Reussové

stará německá panovnická dynastie vládnoucí stejnojmennému státečku

Reussové (německy Haus Reuss/Reuß, Rúsové) je německý starobylý šlechtický rod, původem z Durynska.

Reussové / Reußové
Základní znak Reussů (Plavenských z Plavna) z let 1450 - 1580
ZeměDurynskoDurynsko Durynsko
Mateřská dynastiePlavenští z Plavna
Titulyhrabata, knížata
ZakladatelEgbert I. z Weidy
Rok založení12. století
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velký znak Knížectví Reuss a zároveň velký znak rodu

Historie editovat

Za zakladatele rodu je považován hrabě Egbert I. z Weidy (†1122), hrabě z Gleisbergu. Jeho synové Egbert II. a Jindřich I. již vládli také jako hrabata z Reussu. Vnuky Jindřicha I. se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: Weida (vymřela 1535), Gera (vymřela 1550), Plavno. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovaly a vymíraly.

Linie rodu editovat

V roce 1564 uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:

  • Starší linie - území na dolním Greizu, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
  • Prostřední linie - území ma horním Greizu, získal Jindřich XV. a jeho potomci
  • Mladší linie - území Reuss-Gera, získal Jindřich XVI. a jeho potomci

Když prostřední linie Reussů vymřela v roce 1616, obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělily.

V roce 1778 spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie Reuss-Horní Greiz) území na dolním a horním toku Greizu a vytvořil tak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce 1806 byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).

Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce 1815 do Německého spolku. Poté v roce 1866 do Severoněmeckého spolku a nakonec se stala v roce 1871 spolkovými zeměmi Německého císařství. V roce 1918 byla obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce 1920 stala součástí nové spolkové země Durynsko.

Starší linie Reussů vymřela v roce 1927 posledním knížetem Jindřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce 1977. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce 1945 a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu Jindřicha IV. z Kestřic. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce 1927 nepoužívají a rod je brán jako jednotný.

V reusském rodě od konce 12. století přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno Jindřich (což je unikát).[1]

Reference editovat

  1. alesmatura.cz/rodokmeny. www.alesmatura.websnadno.cz [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-23. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat