Antonín Husník (letecký konstruktér)

český letecký konstruktér (1894-1948)

Antonín Husník (18. listopadu 1894 Kukleny[1]26. srpna 1948 ? Liberec) byl český letecký konstruktér, dlouholetý šéfkonstruktér v letecké továrně Aero, továrna letadel dr. Kabeš v pražských Vysočanech. Pozici technického ředitele zastával do roku 1946, o dva roky později pak zahynul při letecké havárii na Ještědu.

Ing. Antonín Husník
Antonín Husník (1934)
Antonín Husník (1934)
Narození18. listopadu 1894
Kukleny,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1948 (ve věku 53 let)
? Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíhavárie Aero C-3D
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Národnostčeská
Povoláníletecký konstruktér
ZaměstnavatelAERO Vodochody Aerospace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Narodil se v Kuklenách u Hradce Králové.[1] Nastoupil na žižkovskou reálku a po jejím absolutoriu začal roku 1912 studovat pražskou techniku. Zde se seznámil s Miroslavem Hajnem a Pavlem Benešem, dohromady je spojoval hluboký zájem o letectví. Po překonání počátečních rozepří vznikl 13. října 1913 v Malostranské besedě Český aviatický klub, kterého se Husník stal zakládajícím členem. V roce 1914 přerušila jeho vysokoškolská studia první světová válka, Antonín Husník narukoval na frontu na podzim téhož roku. Odvedení také přerušilo jeho práce na rozestavěném letounu vlastní konstrukce. Sloužil u horského dělostřelectva v Haliči a také na italské frontě.

Odtud se koncem roku 1918 vrátil do nově vzniklého Československa a stal se členem leteckého sboru Československé armády. Zasadil se o obnovení Českého aviatického klubu, následně spoluzakládal Aeroklub republiky československé. V roce 1920 z armády vystoupil a vedl časopis Aviatika.

Od roku 1919 byl Antonín Husník součástí kolektivu, který toho roku spoluzaložil leteckou továrnu Aero. Hlavním investorem a majitelem se stal JUDr. Vladimír Kabeš, šéfkonstruktérem pak Antonín Vlasák, dále zde pracoval například Karl Rösner, dřívější zaměstnanec firmy Gothaer Waggonfabrik. Husníkovi spolužáci Beneš a Hajn se současně stali konstruktéry v konkurenční letecké továrně Avia.

Zpočátku se továrna zaměřovala na opravy letadel z první světové války, roku 1920 se přestěhovala do dřevěných objektů v Holešovicích. Husník se podílel již na jedné z prvních zakázek na 35 dvojplošníků pod licencí firmy Brandenburg. Firma následně začíná realizovat první sériovou konstrukci vlastní výroby, dvouplošník A-2, následují další typy. Po počátečních finančních obtížích přesunulo Aero svou výrobu do velkého moderního výrobního areálu ve Vysočanech s téměř 600 zaměstnanci. Roku 1924 se Antonín Husník stal šéfkonstruktérem firmy. Byl také členem Masarykovy letecké ligy, spoluzakládal a vydával časopis Letectví.

Roku 1929 začalo Aero z důvodu klesajícího zájmu o letouny vinou hospodářské krize s produkcí automobilů, mj. s účastí konstruktéra Břetislava Novotného. Husník se dál věnoval jen letecké produkci. V roce 1931 získal titul inženýra, kterého kvůli začátku války nemohl v řádném studiu dosáhnout.

 
Nákres dopravního letadla Aero A 10, 1929

Během celých téměř celých 20., 30. a poloviny 40. let byl Husník ústřední postavou vývoje letadel firmy Aero, je uváděn jako autor většiny konstrukcí letounů společnosti. Konstrukční kancelář navrhovala širokou škálu typů letadel: průzkumná, stíhací, bombardovací či civilní dopravní, lehká sportovní nebo cvičná. Mezi odběratele patřila ČSA, Ministerstvo národní obrany i zahraniční odběratelé. Během druhé světové války byl vývoj nových letadel v Aeru zastaven a výroba se soustředila především na průzkumná letadla Fw 189 a další pro německou Luftwaffe.

Po válce

editovat

Po skončení války roku 1945 byl podnik v rámci dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše znárodněn. V roce 1946 Husník opustil místo technického ředitele Aera, (vystřídal jej Ing. Böttner), následně byl pověřen prací pro Ministerstvo strojírenství a přizván ke spolupráci při rekonstrukci československého leteckého průmyslu. Jeho součástí mělo být též sjednocení všech leteckých továren, s výjimkou Avie, do jednoho celistvého podniku Let, Husník se měl stát jeho generálním ředitelem.

Havárie na Ještědu

editovat
 
Mohyla letců na Ještědu v místě nehody

20. srpna 1948 se Antonín Husník, Ing. Vladimír Karmazín a tři další jejich kolegové vydali na služební let strojem Aero C-103 na Leteckou akademii do Liberce. Letoun se nedaleko před cílem dostal do bouřky a při neúspěšném pokusu z ní vylétnout havaroval na svahu hory Ještěd. Husník jako jediný z posádky s četnými zraněními přežil, vynesl těla ostatních z letadla a na nedaleké silnici přivolal pomoc. Svým zraněním podlehl v nemocnici 26. srpna ve věku 53 let.

Pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.

 
Hrob rodiny Antonína Husníka na Vinohradském hřbitově

U místa nehody na Ještědu byl zemřelým vystavěn kamenný památník obklopený troskami letadla. V Praze 13 byla po Antonínu Husníkovi pojmenována ulice, Husníkova.

Konstrukce letounů

editovat

Konstrukce letadel, u nichž je jako autor uveden Antonín Husník:

Reference

editovat
  1. a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1885-1900 v Kuklenách , sign. 80-6714, ukn. 4763, str.188. Dostupné online

Externí odkazy

editovat