přijat do ústavu pro choromyslné a zde 27. března 1902 zemřel.[34] Matrika uvádí místo úmrtí v čp. 460-II (tj. Ke Karlovu 460/11, Praha 2-Nové Město — jedna z budov Všeobecné fakultní nemocnice) a jako příčinu smrti atrofii mozku.[2] Pohřben byl na novém židovském hřbitově.[35]
Současníci na něj vzpomínali jako na výborného humoristu a nedostižného interpreta svých skladeb.[3] Pobavil každého a získal si oblibu mezi studenty[36] i v širokých vrstvách obyvatel.[3]
Památku na něj se rozhodl udržovat zejména kroužek českožidovského dorostu, z vděčnosti za jeho režisérské působení v dramatickém odboru a obecně za spolkové aktivity.[37] Vyzývali k hojné účasti na pohřbu[38][39] a krátce poté vyhlásili sbírku na vybudování náhrobku.[37] V listopadu 1902 k tomu účelu také uspořádali vzpomínkový benefiční večer v Plodinové burze.[40] Pomník na novém židovském hřbitově byl slavnostně odhalen 24. ledna 1904.[41]
Dílo
editovatByl autorem textů k několika písním (kupletům), pro které složil hudbu Karel Pospíšil.[3] Například:
- Vždyť jsme jen jednou na světě[3]
- Božíčku mladost — to je přec radost[3]
- Tyhle Češky to jsou děvy[3]
V dobových pramenech najdeme i jiné písně, které zpíval (např. Když jen pámbíček zdravíčko dá; Trošičku líbat, trošičku hladit;[42] O tichou soustrast se prosí[30]), ale bez určení autora.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Národní archiv, Matrika narozených židovské obce v Jičíně, ukl. j. kn 682, s. 91–92. Dostupné online. Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ a b Národní archiv, Matrika zemřelých židovské obce v Praze, ukl. j. kn 2798, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I., strana 379. Dostupné online.
- ↑ Osobní zpráva. Českožidovské listy. 1896-12-01, roč. 3, čís. 6, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Léčení švédskou massáží a švédskou léčebnou gymnastikou. Národní politika. 1897-06-02, roč. 15, čís. 152, s. 9. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Trvalé bolení hlavy a ischias. Národní politika. 1898-09-01, roč. 16, čís. 240, s. 10. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Ples spolku mediků českých. Národní listy. 1884-03-26, roč. 24, čís. 86, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Výlet do Benešova. Národní listy. 1884-05-26, roč. 24, čís. 146, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Koncerty a zábavy. Národní listy. 1885-04-12, roč. 25, čís. 100, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1886-04-22, roč. 26, čís. 112, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1893-03-15, roč. 33, čís. 74, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Matiční slavnost na výstavišti. Národní politika. 1893-06-18, roč. 11, čís. 167, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Velká matiční slavnost na výstavišti bývalé zemské jubilejní výstavy. Národní politika. 1893-06-19, roč. 11, čís. 168, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Humoristický večírek. Národní listy. 1893-06-28, roč. 33, čís. 177, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Prágr, Šváb a Vanderer. Národní listy. 1893-07-08, roč. 33, čís. 187, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1893-07-31, roč. 33, čís. 210, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1893-08-13, roč. 33, čís. 223, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ a b Zábavy. Národní listy. 1893-10-01, roč. 33, čís. 272, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ a b Sylvestrovské zábavy. Národní listy. 1893-12-27, roč. 33, čís. 357, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Akademikové žižkovští. Národní listy. 1894-01-11, roč. 34, čís. 10, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Žižkův pomník v Žižkově. Národní listy. 1894-02-10, roč. 34, čís. 40, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Na Žižkův pomník. Národní listy. 1894-03-09, roč. 34, čís. 67, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ a b Druhý dýchánek akademiků žižkovských. Národní listy. 1894-03-07, roč. 34, čís. 65, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ a b Zábavy. Národní listy. 1894-03-31, roč. 34, čís. 88, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1894-03-23, roč. 35, čís. 82, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1894-03-15, roč. 35, čís. 74, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Známá výstavní společnost pěvecká. Národní listy. 1894-09-28, roč. 35, čís. 268, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Zábavy. Národní listy. 1895-07-12, roč. 35, čís. 338, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ a b Zábavy. Národní politika. 1895-12-31, roč. 13, čís. 361, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-23].
- ↑ Národní jednota českožidovská v Praze. Českožidovské listy. 1898-06-01, roč. 4, čís. 11, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ „Spolek českých akademiků židů v Praze“. Českožidovské listy. 1898-12-15, roč. 4, čís. 24, s. 4. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Sylvestrovská zábava „Spolku českožidovského dorostu“. Českožidovské listy. 1900-01-15, roč. 6, čís. 2, s. 6–7. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Úmrtí. Národní politika. 1902-03-28, roč. 20, čís. 86, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ MUDr. Jaroslav Práger. Národní listy. 1902-03-29, roč. 42, čís. 87, s. 7. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Úmrtí. Časopis lékařů českých. 1902-04-12, roč. 41, čís. 15, s. 393. Dostupné online [cit. 2020-02-23].
- ↑ a b Kroužkem českožidovského dorostu. Českožidovské listy. 1904-02-01, roč. 10, čís. 3, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Věstník spolkový. Schůze. Národní listy. 1902-03-29, roč. 42, čís. 87, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ MUDra. Jaroslava Prágra. Národní listy. 1902-03-29, roč. 42, čís. 87, s. 8. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Komise pro zbudování náhrobku p. Mudra Jaroslava Prágra. Českožidovské listy. 1902-12-01, roč. 8, čís. 23, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Českožidovské veřejnosti!. Českožidovské listy. 1904-02-15, roč. 8, čís. 8, s. 6. Dostupné online [cit. 2020-02-22].
- ↑ Z Hory Kutné. Českožidovské listy. 1896-04-01, roč. 4, čís. 14, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-02-23].
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Prager na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Prager
- Jaroslav Prager v kartotéce Jaroslava Kunce
- Píseň Vždyť jsme jen jednou na světě v podání skupiny Patrola Šlapeto
- Pragerova přihláška k pobytu v Praze