Otevřít hlavní menu

Aero A-32 byl československý jednomotorový vojenský dvouplošník, který byl stavěn v modifikaci buď jako doprovodný stíhací nebo jako bitevní letoun. Stroj vychází z typu Aero A-11. První prototyp A-32 vzlétl roku 1927, celkem bylo vyrobeno 130 kusů, z toho 16 kusů bylo dodáno do Finska.

Aero A-32
Nekompletní Aero A-32GR číslo AEj-59 v Muzeu finského letectva
Nekompletní Aero A-32GR číslo AEj-59 v Muzeu finského letectva
Určení víceúčelový vojenský letoun
Výrobce Aero
Šéfkonstruktér Antonín Husník
První let 1927
Zařazeno 1928
Vyřazeno 1944 (Finsko)
Uživatel Československé letectvo
Ilmavoimat
Vyrobeno kusů 130 ks
Vyvinuto z typu Aero A-11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VývojEditovat

 
Aero Ap.32.42 imatrikulace OK-PAF) létalo u ČLH Dolní Benešov a následně u ČLH Moravská Ostrava v roce 1938

První prototyp ještě s označením „A.11J“ byl zalétán v létě 1927. Jak z názvu vyplývá, jednalo se o pokračovatele úspěšné řady letounů A.11. Do sériového stroje Ab.11.17 byl zamontován licenční hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k). Továrna jej v dubnu 1928 nabídla MNO pod označením „A.32“ jako doprovodný stíhací letoun. Prototyp A.32.1 byl zalétán v říjnu 1928 a vojenské letectvo jej převzalo v prosinci. Mezitím se účastnil předvádění v Bulharsku a následně byl také nabízen tureckému letectvu. Na druhém prototypu (A.32.2) se zkoušel motor s válci do W Škoda L o výkonu 330 kW (450 k). Třetí prototyp (A.32.3) měl opět hvězdicový motor Walter Jupiter.

Začátkem roku 1929 firma Aero nabídla tento typ Finsku. Po úspěšném předvedení zástupci finského letectva uzavřeli s továrnou Aero smlouvu na dodání 16 letadel: jednoho A.32IF s řadovým motorem Isotta Fraschini Asso Caccia o výkonu 330 kW (450 k) a 15 A.32GR s hvězdicovým motorem Gnome-Rhône Jupiter, který byl vyráběn továrnou Walter pod označením Walter Jupiter IV. Objednávka byla splněna v červnu (8 strojů)[1] a druhá část v druhé polovině roku 1929. Poslední z nich dosloužil až v roce 1944.

MNO 11. července 1929 objednalo u továrny Aero výrobu šesti AP.32 s motorem Walter Jupiter IV (AP.32.4–AP.32.9) a 19. prosince 1929 následovala zakázka na dalších 25 kusů (AP.32.10–AP.32.34). V návaznosti na zkoušky prototypů a ve spolupráci s VLÚS firma Aero nabídla vylepšenou verzi, jíž v letech 1930–1931 na základě objednávek ze srpna 1930 a ledna 1931 vzniklo 45 kusů (AP.32.35–AP.32.79). Také všechny původní stroje byly na žádost letectva upraveny na vylepšenou verzi (došlo k zesílení trupu, rekonstrukci podvozku, instalaci brzd a nových pumových závěsníků).

Montáží výkonnějšího motoru Walter Jupiter VI vznikla verze APb.32, které bylo do roku 1932 ve dvou sériích vyrobeno 35 kusů (APb.32.80–APb.32.99 a APb.32.100–APb.32.114).

Jako bitevní sloužily AP.32/APb.32 do poloviny 30. let, kdy je nahradily Letovy Š.328. V roce 1938 byly používány pouze jako cvičné a jako stroje druhé linie. Čtyři armádou zapůjčené AP.32 (výrobních čísel 7, 19, 20 a 42) vytvořily společně se stíhačkami Škoda D.1 v červenci 1935 základ výzbroje Četnických leteckých hlídek.

Během služby u československého letectva bylo ze 114 vyrobených při haváriích zrušeno 43 AP.32/APb.32. Zahynulo v nich 11 pilotů a devět pozorovatelů. Po zániku ČSR se pět AP.32 a jeden APb.32 dostaly jako dědictví po Leteckém pluku 3 do výzbroje Slovenských vzdušných zbraní (náhradní a 12. letka). Ostatní padly do rukou Luftwaffe, která je ještě rok používala u svých cvičných jednotek.

VariantyEditovat

Aero A-11J
První prototyp vzniklý přestavbou z Aera A-11 s motorem Walter Jupiter IV.
Aero A-32
Tři prototypy a 31 sériových strojů, užívaných jako dvoumístné stíhací letouny.
Aero AP-32
Bitevní letoun s modifikovaným podvozkem vyrobený v počtu 45 kusů. Na stejný standard byly později modifikovány i původní A-32.
Aero APb-32
35 bitevních strojů s motorem Walter Jupiter VI a nosností pum zvýšenou na 250 kg.
Aero A-32IF
Prototyp stroje pro Finsko s motorem Isotta Fraschini Asso Caccia.
Aero A-32GR
Patnáct sériových strojů pro Finsko s motory Gnome-Rhône Jupiter (Walter Jupiter IV)[zdroj?]

UživateléEditovat

Technický popisEditovat

AP.32 a APb.32 byly dvoumístné jednomotorové vzpěrové dvouplošníky s pevným záďovým podvozkem a otevřenými prostory osádky. Kovová kostra trupu byla v přední části kryta hliníkovými plechy, zbytek trupu a dřevěná kostra křídel byly potaženy plátnem. AP.32 poháněl vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Walter Jupiter IV o výkonu 309 kW (420 k), APb.32 Walter Jupiter VI o výkonu 330 kW (450 k), s dvoulistou nestavitelnou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořily dva synchronizované kulomety vz. 28 ráže 7,92 mm v trupu. Pozorovatel ovládal kulometné dvojče vz. 28. Celková zásoba munice činila 1100 nábojů. Pumy do celkové hmotnosti 120 kg u AP.32 a 250 kg u APb.32 mohly být zavěšeny pod spodním křídlem.

Specifikace (A-32)Editovat

Údaje podle[2]

Technické parametryEditovat

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 226 km/h
  • Cestovní rychlost: 192 km/h
  • Dostup: 5 500 m
  • Výstup do výše 5 000 m: 29,2 minuty
  • Vytrvalost: 4 hodiny letu

VýzbrojEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b V průběhu služby nahrazovány kulomety vz. 28 ráže 7,92 mm.

ReferenceEditovat

  1. Nový zahraniční úspěch továrny Aero. Letectví. Červenec 1929, roč. 9. (1929), čís. 7, s. 248-250. Dostupné online. 
  2. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 250-251. 
  3. a b c Aero A-32

LiteraturaEditovat

  • ČÍŽEK, Martin. Letadla zrazeného nebe: Československá vojenská letadla v roce 1938, I. vydání. Praha : Naše vojsko, 2015
  • KOLMANN, Petr., Aero Ap.32, Letectví a kosmonautika 2/2007, s. 76–79
  • KUDLIČKA, Bohumír, „Dvaatřicítka“ z Vysočan, Hobby Historie 1 a 2/2010, s. 6–12 a 36–42
  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (I) (1918-1945), III vydání. Praha : Naše vojsko, 1983

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat