Městec Králové

město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji

Město Městec Králové (německy Königstädtel[2]) se nachází v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel. Součástí města jsou i vesnice Nový a Vinice.

Městec Králové
kostel svaté Markéty
kostel svaté Markéty
Znak města Městec KrálovéVlajka města Městec Králové
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0208 537489
Pověřená obec Městec Králové
Obec s rozšířenou působností Poděbrady
Okres (LAU 1) Nymburk (CZ0208)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 846 (2020)[1]
Rozloha 19,87 km²
Nadmořská výška 212 m n. m.
PSČ 289 03
Počet částí obce 3
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa městského úřadu nám. Republiky 1
289 03 Městec Králové
Pavlik@meu.mesteckralove.cz
Starosta Milan Pavlík
Oficiální web: www.mesteckralove.cz
Městec Králové
Městec Králové
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“[3] Město bylo založeno za velké kolonizace ve 2. polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv. Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.[4]

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[5]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[7]
  • 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady

Rok 1932Editovat

Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím.
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím.

Ve vsi Vinice (236 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Městce Králové) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kovář, 2 tesařští mistři, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

OsobnostiEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Městci Králové.
  • Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
  • Socha svatého Floriána v parku u kostela
  • Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
  • Socha svatého Václava
  • Pomník Františka Palackého

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové - Nový Bydžov - Městec Králové - silnice I/32 a II/329 Jičíněves - Městec Králové - Kolín.
  • Železnice – Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
  • Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s. 
  3. Jan František Beckovský
  4. Pošta v Nymburku vznikla v 16.století, MF DNES 01/06.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 818. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1845. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat