Wikipedie

Josef Šváb-Malostranský

český dramatik, herec, režisér a spisovatel

Josef Šváb-Malostranský (16. března 1860 Praha-Malá Strana[1] – 30. října 1932 Praha[2]) byl český herec, kabaretiér, prozaik, dramatik, písničkář, režisér a scenárista. Stál u zrodu českého filmu (1898) a stal se prvním českým filmovým hercem (Dostaveníčko ve mlýnici).

Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Josef Šváb-Malostranský
Narození16. března 1860
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. října 1932 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
DětiKarel Šváb
PříbuzníZita Kabátová (neteř)
Ludvík Šváb (vnuk)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Josef Šváb-Malostranský se učil pekařem, později měl v Mostecké ulici na Malé Straně papírnictví, vydával lidové písničky a kuplety. Už tehdy si začal vymýšlet vtipné veršíky, scénky a kuplety, s nimiž vystupoval jako lidový zpěvák a ochotník. V 80. letech byl typickým představitelem českého lidového humoru a stal se mezi lidmi velmi oblíbený. Působil i v Malostranské besedě. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor, Dobrá kopa. Své kuplety zdarma posílal i českým krajanům do Ameriky a Austrálie. Společně s Heřmanem Zeffim měl významné místo ve vývoji českého klasického kabaretu. V letech 1885–1916 byl členem Švandova divadla.

Přátelil se s významnými osobnostmi, nejvíce si rozuměl s Ignátem Herrmannem, znal se s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem.

 
Hrob Josefa Švába-Malostranského na Olšanských hřbitovech

Rád vždy zdůrazňoval, že na Jubilejní výstavě 1891 byl prvním Čechem, který promluvil a zazpíval do Edisonova fonografu. Když hledal Jan Kříženecký herce do svých prvních filmů, Šváb se mu sám přihlásil a stal se společně s Ferdinandem Gýrou prvním českým hercem ve filmech Dostaveníčko ve mlýnici a Výstavní párkař a lepič plakátů. Oba filmy natočili v areálu Pražského výstaviště. Kromě těchto groteskních výstupů natočil v téže době i film Smích a pláč, který je vynikajícím sólovým dílkem, v němž předváděl svoji tvář na přechodu od smíchu k pláči.

K filmu se pak dostal až těsně před 1. světovou válkou, kdy nová společnost Lucernafilm natočila jako svoji premiéru film podle Švábovy divadelní hry Zlaté srdéčko. Šlo o repertoárovou hru Švandova divadla a on sám si v ní zahrál se značným divadelním přehráváním roli sluhy France.

Po skončení dráhy u divadla se stal knihkupcem a vydavatelem kupletů a divadelních her. Již od roku 1911 vydával časopis Český kabaret, později přejmenovaný na Švábův český kabaret. Zde vycházely také notové zápisy písniček i některé scénky Červené sedmy. Často se však aktivně účastnil natáčení mnoha němých filmů. Ve filmu Sen frátera Ondřeje vytvořil klasický typ lidového faráře s kulatým bříškem, s usměvavými rty a vykulenýma očima. Podobných farářských rolí si zahrál ještě několik. Většinou hrál jen drobné postavy od přestárlých záletníků a sluhů a hostinských až po role továrníků. Zahrál si ještě ve čtyřech zvukových filmech, nejznámější je jeho postava katechety z Lamačova filmu Kantor Ideál.

Po jeho smrti zdědil Švábův obchod s knihami v Saském domě, kde se říká také U Štajniců na Malé Straně jeho syn Karel Šváb, popravený nacisty roku 1942.

 
Veselá píseň o té drahotě L.P. 1915

Filmografie

editovat

Role

editovat

Režie

editovat

Scénáře

editovat

Náměty

editovat

Dílo

editovat
  • Víš co se mi zdálo? (1905) [3]
  • K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku (1910) [4]
  • Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi (1910) – laciné vydání [5]
  • Sylvestr - republikán (1913) – žertovná sylvestrovská scéna [6]
  • Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu (1916) – [7]
  • Můj kamarád (1918) – veselý protějšek k světoznámému smutnému kamarádu od Karla Hašlera [8]
  • Bílý svíteček (1918) – časově veselý a vesele časový protějšek k oblíbené písni Karla Hašlera Bílý kvíteček [9]
  • Hřbitove, hřbitove (194?) – národní lidová píseň: zvukové nahrávky [10]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Josef Šváb-Malostranský zemřel. Národní listy. 1932-10-31, s. 3. Dostupné online [cit. 2022-12-06]. 
  3. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Víš co se mi zdálo? [online]. Praha: Josef Šváb, 1905 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. K ubrečení dojemná píseň o tom ševci-setníku v tom německém Kopníku [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Zajímavá a napínavá jarmareční píseň o slavném baronu Prášilovi [online]. Praha: Josef Šváb, 1910 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Sylvestr - republikán [online]. Praha: Josef Šváb, 1913 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Plačtivá píseň o dvojnásobném krutém mordu, který z velkého zoufalství spáchal jeden cyklista, v tom čase, jak ty velké kroupy padaly [online]. Praha: Josef Šváb, 1916 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Můj kamarád [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Bílý svíteček [online]. Praha: Josef Šváb, 1918 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠVÁB-MALOSTRANSKÝ, Josef. Hřbitove, hřbitove [online]. Praha: Esta, 194? [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987, str. 89
  • Český hraný film I, 1898 - 1930, NFA Praha 1995, ISBN 80-7004-082-3
  • Český hraný film II, 1930 - 1945, NFA Praha 1998, ISBN 80-7004-090-4
  • Luboš Bartošek, Náš film (1896 - 1945), Praha 1985

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Šváb-Malostranský&oldid=24187433“