Otevřít hlavní menu

Aero A-34 Kos

turistický a sportovní dvouplošník

Aero A-34 Kos[2]: s. 85 byl lehký turistický a sportovní dvouplošník vyráběný v Československu začátkem 30. let 20. století.[3]

A-34 Kos
A-34 osádky Novák-Benesch během Challenge International de Tourisme 1929.
A-34 osádky Novák-Benesch během Challenge International de Tourisme 1929.
Určení turistický a sportovní letoun
Výrobce Aero
Šéfkonstruktér Antonín Husník[1]
První let 1929
Charakter vyřazen z provozu
Vyrobeno kusů 11
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Vznik a vývojEditovat

 
Čelní pohled na Aero A-34 (1929)

Typ byl navržen v roce 1929 pro účast v Challenge International de Tourisme 1929. Jednalo se o konvenční dvouplošník zkonstruovaný ze dřeva a potažený plátnem a překližkou,[2]: s. 86 vzhledem a koncepcí připomínající britský de Havilland Gipsy Moth. Trup se skládal ze 4 dřevěných nosníků, které byly spojeny rámovými výztuhami a krycí dýhou.[4] Křídla A-34 byla řešena jako sklopná vzad, což snižovalo nároky na plochu při hangárování a umožňovalo aby letoun, který měl se sklopenými křídly šířku jen 2,91 m, mohl být vlečen na letiště a zpět za automobilem v běžném provozu. Prototyp byl poháněn motorem Walter Vega o výkonu 85 k (62 kW), ale konstrukce od počátku počítala i s možností použití dalších pohonných jednotek. Motor se dal i s motorovým ložem snadno oddělit od trupu (připojení pouze 4 čepy) a nahradit jiným typem motoru. Bylo např. uváděno 5 typů motorů Walter: NZ-60/70, NZ-85/95, NZ-120/130, Vega a Venus,[4] z nichž některé byly uplatněny u pozdějších verzí A-34J a A-134, která se dále odlišovala kovovou kostrou trupu.[2]: s. 86

Operační historieEditovat

 
Aero A-34 s motorem Vega

Prototyp imatrikulovaný L-BASO (později OK-ASO), pilotovaný Josefem Novákem, se zúčastnil mezinárodní soutěže Challenge International de Tourisme 1929, kterou ale nedokončil po poruše motoru a nouzovém přistání na letišti Orly 8. srpna 1929, již během technických zkoušek před začátkem vlastního závodu,[5]: s. 103 takže závod nedokončil.[2]: s. 86 O rok později vzhledem ke zranění šéfpilota Nováka, jakož i s ohledem na vysoké náklady, továrna Aero odřekla účast s letounem A-34 Kos na Challenge International de Tourisme 1930.[6]

Úspěšně však byl letoun A-34 Kos předveden na leteckém dnu Aeroklubu Republiky Československé na svatováclavskou neděli 29. září 1929. Leteckému dni byl přítomen ministr m. s. ing. V. Roubík a úspěšné předvedení "Kosa" šéfpilotem Novákem patřilo k nejlepším atrakcím dne.[7]

Deset vyrobených sériových kusů bylo užíváno jako sportovní a cvičné stroje v československých aeroklubech, a v omezené míře i vojenským letectvem.[2]: s. 86 Počátkem roku 1930 vojenské letectvo převzalo sérii školních elementárních letadel Aero A-34 Kos s motory Walter o 120 k (NZ-120) a o 60 k (NZ-60) a dále byly dodány 2 tyto stroje s motory Walter o 120 k Ústřední pilotní škole.[8]

Podle údajů z Leteckého rejstříku k 30.11.1932 byly zaneseny v rejstříku ještě 4 stroje A-34: 1. (OK-ASO s motorem Venus, továrna Aero), 5. (OK-ASP s motorem NZ-95, Pilotní škola), 6. (OK-ASR s motorem NZ-95, Pilotní škola) a 9. (OK-BSL s motorem Venus, Ministerstvo veřejných prací).[9]

VariantyEditovat

 
Aero A-34J s motorem Junior
A-34
Základní provedení s hvězdicovým motorem Walter Vega o výkonu 85 k (62 kW). Vyrobeno 6 kusů.[2]: s. 86
A-34J
Verze s invertním čtyřválcovým řadovým motorem Walter Junior o výkonu 105 k (77 kW), vzniklá v počtu 2 kusů (1934-5). Někdy označována jako A-34W.[2]: s. 86
A-134
Verze s kovovou konstrukcí trupu a hvězdicovým motorem Walter Venus o výkonu 110 k (81 kW). Vznikly 3 kusy.[2]: s. 86

SpecifikaceEditovat

 
Třípohledový nákres Aera A-34

Údaje platí pro A-34 s motorem Walter Vega[10]

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 1
  • Kapacita: 1 cestující nebo pilotní žák
  • Rozpětí: 8,80 m
  • Délka: 6,80 m
  • Nosná plocha: 21,30 m²
  • Prázdná hmotnost: 500 kg
  • Vzletová hmotnost: 640 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený hvězdicový pětiválec Walter Vega
  • Výkon pohonné jednotky: 62 kW (85 k)

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 160 km/h
  • Cestovní rychlost: 140 km/h
  • Dostup: 3 000 m
  • Stoupavost: výstup do 1 500 m za 11,8 minut
  • Dolet: 320 km

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aero A.34 na anglické Wikipedii a Aero A-34 Kos na nizozemské Wikipedii.

  1. ADAM, Tomáš. Letecký konstruktér Antonín Husník [online]. fronta.cz, 2006-04-06 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Němeček 1983
  3. Historie Aero Vodochody
  4. a b JIROUT, Jaroslav. Školní a sportovní letoun "Aero-A-34-Kos". Letectví. 1.8.1929, roč. 9. (1929), čís. 8, s. 286-292. Dostupné online. 
  5. Rajlich a Sehnal 1993
  6. Klubovní zprávy. Letectví. 1.4.1930, roč. 10. (1930), čís. 4, s. 145. Dostupné online. 
  7. A., J. Letecký meeting. Letectví. 1.10.1929, roč. 9. (1929), čís. 10, s. 345-347. Dostupné online. 
  8. Činnost našich leteckých továren. Letectví. 1.4.1930, roč. 10. (1930), čís. 4, s. 134. Dostupné online. 
  9. Výtah ze zprávy č. 47. Rejstřík letecký (Letadla.). Letectví. Leden 1933, roč. 13. (1933), čís. 1, s. 16-17. Dostupné online. 
  10. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 254-255. 

LiteraturaEditovat

  • NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. Kapitola Letadla továrny Aero, s. 61-100. 
  • RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Stagnace (1928–1934), s. 81–115. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat