Boleslavský kraj

Boleslavský kraj nebo také jen Boleslavsko[1] je historická územněsprávní jednotka české země. Jeho území se rozkládalo především v Pojizeří, zahrnoval většinu (zhruba 80 %) území dnešního Libereckého kraje, severovýchod Středočeského a malou část Královéhradeckého. Počátky jeho existence spadají do 2. poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Nazván byl podle krajského města Mladé Boleslavi, které bylo jeho správním centrem. Na jeho území se nacházela i Stará Boleslav. Kraj zanikl během správních reforem v polovině 19. století a nebyl již nikdy obnoven.

Boleslavský kraj
Území
Sídlo krajeMladá Boleslav
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1862
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nejstarší vyobrazení Boleslavského kraje na Aretinově mapě roku 1619
Boleslavský kraj roku 1654
Boleslavský kraj na Vogtově mapě (1712)
Východ Boleslavského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Jihozápad Boleslavského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Severozápad Boleslavského kraje na Mullerově mapě z roku 1720
Severovýchod Boleslavského kraje s Libercem na Mullerově mapě z roku 1720

HistorieEditovat

První zmínky o Boleslavsku pochází z 12. století, když se tak místní krajina nazvala podle hradu Boleslav nad Jizerou, kde sídlili královští purkrabí a krajští poprávci. Během 13. až 15. století se objevují v jeho rámci zmínky o částečně samostatném Havransku (Nymbursku), neboť v Nymburku býval zvláštní soud. Není úplně známo, kdy bylo k Boleslavskému kraji připojeno i Liberecko, do té doby se počítající k Záhvozdu, a Frýdlantsko, které se díky vlastnímu manskému zřízení odloučilo od Lužice.[1]

Do čela východočeských landfrýdů (krajské spolky vyšší i nižší šlechty z Kouřimského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského a Boleslavského kraje) se dostal v roce 1440 Hynek Ptáček z Pirkštejna. Funkci hejtmana Boleslavského kraje získal okamžitě jako jeho přítel Jiří z Poděbrad. Když po čtyřech letech Hynek Ptáček zemřel, do čela spojených východočeských landfrýdů byl zvolen jednomyslně sotva 24letý Jiří z Poděbrad.

V roce 1600 byla Mladá Boleslav císařem Rudolfem II. povýšena na královské město. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Boleslavském kraji 94 934 křesťanů a 678 židů, dohromady 95 612 obyvatel starších 10 let. Roku 1714 bylo mělnické panství převedeno z Litoměřického kraje do Boleslavského kraje a téhož roku byla k Boleslavskému kraji připojena část také brandýského panství.

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Od roku 1850 se Mladá Boleslav stala sídlem okresního hejtmanství, kraj byl sice obnoven v pozměněných hranicích roku 1855, ale vydržel jen do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.[2] Po zrušení se země tedy členily již jen na okresy, nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a krajský soud sídlil v Mladé Boleslavi až do roku 1949.

Významní hejtmanéEditovat

Sídla v kraji roku 1654Editovat

Místa v kraji Boleslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

MěstaEditovat

Jméno města stav obyvatel roku 1702*[5] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[6]
Liberec** poddanské, panské město, panství Liberec 1730** 1377 11500 10435
Mladá Boleslav královské město 1695 449 4923 4393
Turnov poddanské, panské město, panství Skála 1119 452 3606 3505
Frýdlant** poddanské, panské město, panství Frýdlant 1014** 549 3059 3197
Nymburk královské město 899 317 2407 2312
Mnichovo Hradiště poddanské, panské město, panství Mnichovo Hradiště a Klášter 650 345 2707 2885
Český Dub poddanské, panské město, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice 554 275 1875 1819
Hodkovice nad Mohelkou poddanské, panské město, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice 302 371 2217 2282
Benátky nad Jizerou poddanské, panské město, panství Benátky nad Jizerou 271 126 861 864

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let) (** Liberec a Frýdlant mají počet obyvatel z roku 1651)

MěstečkaEditovat

Jméno městečka stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830
Cvikov poddanské, panské městečko, panství Zákupy 516 3549 3558
Mimoň poddanské, rytířské městečko, panství Mimoň 580 3325 3336
Lysá nad Labem poddanské, panské městečko, panství Lysá nad Labem 406 2467 2714
Nové Město pod Smrkem poddanské, panské městečko, panství Frýdlant 379 2366 2430
Jablonné v Podještědí poddanské, panské městečko, panství Jablonné v Podještědí 371 2137 2135
Doksy poddanské, panské městečko, panství Doksy 247 1906 1946
Zákupy poddanské, panské městečko, panství Zákupy 283 1869 1898
Sobotka poddanské, panské městečko, panství Kost 271 1845 1883
Chrastava poddanské, panské městečko, panství Grabšteyn 278 1837 1889
Mšeno poddanské, rytířské městečko, statek Mšeno a Lobeč 291 1760 1814
Železný Brod poddanské, panské městečko, panství Rohozec 272 1682 1735
Semily poddanské, panské městečko, panství Semily 265 1677 1716
Bělá pod Bezdězem poddanské, panské městečko, panství Bělá pod Bezdězem a Kuřívody 289 1598 1624
Vysoké nad Jizerou poddanské, panské městečko, panství Semily 243 1540 1604
Rovensko pod Troskami poddanské, panské městečko, panství Skála 246 1511 1564
Dolní Bousov poddanské, panské městečko, panství Kost 212 1414 1471
Hrádek nad Nisou poddanské, panské městečko, panství Grabšteyn 235 1404 1473
Stráž pod Ralskem poddanské, panské městečko, panství Stráž pod Ralskem 230 1282 1304
Dubá poddanské, panské městečko, panství Doksy 213 1211 1254
Dobrovice poddanské, panské městečko, panství Dobrovice a Loučeň 146 1177 1201
Libáň poddanské, panské městečko, panství Starý Hrady 204 1113 1154
Rožďalovice poddanské, panské městečko, panství Rožďálovice 206 1132 1171
Kuřívody poddanské, panské městečko, panství Bělá pod Bezdězem a Kuřívody 194 1090 1102
Křinec poddanské, panské městečko, panství Kunstberk a Dobrovany 142 1002 1029
Bakov nad Jizerou poddanské, panské městečko, panství Zvířetice, Studenka, Valečov a Kněžmost 165 981 1010
Stará Boleslav 2. díl poddanské, duchovní městečko, statek Stará Boleslav 131 1276 985
Osečná poddanské, panské městečko, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice 141 923 950
Brodce poddanské, rytířské městečko, statek Brodce a Hrůšová 120 789 799
Březno poddanské, panské městečko, statek Březno a Stašov 79 590 581
Byšice poddanské, panské městečko, panství Byšice 100 574 580
Kněžmost poddanské, panské městečko, panství Zvířetice, Studenka, Valečov a Kněžmost 87 508 522
Sovínky poddanské, duchovní městečko, statek Sovínky 53 286 290
Strenice poddanské, rytířské městečko, statek Horka 49 241 253
Mstětice poddanské, duchovní městečko, statek Stará Boleslav
Střevač poddanské, panské městečko, panství Starý Hrady

ReferenceEditovat

  1. a b Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1891, str. 292.
  2. Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.
  3. http://www.psp.cz/eknih/snemy/v030/1565/t013402.htm
  4. Archivovaná kopie. www.domousnice.e-obec.cz [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  6. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Externí odkazyEditovat