Křinec
Křinec je městys ležící v okrese Nymburk, 11 km severovýchodně od Nymburku. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Katastrální území Křince má rozlohu 2 584 ha. Součástí obce jsou i vesnice Bošín, Mečíř, Nové Zámky, Sovenice a Zábrdovice.
Křinec | |
---|---|
Zámek Křinec | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Nymburk |
Obec s rozšířenou působností | Nymburk (správní obvod) |
Okres | Nymburk |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°15′52″ s. š., 15°8′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 363 (2024)[1] |
Rozloha | 25,84 km²[2] |
Nadmořská výška | 192 m n. m. |
PSČ | 289 33 |
Počet domů | 649 (2021)[3] |
Počet částí obce | 6 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Náměstí 25 289 33 Křinec obeckrinec@quick.cz |
Starosta | Ing. Jan Lebduška |
Oficiální web: www | |
Křinec | |
Další údaje | |
Kód obce | 537411 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se postupně nazývá Krzyn, Krzynovec či Skřinec.
Jan z Ronova se stal zakladatelem rodové větvě Křineckých z Ronova. Křinec byl v držení jeho potomků ještě v roce 1565. V roce 1575 vlastnil kuncberské panství Jindřich z Valdštejna, kterému Křinec patřil až do konce třicetileté války.
Poštovní úřad v Křinci byl založen v letech 1868–1869.[4] Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[6]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
- 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[7]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[8]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[9]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[10]
- 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[11]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk
Rok 1932
editovatV městysi Křinec (1046 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, kostel českosl. církve, výroba cementového zboží, drůbežárna, výroba knoflíků, 2 výrobny lihovin, mlýn, pila, továrna na hospodářské stroje, škrobárna, velkostatek
- Služby (výběr): lékař, zvěrolékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 6 hostinců, hotel, obchod s klobouky, knihař, konsum Včela, lakýrník, lékárník, malíř pokojů, mechanik, sadař, sanatorium, skladiště hospodářského družstva, Okresní záložna hospodářská v Nymburce, Spořitelna města Nymburka, Spořitelní a záložní spolek pro Křinec a Zábrdovice, Živnostenská záložna v Křinci, zahradnictví, zednický mistr
Ve vsi Bošín (271 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, obchod s koňmi, kovář, krejčí, obuvník, porodní asistentka, 26 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Bošín, Sovenice a Mečíř, 2 trafiky.
Ve vsi Mečíř (232 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] hostinec, kovář, krejčí, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradník.
V obci Nové Zámky (přísl. Mutínsko, 250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, rolník, řezník, trafika.
Ve vsi Sovenice (314 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] obchod s dobytkem, 2 hostince, 2 koláři, kovář, 2 obuvníci, pekař, pískovna, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, tesařský mistr, trafika, trhovec.
V obci Zábrdovice (247 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Křince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] výroba cementového zboží, hospodářské družstvo, 2 hostince, kovář, krejčí, mlýn, pila, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Osobnosti
editovat- Vladimír Přikryl (1895–1968), velitel 2. československé paradesantní brigády v SSSR, na náměstí na domě č.p. 18 má umístěnu pamětní desku[18]
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Křinec – barokní zámek z poloviny 17. století
- Zřícenina hradu Kuncberk
- Kostel sv. Jiljí
- Křinecký most se sochami živlů
- Kaple sv. Jan Nepomuckého
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov
- Přírodní památka Chotuc
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/275 Brodce – Luštěnice – Křinec – Dymokury, v městysi končí silnice II/329 Poděbrady – Netřebice – Křinec.
- Železnice – Městys protíná železniční trať Nymburk–Jičín (Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1881. V místní železniční stanici na ni navazuje železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Křinec (Křinec – Městec Králové – Chlumec nad Cidlinou), která fyzicky odbočuje až dále severovýchodně od Křince v odbočce Obora. Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Křincem a Městcem Králové zahájena roku 1882.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V městysi zastavovala autobusová linka Nymburk-Rožďalovice (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
- Železniční doprava – Odbočnou železniční stanicí Křinec po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak. Po trati 062 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 5 osobních vlaků.
Galerie
editovat-
Náměstí
-
Kostel sv. Jiljí
-
Zámek, hlavní průčelí (stav po obnově fasády v roce 2020)
-
Most přes řeku Mrlinu
-
Socha sv. Jiljí na náměstí
-
Pohled na zámek od jihozápadu
-
Kaple sv. Jana Nepomuckého u hřbitova
-
Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Jana Hrabětová: Podnikání na Nymbursku a Poděbradsku.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 652. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 69. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 810. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 935. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1578. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1897. (česky a německy)
- ↑ Milan Lašťovka. Pamětní deska Vladimír Přikryl [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Křinec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Křinec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Encyklopedické heslo Křinec (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Křinec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Oficiální stránky Zámek Křinec
- Historie Křince
- Historie Bošína
- Historie Mečíře
- Historie Zábrdovic