Chlorid arsenitý

chemická sloučenina

Chlorid arsenitý je anorganická sloučenina se vzorcem AsCl3, též označovaná jako „arsenové máslo“. Jedná se o toxickou olejovitou bezbarvou kapalinu, která však při nižší čistotě může být i žlutá. Je meziproduktem při výrobě organických sloučenin arsenu.[2]

Chlorid arsenitý
Model molekuly

Model molekuly

Obecné
Systematický název Chlorid arsenitý
Ostatní názvy Arsenové máslo
Anglický název Arsenic trichloride
Německý název Arsen(III)-chlorid
Sumární vzorec AsCl3
Vzhled Bezbarvá olejovitá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS
PubChem
SMILES Cl[As](Cl)Cl
InChI 1S/AsCl3/c2-1(3)4
Číslo RTECS CG1750000
Vlastnosti
Molární hmotnost 181,28 g/mol
Teplota tání −18 °C
Teplota varu 129,6 °C
Hustota 2,149 7 g/cm3
2,565 g/cm3 (−79 °C)
Viskozita 9,77×10−6 Pa.s
Index lomu 1,597 5
Rozpustnost ve vodě Rozkládá se
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
diethylether
vodný roztok HCl
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
CCl4
kapalné uhlovodíky
Relativní permitivita εr 12,8 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita −5,127×10−6 cm3g−1 (18 °C)
Ionizační energie 11,7 eV
Termodynamické vlastnosti
Izobarické měrné teplo cp 0,737 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R23/25 R50/53
S-věty (S1/2) S20/21 S28 S45 S60 S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
4
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

StrukturaEditovat

AsCl3pyramidovou molekulu se symetrií C3v. Vazba As-Cl má délku 2,161 Å a úhel Cl-As-Cl je 98°25’±30.[3][4] Chlorid arsenitý má čtyři normální módy vibrace: ν1(A1) 416, ν2(A1) 192, ν3 393 a ν4(E) 152 cm−1.[5] Vazby v AsCl3 jsou převážně kovalentní, což vysvětluje nízkou teplotu tání.

PřípravaEditovat

Chlorid arsenitý se připravuje reakcí oxidu arsenitéhochlorovodíkem s následnou destilací:

As2O3 + 6 HCl → 2 AsCl3 + 3 H2O

Lze ho připravovat také chlorací arsenu při 80–85 °C, ale k této metodě je potřeba elementární arsen.[2]

2 As + 3 Cl2 → 2 AsCl3

Další možností je příprava reakcí oxidu arsenitého s dichlordisulfanem. Je k tomu potřeba jednoduchý přístroj a proces je účinný:[6]

2 As2O3 + 6 S2Cl2 → 4 AsCl3 + 3 SO2 + 9 S

ReakceEditovat

Chlorid arsenitý s vodou hydrolyzuje na kyseliny arsenitou a chlorovodíkovou:

AsCl3 + 3 H2O → As(OH)3 + 3 HCl

Přestože je AsCl3 méně citlivý na vlhkost než PCl3, stejně na vlhkém vzduchu dýmá.[7]

AsCl3 při působení As2O3 podléhá redistribuci za vzniku anorganického polymeru AsOCl. Se zdroji chloru tvoří AsCl3 soli obsahující aniont [AsCl4]. Reakcí s bromidem nebo jodidem draselným vzniká bromid, resp. jodid arsenitý.

Chlorid arsenitý je užitečný v organické chemii, například trifenylarsan vzniká z AsCl3 takto:[8]

AsCl3 + 6 Na + 3 C6H5Cl → As(C6H5)3 + 6 NaCl

BezpečnostEditovat

Sloučeniny arsenu jsou obecně velmi toxické. Pro AsCl3 to platí obzvlášť, protože je těkavý a dobře rozpustný.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsenic trichloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Arsenic trichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Sabina C. Grund, Kunibert Hanusch, Hans Uwe Wolf "Arsenic and Arsenic Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, VCH-Wiley, 2008, Weinheim.DOI:10.1002/14356007.a03_113.pub2
  3. P.Kisliuk; C.H.Townes. The Microwave Spectra and Molecular Structure of Phosphorus and Arsenic Trichloride. J. Chem. Physics 1950, 18.
  4. Jean Galy; Renee Enjalbertl Pierre Lecante; Andrzej Burian "AsCl3: From the crystalline to the liquid state. XRD (176< T (K) < 250) and WAXS (295K) studies" Inorg. Chem 2002, volume 41, pp 693-698.DOI:10.1021/ic0102788
  5. Klapoetke, Thomas M. "The vibrational spectrum of arsenic trichloride" Main Group Metal Chemistry 1997, volume 20, pp 81-83.
  6. R. C. Smith, "Manufacture of Arsenic trichloride" The Journal of Industrial and Engineering Chemistry 1919, volume 11, pp 109-110. DOI:10.1021/ie50110a009
  7. Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
  8. SHRINER, R. L.; WOLF, C. N. Tetraphenylarsonium Chloride Hydrochloride. Org. Synth.. 1963. Dostupné online. (anglicky) ; Coll. Vol.. S. 910. (anglicky) . Describes the preparation of As(C6H5)3.

LiteraturaEditovat

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazyEditovat