Otevřít hlavní menu
Hvězdicový motor v příčném řezu
Časování ventilů; rozvodový systém

Hvězdicový motor je koncepce pístového spalovacího motoru s válci rozmístěnými okolo klikové skříně v kruhu. U jednodušších a méně výkonných motorů jsou válce pouze v jedné rovině (tj. hvězdici) kolmé k ose klikového hřídele tak, že sousední válce spolu svírají stejný úhel. Dříve (ještě po druhé světové válce) byly motory s tímto uspořádáním válců rozšířené v roli pohonných jednotek letadel. Podstatně méně časté (či spíše zcela okrajové) bylo jiné užití, například u vozidel, ale některé typy amerických tanků za druhé světové války byly poháněny upravenými leteckými hvězdicovými motory.[p 1]

Jako ventilový rozvod se používá OHV.[zdroj?] Ovšem na rozdíl od motorů řadových zde není použito vačkových hřídelů, nýbrž jen jediný vačkový kotouč (viz animace funkce rozvodu OHV vpravo s popiskou časování ventilů; rozvodový systém; vačkový kotouč se může otáčet buď ve stejném smyslu jako hřídel klikový, nebo ve smyslu opačném;[zdroj?] pro druhý případ viz následující vysvětlení, doplněno výše již zmíněnou animací funkce rozvodu). Vačkový kotouč s vačkami se otáčí (p-1)krát pomaleji než kliková hřídel motoru a opačným směrem, kde p je počet válců motoru. Excentr obsahuje (p-1)/2 sacích a výfukových vaček, takže například pětiválcový motor bude mít excentr se dvěma sacími a dvěma výfukovými vačkami a bude se otáčet 4x pomaleji nežli kliková hřídel.[zdroj?] Vačky pohybují rozvodovými tyčkami, jejichž pohyb je přenášen vahadly na ventily.

Chlazení těchto motorů je až na naprosto[zdroj?] bezvýznamné výjimky vzduchem.[p 2] Vzduchem chlazené motory bývají opatřeny deflektory (usměrňovacími plechy), které zajišťují rovnoměrnější chlazení po obvodu válce (mj. se tak válec při provozních teplotách méně deformuje; válec s nikoli čistě kruhovým vrtáním za provozu trpí zvýšeným opotřebením).

Hvězdicový motor může být být uspořádán i s více, než jen s jednou hvězdicí (zde ovšem nejde o motory víceřadé, nýbrž, kupříkladu, dvou- či čtyřhvězdicové). V letech po druhé světové válce také vznikla řada čtyřdobých vznětových šesti- a osmihvězdicových motorů určených k pohonu lodí.[zdroj?] Spojením dvou osmihvězdicových 56válcových motorů dokonce byl vyroben lodní hvězdicový 112-válec o objemu 382,82 litru.[zdroj?] Fakticky ovšem šlo pouze o spojení dvou výstupním hřídelem proti sobě postavených samostatných motorů, které měly společnou redukční převodovku; oba motory pracovaly nezávisle na sobě a podle potřeby mohl pracovat i jen jeden z nich. Jednalo se o lodní čtyřdobé vznětové motory s vodním chlazením, v každé hvězdici bylo po sedmi válcích. Vznikly tak šestihvězdicový 42-válec a osmihvězdicový 56-válec, při shodných parametrech vrtání válce 160 mm a zdvihu pístu 170 mm měly tyto motory zdvihový objem 143,55 litru, resp. 191,41 litru.[zdroj?]

Počet válců závisí na počtu pracovních dob motoru. V drtivé většině případů se používá čtyřdobý cyklus, proto musí být počet válců každé řady lichý, aby vycházelo zapalování. Na animované ukázce v pořadí válců: 1-3-5-2-4-1-.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. HUNNICUTT, R.P. Sherman: A History of the American Medium Tank. Novato, Cal.: Presidio Press, 1978. ISBN 0891410805. Kapitola Part VI: Reference data, s. 525–571. (anglicky) 
  2. OWERS, Collin A.; GUTTMAN, James J.; DAVILLA, Dr. James J. Salmson aircraft of World War I. Boulder, Colorado: Flying Machine Press, 2001. ISBN 1 891268 16 3. Kapitola Introduction, s. 1. (anglicky) 

PoznámkyEditovat

  1. Například M4 Sherman ve verzích M4A a M4A1 motorem Continental R-975.[1]
  2. Šlo například o první hvězdicové motory firmy Salmson,[2] vyráběné od roku 1908 do období krátce po konci první světové války, které byly chlazené kapalinou.

Externí odkazyEditovat