Wikipedie

Hrádek nad Nisou

město v okrese Liberec v Libereckém kraji

Hrádek nad Nisou (německy Grottau, polsky Gródek nad Nysą) je město v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi dvacet kilometrů severozápadně od Liberce a šest kilometrů jihovýchodně od Žitavy, blízko česko-německo-polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Včetně všech částí ve městě žije přibližně 7 900[1] obyvatel.

Hrádek nad Nisou
Horní náměstí
Horní náměstí
Znak města Hrádek nad NisouVlajka města Hrádek nad Nisou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHrádek nad Nisou
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°51′10″ s. š., 14°50′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 932 (2024)[1]
Rozloha48,54 km²[2]
Nadmořská výška255 m n. m.
PSČ463 34
Počet domů1 667 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.7
Počet ZSJ25
Kontakt
Adresa městského úřaduHorní náměstí 73
463 34 Hrádek n. N.
mestohradek@muhradek.cz
StarostaPavel Farský (Hrádek potřebuje změny!)
Oficiální web: www.hradek.eu
Hrádek nad Nisou
Hrádek nad Nisou
Další údaje
Kód obce564095
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedaleko města je zatopený lignitový důl Kristýna, který slouží jako rekreační areál. Město je členem mikroregionu Hrádecko – Chrastavsko a udržuje těsné kulturní vztahy s německým městem Žitava a polským městem Bogatynia. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

editovat

Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II.

 
Horní náměstí s fontánou a morovým sloupem svaté Anny
 
Železniční stanice

První písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku 1287 a je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně.[4] Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí, od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Hoffmannů z Grünbühelu, z Čirnhausu, Valdštejna, Nostic, Trauttmansdorffu, Gallasů a Clam-Gallasů. Ve 14. století si ve městě pánové z Donína postavili hrad, na jehož místě byla v 18. století zřízena textilní manufaktura.[5]

Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce 1581 Jiří Mehl ze Střelic vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož mílového práva Hrádek náležel.[6] V roce 1655 městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zlatých ročně.[7] V letech 1764 a 1779 Hrádek navštívil císař Josef II. a v roce 1938 říšský maršál Hermann Göring. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerke stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších původních obyvatel vysídlena.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 202 3 302 3 903 4 145 4 477 3 891 4 201 2 975 3 275 3 759 4 474 4 269 4 121 4 121 4 365
Počet domů 232 311 336 387 424 457 539 543 1 083 479 503 519 525 592 592

Členění města

editovat
  • Dolní Sedlo bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
  • Dolní Suchá je v záznamu z roku 1562 nazývána Dolleyssy Bertelsdorf. V obci bylo na přelomu 19. a 20. století 122 domů s 800 obyvateli a velká textilní továrna Limburger.
  • Donín byl původně samostatná obec založená údajně drážďanskými osadníky ve 13. století. Součástí Hrádku se stal po druhé světové válce. Historickou památkou je sousoší „Pieta“.
  • Horní Sedlo (Paß) je nejvýše položenou obcí Hrádecka, připomínanou od riku 1628. Místní obyvatelé se živili jako dřevorubci a domácí tkalci, docházelo zde k přepadání pocestných a úkryt zde nacházeli pašeráci. Obec patřívala do okresu Jablonné v Podještědí a ve třicátých letech 20. století zde bylo postaveno pásmo železobetonových bunkrů na obranu republiky.
  • Hrádek nad Nisou
  • Loučná byla založena saskými přistěhovalci snad již ve 13. století. V 19. století vzniklo v obci několik textilních továren (například Leitenberger), ale také cihelna, slévárna a také chemická a strojírenská továrna.
  • Oldřichov na Hranicích je rozdělenou obcí jejíž jedna část leží na polském území, kde se jmenuje Kopaczów. První zmínka o vsi je z roku 1287.[4]
  • Uhelná byla založena poč. 18. století neznámým uhlířem.
  • Václavice jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na markazit. Bylo zde založeno jedno z prvních jednotných zemědělských družstev v celé republice.

Hospodářství

editovat

V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu lignitu. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Působila tady např. zbrojovka Walther, továrna na vlněné a bavlněné zboží nebo závod na výrobu pneumatik Elliot. Dnes zde jsou následující podniky:

  • Vulkan Medical
  • Ernst Bröer
  • KSM Castings CZ
  • Tristone Flowtech Czech Republic
  • EFTEC (Czech Republic)
  • Drylock Technologies
  • Hunter

Od 8. října 2006 je v obci v provozu sluneční elektrárna (největší v Česku do 30. ledna 2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích) využívající fotovoltaické články s maximálním výkonem 61 kW. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.

Doprava

editovat

Roku 1859 byl zahájen provoz na železniční trati z Liberce přes Hrádek nad Nisou do německé Žitavy a dále do Löbau. Trať 089, jak je značena v jízdním řádě, dnes vede v úseku Liberec – Hrádek nad Nisou – Žitava – Varnsdorf, zde se trať dělí na větve do Rybniště a německého Seifhennersdorfu. V Hrádku se nachází nádraží, na němž staví osobní vlaky z Liberce do Rybniště, resp. Seifhennersdorfu, které na základě vítězství ve výběrovém řízení provozuje německý dopravce Vogtlandbahn.[10] V Hrádku mají zastávku i spěšné vlaky z Liberce do Drážďan.

Město leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje IDOL. Obcí prochází silnice I/35.

Školství

editovat
 
Kostel sv. Bartoloměje, fara a škola pohledem z Liberecké ulice

Město má čtyři mateřské a čtyři základní školy.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrádku nad Nisou.
  • Kostel sv. Bartoloměje – poprvé zmiňován roku 1287,[4] v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
  • Chrám Pokoje – postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu jako kostel luteránský. Dnes patří církvi československé husitské.
  • Celní kámen – z 19. století, připomínkou rakousko-německého ujednání o clech. Nachází se v prostorách celnice v Žitavské ulici.
  • Rybářský kamen – z roku 1565, stával u hraničního Bílého potoka a rozhraničoval rybářské revíry. Dnes je umístěn v Tovární ulici.
  • Trojmezí – místo setkání české, německé a polské hranice při ústí Oldřichovského potoka do Lužické Nisy.
  • Hrad Grabštejn – významný hrad tvoří dominantu celého Hrádecka. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.
  • Restaurace Lidový dům
  • Meteorologický sloup z roku 1927 umístěný při vstupu do městského parku.[11]
  • Rekreační areál Kristýna – vznikl zatopením lignitového dolu v 70. letech 20. století. Nabízí ubytování, podmínky k provozování vodních sportů a rybaření.[12]
  • Popova skála – 568 m vysoký vrch s vyhlídkou v Lužických horách
  • Horní skály (Obrvégry) – skupina skal nedaleko Horního sedla s mnoha horolezeckými terény
  • Trojmezí (Lužická Nisa) na Česko-německo-polské státní hranici

Rodáci

editovat
  • Franz Sitte (1896–1960), katolický kněz německého původu, oběť komunistického režimu v Československu
  • Eduard Winter (1896—1982), německý historik filosofie a náboženství

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b c PROCHNO, Joachim (ed), Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234–1437, Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79–198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100 Archivováno 6. 3. 2014 na Wayback Machine.
  5. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrádek nad Nisou – hrad, s. 155. 
  6. ↑ SEELIGER, Ernst Arwil. Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1. 1. vyd. Liberec: [s.n.], 1936. S. 65. 
  7. ↑ MLADENOVÁ, Miluše. Město Hrádek nad Nisou (1581–1945) Archivní inventář. nevydáno, interní tiskovina. vyd. Liberec: SOkA Liberec, 1964. S. 18. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ http://dopravni.net/zeleznice/1992/vogtlandbahn-vyrazi-od-grafikonu-2010-na-trat-liberec-%E2%80%93-rybnisteseifhennersdorf/
  11. ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 169–170. 
  12. ↑ http://www.hradek.cz/kristyna/

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo Hrádek u Liberce. Sv. 11, str. 743
  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice: Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrádek_nad_Nisou&oldid=24284943“