Otevřít hlavní menu
Sezóna 1997 mistrovství světa vozů Formule 1
Předchozí: 1996
Další: 1998
Mistr světa - Jacques Villeneuve
Mistr světa - Jacques Villeneuve
Obecné informace
Pořadí sezóny: 48.
Počet týmů: 12
Počet pilotů: 25
Počet závodů: 17
Výsledky
Pohár jezdců: Kanada Jacques Villeneuve 81 b. (WilliamsRenault)
Pohár konstruktérů: Spojené království Williams 123 b.

Sezóna 1997 byla v pořadí 48.sezónou v šampionátu mistrovství světa Formule 1. Odstartovala v Austrálii 9. března a skončila po 17 závodech ve Španělsku 26. října.

Souhrn sezónyEditovat

Sezóna 1997 odstartovala v Austrálii, kde si Kanaďan Jacques Villeneuve připsal svou čtvrtou pole position v kariéře. V závodě však ze své startovní pozice mnoho nevytěžil, když už v první zatáčce kolidoval s Johnny Herbertem. David Coulthard na voze McLaren závod vyhrál a bylo to jeho druhé vítězství v kariéře, druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.

Villeneuve zopakoval pole position v Brazílii a znovu vypadl v první zatáčce. Naštěstí pro něj byl však závod restartován a Kanaďan se dostal do vedení ve 49. kole, kdy předjel Gerharda Bergera a nakonec vyhrál. Rakušan dojel druhý a třetí dojel Olivier Panis, který navázal na dobrou formu ze sezóny 1996.

Třetí pole position v řadě vybojoval Villeneuve v Argentině. A opět byl zapleten do kolize v první zatáčce, kde kolidoval Michael Schumacher a Rubens Barrichello. Schumacher odstoupil a tak Villeneuva vyzval Eddie Irvine, který se jej několikrát pokusil předjet. To se mu ale nepovedlo a skončil druhý, na třetím místě dojel ve své první sezóně ve Formuli 1 Ralf Schumacher.

Villeneuve pokračoval ve své sbírce pole position v San Marinu. Jeho týmový kolega ze stáje Williams, Heinz-Harald Frentzen, si připsal své jediné vítězství pro Williams, když těsně porazil Michaela Schumachera. Třetí dojel Eddie Irvine.

Frenzen ukončil Villeneuvovu šňůru pole positions v Monaku. Závod se jel na mokru a Michael Schumacher si připsal první vítězství v sezóně. Druhý skončil Rubens Barrichello na voze Stewart, pro které to bylo nejen první pódium, ale i první body. Na třetím místě skončil opět Irvine.

Svou převahu v kvalifikacích prokázal Williams i ve Španělsku, kde Jacques Villeneuve vybojoval 5. pole position a spolu s ním startoval z první řady i Frentzen. Villeneuve závod vyhrál, druhý dojel Olivier Panis a třetí další Francouz Jean Alesi.

Dominance Williamsu v kvalifikaci skončila v Kanadě, kde z pole positon odstartoval Michael Schumacher. Ten výhody využil a zvítězil, druhý byl bývalý jezdec Ferrari Jean Alesi a třetí dojel Giancarlo Fisichella. Ve Francii opanoval kvalifikaci opět Schumacher, druhý startoval Frentzen. Oba si své pozice udrželi i v cíli závodu a třetí dokončil Eddie Irvine.

V Británii už startoval z prvního místa opět Villenueve a z druhého jeho kolega Frentzen. Po odstoupení Miky Häkkinena z prvního místa převzal vedení v závodě Villeneuve. Druhý byl Alesi a třetí skončil mladý Alexander Wurz. Na pódiu tak stanuly jen vozy s motory Renault. Michael Schumacher po problémech ze závodu odstoupil.

Gerhard Berger, který musel kvůli nemoci a smrti svého otce vynechat předchozí Grand Prix, získal pole position při Grand Prix Německa. Berger závod vyhrál a přidal ještě nejrychlejší kolo. Toto vítězství se nakonec ukázalo jako poslední pro tým Benetton. Druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.

Další závod, Grand Prix Maďarska, patřil k těm nejzajímavějším v celé sezóně. Z první řady startovali Michael Schumacher a Jacques Villeneuve. Damon Hill ve voze Arrows, který se před touto Grand Prix nedokázal kvalifikovat lépe než na 9. místě, odstartoval z 3. pozice. Po startu předjel Hill Villeneuvea a v 10. kole i Schumachera a dostal se tak do vedení závodu. Hill držel první místo i před závěrečnými pit stopy, ale před koncem závodu začal mít se svým vozem problémy. V posledním kole ho předjel Villeneuve a vyhrál, tím zaznamenal jubilejní 100. vítšzství pro stáj Williams.

Po dvou vzrušujících závodech doufali fandové v Belgii, že další závod bude stejně zajímavý. Villenuve startoval společně s Alesim z první řady do deštivého závodu. Kanaďan se propadl na 5. místo, zatímco jeho rival v boji o titul, Michael Schumacher, závod vyhrál když startoval na přechodných pneumatikách. Druhý dojel Fisichella a třetí Heinz-Harald Frentzen.

Svou jedinou pole position v sezóně vybojoval v Itálii Jean Alesi. David Coulthard potom vyhrál závod, jeho druhý v sezóně, Alesi skončil druhý a Frentzen opět stanul na místě třetím. V Rakousku už opět získal pole position Villeneuve a byla to už jeho sedmá v sezóně. Toho využil a závod vyhrál, když za sebou nechal druhého Coultharda a třetího Frentzena. Michael Schumacher skončil na 6. místě, když obdržel 10 sekundový trest stop/go za předjíždění pod žlutými vlajkami.

Další závod se jel pod názvem Grand Prix Lucemburska, ve skutečnosti se však jel na okruhu Nürburgring v Německu. Nejlepší pozici na startu vybojoval Mika Häkkinen. Oba vozy McLaren měly nakročeno k doublu, ale oba nakonec krátce po sobě ze závodu odstoupily. Vítězství spadlo do klína Villeneuvovi a nakonec to bylo i jeho poslední vítězství ve Formuli 1. Michael Schumacher vypadl už v prvním kole. Pódium tak obsadili Alesi a Frentzen a motory Renault tak měly opět plné zastoupení na stupních vítězů.

V Japonsku byl opět nejlepší v kvalifikaci Villeneuve. Ze závodu byl ale diskvalifikován, když nezpomalil při vyvěšení žlutých vlajek v kvalifikaci. Nakonec mohl po odvolání startoval, ale skončil až na 5. místě. Vyhrál Michael Schumacher, druhý dojel Frentzen a třetí Irvine. Tým Williams ale po závodě odvolání stáhl a zapříčinil tak, že do posledního závodu měl jít Schumacher s jednobodovým náskokem na Villeneuva. Boj o titul tak měl být rozhodnut až v posledním závodě v Jerezu.

Někteří komentátoři připodobňovali finále z roku 1994, kdy o titulu rozhodla kolize mezi Schumacherem a Damonem Hillem. Na okruhu Jerez se odehrála kuriózní kvalifikace, kde tři jezdci (Villeneuve, Michael Schumacher a Frentzen) zajeli shodný nejlepší čas. Z pole position se radoval Villeneuve, který čas zajel jako první. Toto vítězství v kvalifikaci bylo jeho posledním v kariéře. Schumacher dobře odstartoval, předjel Villeneuvea a ujal se vedení. Ve 48. kole se Villeneuve pokusil o předjetí. V zatáčce Dry Sac zabrzdil později než Schumacher, byl na vnitřní stopě kousek před Němcem, když Schumacher do Villeneuvea najel a zaklesl do jeho vozu své pravé kolo. Schumacher byl nucen odstoupit, zatímco Villeneuve nakonec dojel na 3. místě a získal 4 body. To mu zajistilo titul mistra světa. Michael Schumacher byl poté potrestán FIA za úmyslné způsobení kolize a byl diskvalifikován z celého šampionátu. Jeho výsledky (umístění i body) se ale do statistik započítávají. Poslední Grand Prix sezóny vyhrál Mika Häkkinen, což bylo jeho premiérové vítězství v kariéře.



PravidlaEditovat

  • Boduje prvních šest jezdců podle klíče:
    • 1. 10 bodů
    • 2. 6 bodů
    • 3. 4 body
    • 4. 3 body
    • 5. 2 body
    • 6. 1 bod

Grands PrixEditovat

Číslo Grand Prix Pole Position Nejrychlejší kolo Vítězný jezdec Vítězný tým Výsledky
1   Grand Prix Austrálie   Jacques Villeneuve   Heinz-Harald Frentzen   David Coulthard   McLaren-Mercedes Výsledky
2   Grand Prix Brazílie   Jacques Villeneuve   Jacques Villeneuve   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
3   Grand Prix Argentiny   Jacques Villeneuve   Gerhard Berger   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
4   Grand Prix San Marina   Jacques Villeneuve   Heinz-Harald Frentzen   Heinz-Harald Frentzen   Williams-Renault Výsledky
5   Grand Prix Monaka   Heinz-Harald Frentzen   Michael Schumacher   Michael Schumacher   Ferrari Výsledky
6   Grand Prix Španělska   Jacques Villeneuve   Giancarlo Fisichella   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
7   Grand Prix Kanady   Michael Schumacher   David Coulthard   Michael Schumacher   Ferrari Výsledky
8   Grand Prix Francie   Michael Schumacher   Michael Schumacher   Michael Schumacher   Ferrari Výsledky
9   Grand Prix Velké Británie   Jacques Villeneuve   Michael Schumacher   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
10   Grand Prix Německa   Gerhard Berger   Gerhard Berger   Gerhard Berger   Benetton-Renault Výsledky
11   Grand Prix Maďarska   Michael Schumacher   Heinz-Harald Frentzen   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
12   Grand Prix Belgie   Jacques Villeneuve   Jacques Villeneuve   Michael Schumacher   Ferrari Výsledky
13   Grand Prix Itálie   Jean Alesi   Mika Häkkinen   David Coulthard   McLaren-Mercedes Výsledky
14   Grand Prix Rakouska   Jacques Villeneuve   Jacques Villeneuve   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
15   Grand Prix Lucemburska   Mika Häkkinen   Heinz-Harald Frentzen   Jacques Villeneuve   Williams-Renault Výsledky
16   Grand Prix Japonska   Jacques Villeneuve   Heinz-Harald Frentzen   Michael Schumacher   Ferrari Výsledky
17   Grand Prix Evropy   Jacques Villeneuve   Heinz-Harald Frentzen   Mika Häkkinen   McLaren-Mercedes Výsledky

Složení týmůEditovat

Tým Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky Číslo Závodní pilot Testovací pilot(i)
  Danka Arrows Yamaha Arrows A18 Yamaha OX11A 3.0 V10 B 1   Damon Hill   Jörg Müller
  Martin Brundle
2   Pedro Diniz
  Rothmans Williams Renault Williams FW19 Renault RS9 3.0 V10 G 3   Jacques Villeneuve   Jean-Christophe Boullion
  Juan Pablo Montoya
4   Heinz-Harald Frentzen
  Scuderia Ferrari Marlboro Ferrari F310B Ferrari 046/2 3.0 V10 G 5   Michael Schumacher   Gianni Morbidelli
  Nicola Larini
6   Eddie Irvine
  Mild Seven Benetton Renault Benetton B197 Renault RS9 3.0 V10 G 7   Jean Alesi   Alexander Wurz
8   Gerhard Berger
  Alexander Wurz
  West McLaren Mercedes McLaren MP4/12 Mercedes FO110E 3.0 V10
Mercedes FO110F 3.0 V10
G 9   Mika Häkkinen n/a
10   David Coulthard
  B&H Total Jordan Peugeot Jordan 197 Peugeot A14 3.0 V10 G 11   Ralf Schumacher   Ricardo Zonta
12   Giancarlo Fisichella
  Prost Gauloises Blondes Prost JS45 Mugen-Honda MF-301HB 3.0 V10 B 14   Olivier Panis   Emmanuel Collard
  Jarno Trulli
15   Šindži Nakano
  Red Bull Sauber Petronas Sauber C16 Petronas SPE-01 3.0 V10 G 16   Johnny Herbert   Norberto Fontana
17   Nicola Larini
  Gianni Morbidelli
  Norberto Fontana
  PIAA Tyrrell Tyrrell 025 Ford ED4 3.0 V8
Ford ED5 3.0 V8
G 18   Jos Verstappen   Toranosuke Takagi
19   Mika Salo
  Minardi Team SpA Minardi M197 Hart 830 AV7 3.0 V8 B 20   Ukjó Katajama   Tarso Marques
21   Jarno Trulli
  Tarso Marques
  HSBC Malaysia Stewart Ford Stewart SF01 Ford VJ Zetec-R 3.0 V10 B 22   Rubens Barrichello n/a
23   Jan Magnussen
  MasterCard Lola F1 Team Lola T97/30 Ford ECA Zetec-R 3.0 V8 B 24   Vincenzo Sospiri   Andrea Montermini
25   Ricardo Rosset

Změny ve složeníEditovat

TýmyEditovat

Tři nové týmy přišly do Formule 1 pro sezónu 1997: Prost, který nahradil Ligier; Stewart a Lola. Tým Lola však pouze vstoupil do Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikoval a po špatném představení přišel o sponzory pro další závody. Footwork změnil svůj název na „Arrows“ a přešel z motorů Yamaha na motory značky Hart. Své motory změnil i Tyrell, který přešel od Yamahy k motorům Ford. Jordan-Peugeot podepsal s významným britským inženýrem Dr. Johnem Davisem. Ten pomohl týmu s novým aerodynamickým tunelem v Brackley. Tunel byl financován Ferrari výměnou za Eddieho Irvina, jenž přišel do Ferrari předchozí rok.

Dodavatel pneumatik Bridgestone vstoupil do Formule 1 a dodával pneumatiky 5 týmům: Arrows, Prost, Minardi, Stewart a Lola.

JezdciEditovat

Významné změny:

  • Arrows: Největší novinkou na začátku sezóny 1997 bylo to, že mistr světa z roku 1996, Damon Hill, byl u týmu Williams nahrazen Heinzem-Haraldem Frentzenem. Hill přestoupil do týmu Arrows, jeho týmovým kolegou byl Pedro Diniz, jehož sponzorské peníze pomohly zaplatit mzdu Damona Hilla.
  • Williams: Tým propustil mistra světa Damona Hilla a nahradil ho Heinz-Harald Frentzen, kterého tým chtěl získat už několik od smrti Ayrtona Senny.
  • Prost (bývalý Ligier): Vzhledem k japonskému dodavateli motorů Mugen-Honda, získal sedačku japonský jezdec Shinji Nakano, jenž nahradil Pedra Dinize, který odešel do Arrowsu. Jedničkou týmu byl Olivier Panis. Při Grand Prix Kanady si Panis zlomil obě nohy a byl nucen vynechat 7 závodů. V týmu ho nahradil Jarno Trulli, který sem přešel z Minardi.
  • Sauber: Sauber přemluvil Ferrari a podepsal s Nicolou Larinim, který byl spojován s postem testovacího jezdce u Ferrari. LArini absolvoval ale jen 5 závodů, poté po neshodách se šéfem týmu Peterem Sauberem odešel. V průběhu sezóny ho nahradil Gianni Morbidelli. Když se zranil i ten, do vozu usedl testovací jezdec Norberto Fontana.
  • Jordan: Irský tým změnil pro rok 1997 složení. Ralf Schumacher, mladší bratr Michaela, dostal místo závodního jezdce. Jeho týmovým kolegou měl být Nigel Mansell, ten ale nabídku odmítl. Jordan tak angažoval Giancarla Fisichellu, který jezdil za Alfu Romeo v šampionátu cestovních vozů (ITCC). Rubens Barrichello odešel do nově vzniklého týmu Stewart Grand Prix.
  • Minardi: Minardi angažovalo vycházející italskou hvězdu Jarna Trulliho, společně s Ukyou Katayamou. Oznámení jezdeckého složení zkompletovalo celé jezdecké složení pro rok 1997. Rozhodnutí přišlo poté, co Minardi propustilo Giancarla Fisichellu, aby mohl odejít k týmu Jordan. A jelikož Ukyo Katayama měl sedačku jistou, protože přinesl sponzora Mild Seven, se šéf týmu Giancarlo Minardi rozhodl, že tým potřebuje mladého Itala. Trulli byl proto jasnou volbou. Po zranění Panise přešel Trulli do týmu Prost, v Minardi ho nahradil testovací jezdec Tarso Marques.
  • Tyrell: U týmu zůstal Mika Salo, druhou sedačku získal bývalý jezdec Footworku Jos Verstappen.
  • Stewart: Do nového týmu byli angažováni Rubens Barrichello, který minulou sezónu jezdil u Jordanu, a nováček Jan Magnussen.
  • Lola: Do týmu byli angažováni Ricardo Rosset a Vincenzo Sospiri. Oba ale absolvovali jen Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikovali.

Beze změn:

Pohár jezdcůEditovat

Poz Jezdec AUS
 
BRA
 
ARG
 
SMR
 
MON
 
ESP
 
CAN
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
HUN
 
BEL
 
ITA
 
AUT
 
LUX
 
JPN
 
EUR
 
Body
1   Jacques Villeneuve DNF 1 1 DNF DNF 1 DNF 4 1 DNF 1 5 5 1 1 DSQ 3 81
DSQ   Michael Schumacher 2 5 DNF 2 1 4 1 1 DNF 2 4 1 6 6 DNF 1 DNF 78
2   Heinz-Harald Frentzen 8 9 DNF 1 DNF 8 4 2 DNF DNF DNF 3 3 3 3 2 6 42
3   David Coulthard 1 10 DNF DNF DNF 6 7 7 4 DNF DNF DNF 1 2 DNF 10 2 36
4   Jean Alesi DNF 6 7 5 DNF 3 2 5 2 6 11 8 2 DNF 2 5 13 36
5   Gerhard Berger 4 2 6 DNF 9 10 1 8 6 7 10 4 8 4 27
6   Mika Häkkinen 3 4 5 6 DNF 7 DNF DNF DNF 3 DNF DSQ 9 DNF DNF 4 1 27
7   Eddie Irvine DNF 16 2 3 3 12 DNF 3 DNF DNF 9 10 8 DNF DNF 3 5 24
8   Giancarlo Fisichella DNF 8 DNF 4 6 9 3 9 7 11 DNF 2 4 4 DNF 7 11 20
9   Olivier Panis 5 3 DNF 8 4 2 11 6 DNF 7 16
10   Johnny Herbert DNF 7 4 DNF DNF 5 5 8 DNF DNF 3 4 DNF 8 7 6 8 15
11   Ralf Schumacher DNF DNF 3 DNF DNF DNF DNF 6 5 5 5 DNF DNF 5 DNF 9 DNF 13
12   Damon Hill DNS 17 DNF DNF DNF DNF 9 12 6 8 2 13 DNF 7 8 11 DNF 7
13   Rubens Barrichello DNF DNF DNF DNF 2 DNF DNF DNF DNF DNF DNF DNF 13 14 DNF DNF DNF 6
14   Alexander Wurz DNF DNF 3 4
15   Jarno Trulli 9 12 9 DNF DNF 15 DNF 10 8 4 7 15 10 DNF 3
16   Pedro Diniz 10 DNF DNF DNF DNF DNF 8 DNF DNF DNF DNF 7 DNF 13 5 12 DNF 2
17   Mika Salo DNF 13 8 9 5 DNF DNF DNF DNF DNF 13 11 DNF DNF 10 DNF 12 2
18   Shinji Nakano 7 14 DNF DNF DNF DNF 6 DNF 11 7 6 DNF 11 DNF DNF DNF 10 2
19   Nicola Larini 6 11 DNF 7 DNF 1
20   Jan Magnussen DNF DNS 10 DNF 7 13 DNF DNF DNF DNF DNF 12 DNF DNF DNF DNF 9 0
21   Jos Verstappen DNF 15 DNF 10 8 11 DNF DNF DNF 10 DNF DNF DNF 12 DNF 13 16 0
22   Gianni Morbidelli 14 10 DNF 9 12 9 9 DNS 0
23   Norberto Fontana DNF 9 9 14 0
24   Ukyo Katayama DNF 18 DNF 11 10 DNF DNF 11 DNF DNF 10 14 DNF 11 DNF DNF 17 0
25   Tarso Marques DNF 10 DNF 12 DNF 14 EX DNF DNF 15 0
  Ricardo Rosset DNQ 0
  Vincenzo Sospiri DNQ 0
Poz Jezdec AUS
 
BRA
 
ARG
 
SMR
 
MON
 
ESP
 
CAN
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
HUN
 
BEL
 
ITA
 
AUT
 
LUX
 
JPN
 
EUR
 
Body

Tučně – Pole position
Kurzíva – Nejrychlejší kolo

† Jezdec závod nedokončil, ale byl klasifikován, protože absolvoval přes 90% vzdálenosti závodu.
Michael Schumacher byl diskvalifikován z celého ročníku 1997 kvůli nebezpečné jízdě při Grand Prix Evropy, kde způsobil úmyslnou kolizi s Jacquesem Villeneuvem.


Pohár konstruktérůEditovat

Poz Konstruktér Tým
č.
AUS
 
BRA
 
ARG
 
SMR
 
MON
 
ESP
 
CAN
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
HUN
 
BEL
 
ITA
 
AUT
 
LUX
 
JPN
 
EUR
 
Body
1   Williams-Renault 3 DNF 1 1 DNF DNF 1 DNF 4 1 DNF 1 5 5 1 1 DSQ 3 123
4 8 9 DNF 1 DNF 8 4 2 DNF DNF DNF 3 3 3 3 2 6
2   Ferrari 5 2 5 DNF 2 1 4 1 1 DNF 2 4 1 6 6 DNF 1 DNF 102
6 DNF 16 2 3 3 12 DNF 3 DNF DNF 9 10 8 DNF DNF 3 5
3   Benetton-Renault 7 DNF 6 7 5 DNF 3 2 5 2 6 11 8 2 DNF 2 5 13 67
8 4 2 6 DNF 9 10 DNF DNF 3 1 8 6 7 10 4 8 4
4   McLaren-Mercedes 9 3 4 5 6 DNF 7 DNF DNF DNF 3 DNF DSQ 9 DNF DNF 4 1 63
10 1 10 DNF DNF DNF 6 7 7 4 DNF DNF DNF 1 2 DNF 10 2
5   Jordan-Peugeot 11 DNF 8 DNF 4 6 9 3 9 7 11 DNF 2 4 4 DNF 7 11 33
12 DNF DNF 3 DNF DNF DNF DNF 6 5 5 5 DNF DNF 5 DNF 9 DNF
6   Prost-Mugen-Honda 14 5 3 DNF 8 4 2 11 10 8 4 7 15 10 DNF 6 DNF 7 21
15 7 14 DNF DNF DNF DNF 6 DNF 11 7 6 DNF 11 DNF DNF DNF 10
7   Sauber-Petronas 16 DNF 7 4 DNF DNF 5 5 8 DNF DNF 3 4 DNF 8 7 6 8 16
17 6 11 DNF 7 DNF 14 10 DNF 9 9 DNF 9 12 9 9 DNS 14
8   Arrows-Yamaha 1 DNS 17 DNF DNF DNF DNF 9 12 6 8 2 13 DNF 7 8 11 DNF 9
2 10 DNF DNF DNF DNF DNF 8 DNF DNF DNF DNF 7 DNF 13 5 12 DNF
9   Stewart-Ford 22 DNF DNF DNF DNF 2 DNF DNF DNF DNF DNF DNF DNF 13 14 DNF DNF DNF 6
23 DNF DNS 10 DNF 7 13 DNF DNF DNF DNF DNF 12 DNF DNF DNF DNF 9
10   Tyrrell-Ford 18 DNF 15 DNF 10 8 11 DNF DNF DNF 10 DNF DNF DNF 12 DNF 13 16 2
19 DNF 13 8 9 5 DNF DNF DNF DNF DNF 13 11 DNF DNF 10 DNF 12
11   Minardi-Hart 20 DNF 18 DNF 11 10 DNF DNF 11 DNF DNF 10 14 DNF 11 DNF DNF 17 0
21 9 12 9 DNF DNF 15 DNF DNF 10 DNF 12 DNF 14 EX DNF DNF 15
  Lola-Ford 24 DNQ 0
25 DNQ
Poz Tým AUS
 
BRA
 
ARG
 
SMR
 
MON
 
ESP
 
CAN
 
FRA
 
GBR
 
GER
 
HUN
 
BEL
 
ITA
 
AUT
 
LUX
 
JPN
 
EUR
 
Body

Pohár národůEditovat

Související článkyEditovat