Dálnice A1 (Srbsko)
Dálnice A1, srbsky Аутопут А1 (Autoput A1), je srbská dálnice, která svojí délkou 584 kilometrů dosahuje nejdelší dálnice v Srbsku. Protíná zemi od severu k jihu, přičemž začíná na hraničním přechodu s Maďarskem Horgoš a končí na hraničním přechodu se Severní Makedonií Preševo. Jako součást Evropské silnice E75 a Panevropského koridoru X spojující mnoho velkých srbských měst a tvořící část obchvatu hlavního města je dálnice A1 jednou z nejživějších dálnic srbské dopravní infrastruktury.
Trasa
editovatSeverní část (dokončena)
editovatSeverní úsek maďarská hranice - Subotica - Novi Sad - Beograd dlouhý 172 km se stavěl v letech 1971-2013.
Jako první byl v letech 1971-1975 vybudován 56,3 km dlouhý úsek Beograd Batajnica - Novi Sad zahrnující nejdelší srbský silniční most Beška přes Dunaj dlouhý 2,205 m. Úsek však byl pouze dvoupruhový. V roce 1986 pak následoval 44,7 km dlouhý úsek z Nového Sadu do Feketiće, opět pouze jedna polovina. Poté další stavbu zbrzdil rozpad Jugoslávie a sankce OSN. Pravá polovina 71 km dlouhého úseku Feketić - Horgoš (maďarská hranice) byla dokončena v roce 1997 a poté se začalo se stavbou druhé poloviny celé dálnice.
Úsek Batajnica - Bačka dlouhý 32,2 km byl v plné šířce dokončen v roce 2004, v roce 2006 následoval 19,1 km dlouhý úsek Beška - Novi Sad. V roce 2009 následovaly další dva úseky po deseti kilometrech, Novi Sad - Sirig a Žednik - Bikovo. Následující rok bylo otevřeno prvních 5,5 km obchvatu Nového Sadu a v roce 2011 severní část dálnice otevřením úseků Bikovo - Horgoš, Sirig - Žednik a druhé poloviny mostu Beška o celkové délce 93 km téměř celá v plném profilu. Nakonec bylo zkapacitněno chybějících 2,5 km novosadského obchvatu.
Průtah Bělehradem (dokončen)
editovatPrůtah Bělehradem, dlouhý 29 km, spojuje severní část A1 a A3 na severozápadě se střední částí A1 na jihovýchodě a byl vybudován v sedmdesátých letech. Prochází podél Letiště Nikoly Tesly, Zemunu, Novým Bělehradem, mostem Gazela přechází Sávu a poté pokračuje podél nového nádraží Beograd Centar a přes Voždovac do Bubanj Potoka, kde se na něj napojí bělehradský obchvat. Po dokončení obchvatu se stane městskou komunikací.
Obchvat Bělehradu (ve výstavbě)
editovatÚsek dálnice A1 Batajnica - Bubanj Potok je dlouhý 47,3 km. Prochází kopcovitým terénem jižní části Bělehradu.
V roce 2012 byla otevřena část A Batajnica - Dobanovci. Část B byla v úseku Dobanovci - Surčin (křižovatka s A2) - Ostružnica otevřena již v roce 2005, avšak pouze pravá polovina. Součástí úseku je také obnova válkou poškozeného mostu Ostružnica přes Sávu, dlouhého 1950 m. Úsek Ostružnica - Orlovača dlouhý 7,7 km byl v polovičním profilu otevřen v roce 2008, na stavbě se nacházejí dva tunely: Lipak (665 m) a Železnik (699 m). V roce 2012 následovaly další 3,1 km Orlovača - tunel Straževica, opět jen v polovičním profilu. Součástí úseku je 772 m dlouhý tunel Straževica.
Následovalo budování druhé poloviny dálnice. Nejdříve byly v roce 2016 otevřeny úseky Dobanovci - Surčin (7,8 km) a Surčin - most Ostružnica (4,9 km). V červnu 2020 byla dokončena druhá polovina mostu Ostružnica a navazující úsek, od července 2022 probíhá rekonstrukce staré poloviny. Mezitím byl v roce 2021 dokončen úsek Ostružnica - Orlovača a 2022 Orlovača - tunel Straževica. V současnosti (2022) probíhá rovněž výstavba chybějících 9,6 km tunel Straževica - Bubanj Potok, jehož součástí bude 360 m dlouhý tunel Beli Potok.
Střední část (dokončena)
editovatÚsek Bělehrad - Niš je dlouhý 210 km a byl dokončen v roce 1985.
Nejprve bylo v roce 1977 otevřeno 28,1 km Beograd Bubanj Potok - Umčari, současně s 12,5 km úsekem bělehradského průtahu Mostar - Bubanj Potok. Následující rok bylo otevřeno dalších 79,3 km Umčari - Batočina. V roce 1980 byl otevřen úsek Pojate - Deligrad (21,2 km), v roce 1982 Batočina - Ćuprija a Deligrag - Niš, čímž bylo vybudováno 1899 km středního úseku. Chybějících 21 km Ćuprija - Pojate bylo otevřeno v roce 1985.
Dálnice zde prochází kopcovitým terénem jižně od Bělehradu a poté vstupuje do údolí řeky Velká Morava/Jižní Morava a vstupuje do plošiny kolem Niše. U Trupale se na dálnici napojuje A4 ve směru Bulharsko.
Jižní část (dokončena)
editovatJižní část (Niš - Leskovac - Vranje - Severomakedonská hranice) je dlouhá 154 km. Úsek nejprve prochází západně od Niše, poté pokračuje na jih údolím Jižní Moravy. Velmi náročná byla výstavba úseku v Grdelické soutěsce, kde bylo třeba vybudovat 33 mostů, z nichž největší je kolem 650 m dlouhý a kolem 60 m vysoký, a dva tunely Predejane (1000 m) a Manajle (1818 m). U obce Vladičin Han dálnice opouští soutěsku a pár kilometrů jižně od Preševa překračuje makedonskou hranici.
Jako první byl dokončen v roce 1992 úsek Niš - Batušinac dlouhý 13 km. V roce 1997 následovalo 23 km Batušinac - Pečenjevce. Stavby znova začala v roce 2003 a v roce 2005 byl otevřen 23 km dlouhý úsek Pečenjevce - Grabovnica. V roce 2013 byl dokončen 21 km dlouhý úsek Levosoje - Severomakedonská hranice. O rok později byla zahájena výstavba chybějících úseků Grabovnica - Grdelica (5,6 km), Grdelica - Vladičin Han (26,1 km) v Grdelické soutěsce, Vladičin Han - Donji Neradovać (26,3 km), Donji Neradovać - Srpska Kuća (8 km) a Srpska Kuća - Levoseje (8 km). Úseky byly otevřeny najednou v roce 2019, čímž byla dokončena celá dálnice A1.
Mýtné
editovatJako všechny dálnice v Srbsku, je i A1 zpoplatněna mýtem.[1] Mýto se vybírá podle nájezdní a sjezdové mýtné brány a kategorie vozidla.[2] V roce 2017 například stálo projet celou A1 od maďarských hranic až k severomakedonským 11€ pro osobní auto a 70,50€ pro nákladní vozidlo (tahač). Od 1. prosince 2017 byla cena zvýšena na 13€ (přibližně 330 Kč) a 82€.
Galerie
editovat-
A1 poblíž města Inđija
-
A1 poblíž města Inđija
Reference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků A1 motorway (Serbia) na anglické Wikipedii, Autoput A1 na německé Wikipedii a Државни пут IА реда А1 na srbské Wikipedii.
- ↑ Road toll [online]. [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vehicle Categorization/Toll Pricelist [online]. [cit. 2017-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dálnice A1 na Wikimedia Commons