Otevřít hlavní menu

Letiště Praha-Kbely je vojenské letiště umístěné v severovýchodní části Prahy na jihu Kbel, částečně zasahuje i na území Hloubětína a Vysočan. V současné době je na něm umístěna 24. základna dopravního letectva, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany, která zabezpečuje přepravu ústavních činitelů. Letiště Kbely se nachází jižně od nedalekého letiště Letňany, známého mj. výskytem syslů.

Praha-Kbely
vojenské letiště Praha-Kbely
Základní informace
Typ letiště vojenské neveřejné
Provozovatel Letectvo Armády ČR
Otevření prosinec 1918
Nejbližší město Praha (11 km)
Kód letiště ICAO LKKB
Kód letiště IATA
Souřadnice
Nadmořská výška 919 ft / 280 m
Vzletové a přistávací dráhy
  • 06/24 – asfalt, 2080×50 m
Odkazy
Kód památky 104539 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Vodárenská věž v areálu letiště
 
Místo, kde stál stan Radia Praha
 
Přibližovací světelná soustava letiště
 
Gočárovy domky v Zoo Praha

Planina mezi obcemi Kbely, Letňany a okrajem Vysočan byla jako vhodná pro výstavbu letiště vybrána v listopadu roku 1918. Bylo zde vybudováno několik budov a plátěných hangárů a už v prosinci 1918 z letiště vzlétly první letouny. Bylo to první plnohodnotné letiště založené po 1. světové válce na českém území. Před ním existovalo ještě letiště v Chebu, které bylo založeno za Habsburské monarchie a prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic. Letiště se pak postupně stalo centrem rozvoje československého letectví, jímž bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno letiště v Praze-Ruzyni.

  • V roce 1928 byla vybudována vodárenská věž, která sloužila i jako maják. Ten měl podle tehdejších údajů svítivost jako 1 000 000 svíček. Věž je od roku 2004 chráněna jako kulturní památka.[1]
  • V roce 1929 se zde usídlil 6. bombardovací pluk.
  • V roce 1933 se uskutečnil první velký armádní letecký den, kde se – poprvé v Československu – objevili skupinoví letečtí akrobaté. Dalšího leteckého dne v roce 1936 se zúčastnilo 200 letadel a zhlédlo ho více jak čtvrt milionu diváků.
  • Koncem třicátých let se letiště i s letci připravovalo na okupaci.[zdroj?] Na začátku války bylo letiště mezi prvními obsazenými objekty v Čechách.[zdroj?] Letadla padla do německých rukou a letci se ubírali do zahraničí, k odboji.[zdroj?] Letiště bylo nacisty přeměněno na dílny a na dopravní letiště, ale koncem války bylo jen v rukou luftwaffe.[zdroj?]
  • Američané (15th Air Force USAAF) podnikali na Kbely nálety. Největší proběhl 25. března 1945.
  • Po skončení války se sem vraceli českoslovenští bojovníci ze SSSR (např.František Fajtl) a z Británie.[zdroj?]
  • Po válce a rekonstrukci se přeměnilo na vojenské dopravní letiště.[zdroj?]

Rozhlasový vysílačEditovat

Historie letiště Kbely není spojena jen s letectvím, ale také s vysíláním Radia Praha. První trvalé přenosy Radia Praha začaly vysíláním ze stanu na letišti Kbely 18. května 1923 ve 20:15. Tím se stalo Radio Praha druhou civilní vysílačkou v Evropě po BBC (British Broadcasting Company, předchůdkyní nynější BBC) s pravidelným rozhlasovým vysíláním.[2][3]

Gočárovy domkyEditovat

Takzvané Gočárovy domky byly postaveny architektem Josefem Gočárem ve 20. letech 20. století v národním stylu. Původně byly tři a sloužily jako restaurace, technická a administrativní budova. Od roku 1958 jsou zapsány v seznamu kulturních památek.[4] V 60. letech 20. století byly dva dochované domky přeneseny do areálu ZOO Praha v Troji. V srpnu 2002 je zatopila povodeň, roku 2011 byly opraveny a zprovozněny.[5][6]

SoučasnostEditovat

Od července 1994 bylo letiště Praha–Kbely sídlem 6. základny dopravního letectva. Při letišti fungují ještě Vojenský technický ústav letectva a protivzdušné obrany (od roku 1922) a Letecké muzeum Kbely (1968). K 1. červenci 2003 byla základna přejmenována na 24. základnu dopravního letectva T.G. Masaryka.

 
Panorama Letiště Kbely

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2007-07-08]. Identifikátor záznamu 884097599 : letecký maják. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. KRUPIČKA, Miroslav. Historie českého rozhlasu [online]. Praha: Český rozhlas [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. 
  3. Rozhlas II [online]. Příbram: Quido magazín [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2007-07-08]. Identifikátor záznamu 153324 : venkovský dům tzv. Gočárovy domky. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  5. Archiweb: Gočárovy domky v pražské zoo se opět halí do barev trikolory. ČTK, 19.11.2010. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.
  6. Archiweb: Praha možná v příštím roce opraví Gočárovy kubistické domky. Šárka Dvořáková, Markéta Horešovská. ČTK, 08.09.2008. [cit. 2017-01-18] Dostupné z WWW.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat