Mladá Boleslav (hrad)

hrad v Česku

Mladoboleslavský hrad stojí na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi na ostrožně při soutoku Jizery a Klenice. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Mladá Boleslav
Mladoboleslavský hrad
Mladoboleslavský hrad
Účel stavby
Základní informace
Sloh gotický
renesanční
Architekt Ignác Palliardi
Výstavba polovina 13. století
Přestavba počátek 16. století, 1555, počátek 18. století, 1752–1753
Další majitelé Přemyslovci
páni z Michalovic
Tovačovští z Cimburka
Šelmberkové
Krajířové z Krajku
Současný majitel Mladá Boleslav
Poloha
Adresa Staroměstské náměstí 1, Mladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Ulice Staroměstské náměstí
Souřadnice
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23171/2-1654 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hradu předcházelo raně středověké hradiště založené na přelomu 10. a 11. století. Už v pravěku však na jeho místě stálo hradiště lidu lužické kultury, jehož až pět metrů hluboký příkop byl odkryt na Staroměstském náměstí.[2] Středověká fáze hradiště patřila k hlavním centrům přemyslovské hradské soustavy.[3] Posledním kastelánem na hradišti byl, roku 1262 zmiňovaný, Jaroslav z rodu Markvarticů. V polovině 13. století byl na konci ostrožny postaven královský hrad a zbytek hradiště zanikl.[4]

V roce 1344 pak došlo k přenesení města z údolí Klenice (dnes předměstí Podolec) do lokality Hroby a na místě královského hradu bylo vybudováno nové sídlo, které páni z Michalovic drželi do roku 1468. V tom roce jej získali Tovačovští z Cimburka. Na počátku 16. století za Jana ze Šelmberka prošel pozdně gotickou přestavbou. Ta se projevila především do podoby obytných částí, které získaly téměř zámecký charakter. Obrannou část doplnil bollwerk nad soutokem Jizery a Klenice.

Za Krajířů z Krajku po roce 1548 a zejména pak po požáru v roce 1555 prošel hrad renesanční přestavbou, kterou patrně provedl Matteo Borgorelli. Poté, co došlo v roce 1595 k vykoupení města z poddanství, ztratil hrad svoji rezidenční funkci. Za třicetileté války jej zdevastovala švédská vojska, po jejím skončení byl v rozvalinách a sloužil jako zvonařská dílna rodiny Pricquey. Na počátku 18. století prošel přestavbou na kasárna, ovšem největší vliv na podobu hradu měla až přestavba z let 1752–1753 od Ignatze Palliardiho. Během této přestavby došlo ke zvýšení objektu o patro, nové zastřešení obou věží a také k vystavění severovýchodního a severozápadního křídla.

Kasárna byla na hradě umístěna do roku 1940, kdy je nahradilo internační středisko Židů z okolí, kteří odtud byli deportováni do Terezína či Polska. V roce 1943 se sem vrátila armáda, ovšem od začátku padesátých let do roku 1972 sloužil jako skladiště textilu. Od poloviny sedmdesátých let procházel zdevastovaný areál rekonstrukcí, ukončenou na počátku devadesátých let 20. století. Od roku 1972 je na hradě umístěn státní okresní archiv a Muzeum Mladoboleslavska.

Stavební podobaEditovat

Stopy po pravěkém a raně středověkém hradišti zanikly při výstavbě a úpravách hradu i města.[2] Z nejstarší stavební fáze vrcholně středověkého hradu se dochovaly pouze fragmenty románského zdiva a pravděpodobně část příčné hradby. Velká část hradního zdiva v suterénu a přízemí však pochází až z pozdně gotické přestavby, jejíž součástí byl i bollwerk na jihozápadní straně. V době Jana ze Šelmberka byla postavena většina zdiva paláce a dvou přilehlých čtverhranných věží. Interiér paláce osvětlují velká pravoúhlá okna, která naznačují, že se na přestavbě podílel Benedikt Rejt.[4]

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 134161 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Mladá Boleslav, s. 205. 
  3. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 76–77. (česky, německy) 
  4. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Mladá Boleslav, s. 364–365. 

Externí odkazyEditovat