Hierarchie vyšší šlechty v Německém císařství
Hierarchie vyšší šlechty v Německém císařství byla pevně stanovené pořadí postavení představitelů vyšší aristokracie ve společnosti, které mělo zabránit nežádoucím neporozuměním a konfliktům nejen při ceremoniích a slavnostech. Určovalo, který aristokrat vstoupí před kým, kdo bude sedět vedle koho a podobně. Následující seznam zahrnuje Německé císařství s nutným přihlédnutím k dějinám Rakouského císařství, které vzniklo v roce 1804, jedná se tedy přibližně o německojazyčné území zaniklé Svaté říše římské národa německého (latinsky Imperium Romanum Sacrum Nationis Germanicae, německy Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation).
Nejvyšší skupina editovat
Německé císařství bylo vyhlášeno v roce 1871, prvním císařem se stal Vilém I. (1871–1888). Po císaři následovali tito nositelé šlechtických titulů.
Pořadí | Titul | Německy | Rok povýšení | Poznámka |
---|---|---|---|---|
1. | král pruský | König in Preußen, od 1772 König von Preußen | 1701, 1772 | kurfiřt, od 1871 německý císař; Hohenzollernové |
2. | král bavorský | König von Bayern | 1806 | kurfiřt, Wittelsbachové |
3. | král saský | König von Sachsen | 1806 | kurfiřt, Wettinové |
4. | král württemberský | König von Württemberg | 1806 | 1803 kurfiřt |
5. | velkovévoda bádenský | Großherzog von Baden | 1806 | 1803 kurfiřt |
6. | velkovévoda hesenský | Großherzog von Hessen | 1806 | |
7. | velkovévoda meklenbursko-zvěřínský | Großherzog von Mecklenburg-Schwerin | 1815 | |
8. | velkovévoda sasko-výmarský | Großherzog von Sachsen-Weimar | 1815 | Wettinové |
9. | velkovévoda meklenbursko-střelický | Großherzog von Mecklenburg-Strelitz | 1815 | |
10. | velkovévoda oldenburský | Großherzog von Oldenburg | 1815 | |
11. | vévoda brunšvický | Herzog von Brunswick | ||
12. | vévoda sasko-meiningenský | Herzog von Sachsen-Meiningen | Wettinové | |
13. | vévoda sasko-altenburský | Herzog von Sachsen-Altenburg | Wettinové | |
14. | vévoda sasko-kobursko-gothajský | Herzog von Sachsen-Coburg-Gotha | Wettinové | |
15. | vévoda anhaltský | Herzog von Anhalt | ||
16. | kníže ze Schwarzburg-Sondershausenu | Fürst von Schwarzburg-Sondershausen | ||
17. | kníže ze Schwarzburg-Rudolstadtu | Fürst von Schwarzburg-Rudolstadt | ||
18. | kníže z Waldecku | Fürst von Waldeck | ||
19. | kníže z Reussu (starší linie) | Fürst von Reuss (ältere Linie) | ||
20. | kníže z Reussu (mladší linie) | Fürst von Reuss (jüngere Linie) | ||
21. | kníže ze Schaumburg-Lippe | Fürst von Schaumburg-Lippe | ||
22. | kníže z Lippe | Fürst von Lippe |
Hierarchie nepanujících knížat byla stanovena římským císařem Karlem VI. (vládl 1711–1740) v roce 1728. Rozhodující pro zařazení bylo uvedení hlavy rodu na lavici vyšší šlechty na říšském sněmu v Řezně. Příslušný rod měl své křeslo a virilní hlas. Definitivní podoba pochází z roku 1837 z doby vlády Ferdinanda I. (rakouský císař 1835–1848) a platila až do zániku Rakousko-Uherské monarchie v roce 1918. V Německu nebyla tato hierarchie zcela dodržována.
Pořadí | Titul | Rok povýšení | Poznámka |
---|---|---|---|
23. | kníže Arenberg | 1582 | |
24. | kníže Lobkowicz (Lobkovic) | 1653 | |
25. | kníže Salm-Salm | 1654 | |
26. | kníže Salm-Kyrburg | 1654 | |
27. | kníže Dietrichstein (Ditrichštejn) | 1654 | |
28. | kníže Auersperg | 1654 | |
29. | kníže Fürstenberg | 1664 | |
30. | kníže Schwarzenberg (Švarcenberk) | 1674 | |
31. | kníže Thurn-Taxis | 1754 |
Střední skupina editovat
Střední stupeň hierarchie vyšší šlechty tvořilo 40 rodů, které byly kdysi bezprostředně podřízeny Říši, ale nebyly uvedeny na Říšský sněm. Rozhodující pro pořadí bylo vydání erbovního listu.
Pořadí | Jméno rodu | Rok povýšení | Poznámka |
---|---|---|---|
32. | Croy | 1664 | |
33. | Löwenstein-Wertheim-Rosenberg | 1711 | |
34. | Esterházy | 1712 | |
35. | Oettingen-Spielberg | 1734 | |
36. | Solms-Braunfels | 1742 | |
37. | Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein | 1744 | |
38. | Hohenlohe-Waldenburg-Jagdsberg | 1744 | |
39. | Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst | 1744 | |
40. | Isenburg-Offfenbach-Birstein | 1744 | |
41. | Colloredo-Mansfeld | 1763 | |
42. | Khevenhüler | 1763 | |
43. | Kaunitz-Rietberg (Kounic-Rietberg) | 1764 | |
44. | Hohenlohe-Langenburg-Langenburg | 1764 | |
45. | Hohenlohe-Langenburg-Oehringen | 1764 | |
46. | Hohenlohe-Langenburg-Kirchberg | 1764 | |
47. | Starhemberg | 1765 | |
48. | Oettingen-Wallerstein | 1774 | |
49. | Leiningen | 1779 | |
50. | Wied | 1784 | |
51. | Salm-Reifferscheidt-Krautheim (linie Raitz) | 1790 | |
52. | Rosenberg | 1790 | |
53. | Schönburg-Waldenburg | 1790 | |
54. | Schönburg-Hartenstein | 1790 | |
55. | Solms-Hohensolms-Lich | 1792 | |
56. | Sayn-Wittgenstein-Berleburg | 1792 | |
57. | Looz-Corswaren | 1803 | |
58. | Waldburg-Wolfegg-Waldsee | 1803 | |
59. | Waldburg-Zeil-Trauchburg | 1803 | |
60. | Waldburg-Zeil-Wurzach | 1803 | |
61. | Metternich | 1803 | |
62. | Fugger-Babenhausen | 1803 | |
63. | Salm-Reifferscheidt-Krautheim (zahraniční linie) | 1804 | |
64. | Windisch-Graetz | 1804 | |
65. | Sayn-Wittgenstein-Hohenstein | 1804 | |
66. | Trauttmansdorff | 1805 | |
67. | Leyen | 1806 | |
68. | Löwenstein-Wertheim-Freudenberg | 1812 | |
69. | Salm-Horstmar | 1817 | |
70. | Bentheim-Steinfurt | 1817 | |
71. | Bentheim-Tecklenburg nebo Rheda | 1817 |
Nižší skupina editovat
Poslední skupinu tvoří 19 rodů, které bezprostředně nepodléhaly Říši a řadily se z větší části mezi titulární knížata.
Pořadí | Jméno rodu | Rok povýšení | Poznámka |
---|---|---|---|
72. | Ligne | 1601 | |
73. | Lubomirski | 1659 | |
74. | Chigi | 1659 | |
75. | Porcia | 1662 | |
76. | Lamberg | 1707 | |
77. | Odescalchi | 1714 | |
78. | Jablonowski | 1743 | |
79. | Kinský | 1747 | |
80. | Sulkowsky | 1752 | |
81. | Batthyány | 1764 | |
82. | Clary | 1767 | |
83. | Paar | 1769 | |
84. | Belgiojoso | 1769 | |
85. | Palm | 1783 | |
86. | Grassalkovics | 1784 | |
87. | Bretzenheim | 1790 | |
88. | Lynar | 1806 | |
89. | Pálffy | 1807 | |
90. | Collalto | 1822 |
Odkazy editovat
Literatura editovat
- ZIEHR, Wilhelm. Evropské šlechtické rody. Praha: Grafoprint-Neubert, 1996. 208 s. ISBN 80-85785-41-2.