Šenov

město v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji
Tento článek je o městě na Ostravsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Šenov (rozcestník).

Město Šenov (polsky Szonów, německy Schönhof[2]) se nachází v Moravskoslezském kraji, v okrese Ostrava-město. Žije zde přibližně 6 400[1] obyvatel. Město se skládá ze čtyř ZSJ: Škrbeň, Volenství, Šimška a Šenov. Šenov je součástí regionu Slezská brána. Ve městě jsou dvě základní školy, mateřské školy a základní umělecká škola Viléma Wünsche. V centru je také menší obchodní středisko, zdravotní středisko s rehabilitacemi, či lékárna. Bezpečnost města má na starost Hasičský sbor a Městská policie Šenov.

Šenov
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Znak města ŠenovVlajka města Šenov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0806 598798
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Ostrava
Okres (LAU 1) Ostrava-město (CZ0806)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 393 (2020)[1]
Rozloha 16,63 km²
Katastrální území Šenov u Ostravy
Nadmořská výška 255 m n. m.
PSČ 739 34
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa městského úřadu Radniční náměstí 300
739 34  Šenov
meusenov@mesto-senov.cz
Starosta Ing. Jan Blažek
Oficiální web: www.mesto-senov.cz
Šenov
Šenov
Další údaje
Kód části obce 162345
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Šenov patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltického moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, kde v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 12. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo od dob Přemysla Otakara II. až do r. 1742 součástí zemí Koruny české a do r. 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.

Podrobnější historieEditovat

14. – 18. stoletíEditovat

V roce 1388 je Šenov připomínán jako zvláštní samostatný statek, ve 14. a 15. století zde sídlili zemané označovaní jako Šaškové ze Šenova. V roce 1531 koupili statek Sedlničtí z Choltic, kteří zahájili stavbu menšího renesančního zámku. Ten dostal konečnou podobu až za nového vlastníka, kterým byl od roku 1549 Jaroslav Skrbenský, svobodný pán z Hříště.

19. – 20. stoletíEditovat

V roce 1829 je panství i se zámkem prodáno Filipu Ludvíkovi, hraběti Saint Genois. Poslední majitel, od roku 1893 hrabě Jindřich Larisch z Mönnichu, neměl o zámek příliš zájem, tak objekt chátral včetně vybavení a roku 1927 byl na žádost majitele zbourán. Vybavení bylo z části rozebráno, zámecká knihovna převezena do Vídně, stavební materiál byl použit místními občany. V 50. letech 20. století byly brigádnicky rozebrány zbytky zdiva k terénním úpravám zámeckého parku. Do dnešních dnů přetrvala v parku řada dendrologických zajímavostí. Ze zámeckého areálu se zachovala pouze budova správce panství, později sídlo národního výboru, nyní Základní umělecká škola se sgrafity místního rodáka malíře Viléma Wünsche. Namísto nedochovaného dřevěného renesančního kostela sv. Mikuláše byl vystavěn roku 1764 farní kostel Prozřetelnosti Boží. Stavitel Jakub Pánek zde užil pro rokoko zajímavý centrální půdorys s půlkruhovým závěrem. K dalším religiózním stavbám patří kaple Slezské církve evangelické augsburského vyznání z roku 1893, kostel Českobratrské církve evangelické z 30. let dvacátého století. Po první světové válce se Šenov stává součástí Československé republiky. Ve čtyřicátých létech došlo polským záborem k rozdělení obce, následnou německou okupací pak byl součástí říšského protektorátu. Dne 3. 5. 1945 byl Šenov osvobozen Rudou armádou a stává se opět součástí ČSR.

OsobnostiEditovat

  • Vilém Wünsche (1900–1984), československý malíř, grafik a ilustrátor, podle nějž je pojmenována zdejší základní umělecká škola
  • Franz Barwig starší (1868–1931), rakouský sochař
  • Miroslav Kačor (1950–2018), český dokumentarista, scenárista, režisér a spisovatel
  • Wacław Olszak (1868–1939), polský lékař, národní a sociální aktivista, v letech 1929–1936 starosta Karviné

Členění obceEditovat

Administrativně se Šenov nedělí na žádné městské části, sestává pouze z jednoho katastrálního území s názvem Šenov u Ostravy. Šenov se však dělí na 4 základní sídelní jednotky, a to sice Šenov, Skrbeň, Šimška a Volenství. ZSJ Šenov zaujímá celé území severní části Šenova – Šenov-sever. ZSJ Skrbeň, Šimška a Volenství tvoří jižní část Šenova – Šenov-jih. Hranicí je tok řeky Lučiny. ZSJ jsou geograficky přesně vymezeny. Mezi lidmi se však dodnes používá řada dalších historicky doložitelných názvů místních částí. Při volbách je Šenov rozdělen do 4 volebních obvodů, které se však neshodují se ZSJ.

Základní sídelní jednotkyEditovat

ZSJ Šenov je dle počtu obyvatel největší ZSJ. Zahrnuje místní části Vráclaví, Na Farském, Písky, Podlesí, Zadky a Na Sedlácích. Hranicí se ZSJ Skrbeň a Volenství je tok řeky Lučiny.

ZSJ Skrbeň zahrnuje místní část Škrbeň včetně ulice Na Šutrovině. Hranicí se ZSJ Šenov tvoří řeka Lučina, se ZSJ Volenství a Šimška potok Venclůvka, přičemž veškerá zástavba na ulici Dolní (tedy i jižně od toku Venclůvky) ve východní části Škrbně spadá pod území ZSJ Skrbeň.

ZSJ Šimška zahrnuje místní části Šimška, Lapačka, Podvihov a v maximalistickém pojetí i východní část Šajaru. Od ZSJ Skrbeň ji odděluje potok Venclůvka, od ZSJ Volenství pak Frýdecký potok a ulice Šajarská, přičemž všechny domy na této ulici spadají pod ZSJ Volenství.

ZSJ Volenství tvoří místní části Volenství, Šajar a Za Řekou. Od ZSJ Šenov je oddělena řekou Lučinou, od ZSJ Skrbeň a Šimška pak Venclůvkou a ulicí Šajarskou, která zde spadá včetně všech domů na této ulici.

Místní částiEditovat

Šenovské místní části neměly ani nemají geografické hranice, ty jsou vymezeny pouze v představách lidí. Zejména některé místní části v jižní části Šenova jsou dodnes používány i mezi mladšími generacemi, např. Volenství, Lapačka, Škrbeň.

Vráclaví (též Vráclav, Vroclav) patří zřejmě k nejstarším osadám v Šenově vůbec. Český historik Vincenc Prasek dokonce tvrdí, že tento název je starší než název samotného Šenova. Dle místní legendy tento název vznikl z toho, že voda v potoce se opět vrací zpět a napájí místní rybníky. Podle místní části je dnes pojmenována ulice Vráclavská.

Na Sedlácích (též Na Sedlokach) patří taktéž mezi nejstarší části Šenova. Jedni z prvních osídlenců se pravděpodobně usazovali při toku řeky Lučiny, která je hlavní osou této části táhnoucí se od středu města východně k hranicím s Havířovem. Dle místní části je pojmenována ulice Na Sedlácích. Na některých mapách je tato část (či její dílčí část) označována názvem V Dědině.

 
Škrbeň - ulice Škrbeňská

Místní část Na Farském pravděpodobně v minulosti zahrnovala oblast s půdou patřící církvi. Zahrnuje oblast Šenova rozprostírající se severozápadně od hlavního šenovského hřbitova. Název této místní části dnes nese stejnojmenná ulice.

Písky leží severně od největší šenovské křižovatky, jediné okružní křižovatky, v Šenově. Významná ulice v této části však nese název U Alejského dvora a obyvatelé Šenova zde žijící většinou uvedou, že bydlí na Křižovatce. Na katastrální mapě je však tato část uvedena dodnes – Na Pískách.

Podlesí je v rámci Šenova-severu pravděpodobně nejznámější a zároveň nejmladší místní částí. Vznikla na rozparcelované půdě hraběte Larische. Podle této místní části byla pojmenována základní škola Podlesí, dnes již odloučené pracoviště ZŠ Šenov na Radničním náměstí, podle školy i autobusová zastávka Šenov škola Podlesí, a také Podleský potok.

Zadky jsou nejzazší části Šenova při hranicích s Šumbarkem (dnes městskou částí Havířova). Při vzniku Havířova roku 1955 byla velká část tohoto území věnována nově vzniklému Havířovu.

Škrbeň (též Skrbeň) patří k nejstarším částem Šenova. Je to ta část města, kde kdysi stával první dvůr pánů Skrbenských. Její osu tvoří ulice Škrbeňská, která je nejdelší místní komunikací v Šenově. Škrbeň je jako jedna ze dvou částí označena dopravními značkami. Její název nesou i autobusové zastávky Šenov Škrbeň (ul. Frýdecká) a Šenov na Škrbeni (ul. Škrbeňská).

Šimška se nachází na jihovýchodě města a tvoří hranici mezi Šenova a Dolními Datyněmi (dnes městské části Havířova). Jméno pravděpodobně pochází od majitele nějaké významné usedlosti v této místní části. Místní část připomíná ulice Na Šimšce a po ní pojmenovaná autobusová zastávka Šenov Na Šimšce.

Podvihov je nejvýše položenou osadou v Šenově, na rozhraní Šenova a Václavovic při lesním komplexu Bobčok. Při křižovatce ulic Frýdecká a Tichá se nachází nejvyšší bod Šenova. Původ jména není znám, existuje několik teorií.

 
Dopravní značka na Lapačce.

Lapačka je tou částí Šenova, kde prý panští biříci "lapali" mladé muže do rakouské armády. Svou vybaveností (mateřská škola, sportovní areál, potraviny, restaurace) patří k nejvýznamnějším částem Šenova. Podle místní části je pojmenována restaurace Na Lapačce, ulice U Lapačky a Nad Lapačkou a autobusová zastávka Šenov Lapačka. Lapačka je jako jedna ze dvou částí označena dopravními značkami, přičemž jejich umístění není nejvhodněji zvoleno, podle nich by Lapačka zahrnovala i část Škrbně a Podvihova.

Šajar leží při toku Frýdeckého potoka, sousedí s Václavovicemi. Jméno vzniklo z německého slova Scheuer, v překladu stodola na uskladnění sena. Podle místní části jsou pojmenovány ulice Šajarská (při toku Frýdeckého potoka) a K Šajaru.

Volenství je rozlehlou části v jihozápadní části Šenova. Na Volenství se nachází bývalý areál VOKD, kde dnes sídlí různé firmy či jediná vlaková stanice v Šenově. Někteří historici uvádí, že jméno vzniklo od volného, tedy svobodného statku, který byl osvobozený od poddanské renty. Podle této části je pojmenován Volenský rybník, rozlohou největší v Šenově, ulice Volenská a autobusová zastávka Šenov Volenství.

Za Řekou je část města na hranicích s Dolními Bartovicemi (dnes součástí ostravského obvodu Radvanice a Bartovice) v místech, kde dnes stojí motorest Inferno, kdysi známé jako pohostinství U tří kaštanů. Nachází se zde například Košťálovský rybník.

GeografieEditovat

Geologie a geomorfologieEditovat

Celé území Šenova leží v geomorfologickém celku Ostravská pánev. Ta se dělí na několik dílčích částí – okrsků. Severní část Šenova zaujímá Orlovská plošina, jižní část pak Havířovská plošina. Přibližnou hranicí mezi oběma okrsky je silnice I. třídy – Rudná. Ostravská pánev je součástí Západních Karpat, které spadají do alpsko-himálajského systému.

Geologická stavba je pestrá. V Šenově najdeme glaciální, fluviální i eolické sedimenty. Z nerostného bohatství je zde výskyt černého uhlí, zemního plynu a cihlářských surovin. Zásoby černého uhlí jsou v lokalitě Václavovická elevace v jihozápadní části Šenova, zásoby cihlářských surovin v lokalitě Havířov-západ ve východní části Škrbně. V žádné lokalitě zatím nebylo těženo.

Klimatické poměryEditovat

Celé území leží v mírně teplé klimatické oblasti. Klima je charakteristické dlouhým a teplým létem a mírnou zimou. Průměrná teplota v červenci je 17° až 18 °C, průměrná teplota v lednu činí -2° až -3 °C. Pro Šenov jsou typické nadprůměrné srážky v rámci ČR, ostravský region je nejvlhčí nížinnou oblastí v České republice.

VodstvoEditovat

 
Potok Venclůvka v Šenově

Území Šenova patří k úmoří Baltského moře. Osu Šenova tvoří řeka Lučina, která pomyslně rozděluje Šenov na Šenov-sever a Šenov-jih, v blízkosti jejího toku je rovněž vymezena hranice Orlovské a Havířovské plošiny. Tok Lučiny se při vyšším průtoku vylévá z koryta. Pravostrannými přítoky Lučiny na území Šenova jsou Pežgovský potok (pramenící v Pežgovském lese) a Podleský potok (pramenící v Petřvaldě). Levostrannými přítoky Lučiny jsou Venclůvka (pramenící v Sedlištích, lidově nazývána jako Dolní Datyňka) a Datyňka (pramenící v Řepištích, lidově nazývána jako Horní Datyňka). Dále stojí za zmínku toky Bobčok (pramenící v lesním komplexu Bobčok) a Frýdecký potok (pramenící v Sedlištích), které se vlévají do Venclůvky.

V Šenově nalezneme dva větší rybníky a to Košťálovský a Volenský rybník na pomezí Šenova a Ostravy. Rybníky byly zakládány u řeky Lučiny a jejích přítocích. Jsou hospodářsky využívány a funkční dodnes. Volenský rybník prošel v roce 2004 rozsáhlou zemní úpravou a po jeho napuštění došlo k příznivému obratu mezi živočichy a také rostlinami. Kolem Volenského rybníka je mnoho zvláštních a cenných rostlin, jako je například, jasan ztepilý, třešeň ptačí, jilm habrolistý, orobinec širokolistý. Volenský rybník také slouží k rybolovu.

Pedologické poměryEditovat

Z hlediska půdních typů je v Šenově převaha pseudoglejí a podél vodních toků jsou fluvizemě.

Biogeografické poměryEditovat

V Šenově se nacházejí dva lesní komplexy – Pežgovský les a Bobčok.[3] Pežgovský les je v severní části Šenova na hranici s městy Petřvald a Havířov. Bobčok je na opačné straně, v jižní části na hranici s Dolní Datyní (městská část Havířova) a Václavovicemi. V Bobčoku jsou vyhledávány občany blízké vodní studánky – Bobčok I. a Bobčok II. Bobčok se dříve nazýval Babčok.[4]

Na území jsou dvě významné lokality, a to přírodní památka Václavovice – pískovna (na hranicích s Václavovicemi) a Mokřad u Rondelu (na hranicích s Havířovem) s výskytem čolka velkého.

Mlýn Šenov a.s. Těšínská 1508, 739 34 Šenov.

Popis jednotlivých objektů Administrativní budova Nachází se u vstupu do areálu Mlýn Šenov. Jedná se o čtyř podlažní objekt administrativního charakteru s jedním podzemním podlažním. V administrativní budově jsou situovány kanceláře, jídelna, prodejna a v suterénu CO kryt a další obvyklé prostory administrativních budov. Stavebně je objekt proveden z nehořlavých konstrukcí s železobetonovými stropy. Z hlediska požární ochrany je objekt vybaven hydranty situovány ve schodišťovém prostoru a sluchovodem vyústěným ve fasádě budovy naproti vrátnice. Správní budova je komunikačně propojena s výrobním monoblokem spojovacím mostem (objekt 10). Objekt disponuje osobními výtahy o nosnosti 250 kg a to v počtu 2 ks a jednoho jídelního v prostorech kuchyně.

Vrátnice s oboustrannými váhami Jedná se o jednopodlažní objet, který je proveden z nehořlavých hmot. Vlastní objekt slouží pro evidovaní a vážení nákladních automobilů a je zde trvalá služba vrátných. Vrátnice slouží jako ohlašovna požáru a jsou zde umístěny ústředny EPS (elektronická požární signalizace) z celého areálu. Vážitelnost váhy do 80000kg, dílek 20 kg.

Plynová regulační stanice Jedná se o typizovanou regulační plynovou stanici. Jde o jednopodlažní regulační buňku provedenou z nehořlavých hmot. Vysokotlaká (VTL) přípojka s dvou řadou regulací na středotlak (STL). Další regulátory na nízký tlak (NTL) jsou před objektem 08 a 07.

Trafostanice Jedna se o třípodlažní objekt s jedním podzemním podlažím. V prvním podlaží trafostanici jsou VN (vysokonapěťové) transformátory a rozvodny. V druhém podlaží jsou vyvedeny kabely daných transformátoru a kabelové koncovky přívodních VN kabelů. Ve třetím podlaží se nachází samotné měření dodavatele elektřiny a vypínací prvky transformátoru a přívodních vedení VN včetně ochran. Podzemí podlaží tvoří kabelový prostor, který přímo navazuje na systém kabelových kanálů. Vlastní kabelové kanály jsou řešeny jako průchozí s uložením kabelu na lávkách. Kabelové kanály jsou od objektu odděleny požárními dveřmi. Systém kabelových kanálů vychází oboustranně z trafostanice (ve tvaru U) a z jedné strany přepojuje (pod železniční vlečkou) kabelový kanál, jenž se nachází podél objektu 06 – těstárna, míchána, 04 – moučné silo, 03 – čistírna mlýna. Tento podélný kanál je situován na -4.20 m pod nákladovou rampou. Kabelový kanál vyústěný z druhé strany trafostanice (směrem k vagonové vykládce) propojuje pod železniční vlečkou objekt 01 – příjem obilí a předčistírnu, 02 – obilní silo. Trafostanice má 6ks transformátoru o výkonu 1000 kVA a 1ks transformátoru o výkonu 630 kVA. Přívodní vedení č.74 a č.140(zajišťuje minimální dobu bez elektrické energie). Rezervovaný příkon 2,3 MW

Výrobní monoblok Čistírna mlýna, mlýn, míchárna objekt 03 Jedná se dvanáctipodlažní budovu s jedním podzemním podlažím. Konstrukční výška přízemí až 9 NP je 4,8m, ostatní podlaží mají konstrukční výšku 4,2 m. Konstrukčně je objekt poveden z železobetonového skeletu o modulové síti 6 m v podélném směru 10 polí + 1x 1,8 m směrem k objektu 04 a 1,7m směrem k objektu 01. V příčném směru je modul 2x 9 m, od 2. NP je objekt rozšířen o konzoly 1,2 m od osy sloupu po konec konzoly. Před tuto konstrukci předřazen obvodový plášť F300 (vnější líc – profilovaný hliníkový plech o tl.1mm, tepelná izolace, vnitřní líc pozinkovaný plech tl. 0,8mm). Konstrukční systém až do 11. NP je železobetonový skelet, který je ve 12. NP nahrazen ocelovou konstrukcí. Obvodový plášť objektu 03 v přízemí je proveden z pěnosilikátových tvárnic – jako vyzdívka skeletu, totéž je provedeno ve 12. NP. Ostatní plášť je řešen F 300. Vnitřní příčky jsou převážně provedeny pyralové s požadavkem požární odolnosti. Jako nosnou konstrukci je použito ocelových profilu ve tvaru U. Vpravo od schodišťového prostoru se nachází čistírna obilí, která je propojená od 1. PP (-4,2 m) až po 12. NP(+47,4 m) montážními otvory. Vlevo od schodišťového prostoru v objektu 03 se v 1. až 5. NP nachází míchárna. V prostoru míchárny jsou situovány železobetonové zásobníky o obsahu 2016 tun mouky. K těmto zásobníkům jsou přiřazeny strojovny mícháren. Tyto míchárny jsou technologicky propojeny v jednotlivých podlažích pneumatickým dopravním potrubím. Dále v 6. až 12. NP je situován prostor mlýna. Prostory jsou propojeny vzduchotechnickými drážkami v podlaze pro vyrovnání tlaku. Elektrické rozvodny a kabelové stoupačky jsou situovány za prostorem schodiště. Objekt disponuje jedním nákladním výtahem o nosnosti 2000 kg a třemi osobními výtahy o nosnosti 250 kg

Moučné silo objekt 04 Jedná se o objekt o dvanáctipodlažní budovu s jedním podzemím podlažím. V tomto objektu se nacházejí zásobníky. 10 zásobníků á 80 tun – příprava na balení (800 t celkem) 30 zásobníků á 215 tun – vlastní železobetonové silo (6450 t celkem) 10 zásobníků á 55 tun – od 7. NP do 10. NP(550 t celkem) 8 zásobníků á 55 tun – od 2. NP do 3. NP (440 t celkem)

Konstrukčně je celý objekt 04 z montovaného skeletu T-PMS-67. První podzemní podlaží je řešeno z železobetonového monolitického betonu. V podzemním podlaží se nachází technologie pneudopravy. V 1.NP je situována strojovna pod moučnými sily. Od 5.NP až po 1.NP jsou jednotlivá podlaží propojena dřevěnými tobogány. Poslední nadzemní podlaží je tvořeno ocelovou konstrukcí a zde je technologie dopravy moučného sila. Od +4,8 m až do výšky 43,20 m jsou situována železobetonová sila.

Volná nákladka na auta objekt 05 Jedná se o ocelové zásobníky, které pro plnění cisternových nákladních automobilů. Vlastní objekt zásobníku je tvořen 24 buňkami, jež začínají ve výšce +7,20 m, kde se rovněž nachází ovládací a plnicí zařízení. Po obou stranách ocelového zásobníků jsou umístěny plošiny, které jsou od zásobníku odděleny vyzděnou stěnou. Nad prostorem zásobníků je situovaná technologie dopravy. Konstrukčně je objekt řešen v ocelové nosné konstrukci, se zavěšeným nehořlavým obvodovým pláštěm. Objekt disponuje jedním nákladním výtahem o nosnosti 2000 kg.

Těstárna objekt 06 Jedná se o pětipodlažní objekt stavebně provedený z konstrukčního systému S.1.3. – železobetonový skelet. Tento konstrukční sytém je v podzemím podlaží monoliticky zesílen železobetonovou konstrukcí. Na -4,2 m (suterén) je do objektu zaústěn průchozí kabelový kanál, který je veden podél objektu 06 a 07. V suterénu se nacházejí skladové prostory a strojovna požárních čerpadel s hlavím uzávěrem vody. Voda je odtud vyvedena do ostatních objektů 07, 04, 03. Podél obou stran objektu se nacházejí zastřešené rampy. Objekt je propojen přes všechna podlaží montážním otvorem.

Drobné spotřebitelské balení, sklady, expedice 07 Jedná se o třípodlažní objekt, konstrukční provedení železobetonová skeletová konstrukce S.1.3 .s železobetonovými stropy s panely Spirol. Tento objekt nemá podzemní podlaží, které by snižovalo možnost zatížení podlahy 1. NP pro skladovaní. Dále se zde nachází elektrická rozvodna a stanice pro nabíjení elektrických vozíků. Podél objektu z obou stran se nacházejí expediční zastřešené rampy. Objekt disponuje nákladním výtahem o nosnosti 2000 kg.

Pamětihodnosti a zajímavostiEditovat

DopravaEditovat

 
Zastávka Šenov

Městem prochází silnice I/11, která spojuje Hradec Králové a Mosty u Jablunkova, jedná se o nejdelší silnici I. třídy na území České republiky. Dále má význam např. silnice II/473 směrem na Petřvald, druhým směrem na Frýdek-Místek. Dále pak městem prochází ještě silnice II/478 do Vratimova, Ostravy (Hrabová, Dubina, Nová Bělá, Stará Bělá a Polanka) a Klimkovic, a II/479 z Havířova do centra Ostravy.

Veřejná dopravaEditovat

V rámci integrovaného systému ODIS se Šenov nachází v zóně 17, která je součástí zóny 78 (Ostrava XXL).

Šenovem prochází železniční trať 321 Český Těšín - Ostrava-Svinov. V části Volenství se nachází jedna železniční zastávka, kterou obsluhuje vlaková linka S1 a vybrané spoje linky R61.

Šenov je obsluhován jak autobusovými linkami MHD Ostrava (28, 29, 71), tak linkami MHD Havířov (411, 418). Tyto doplňují příměstské autobusové linky dopravců ČSAD Havířov, ČSAD Frýdek-Místek a ČSAD Karviná. Všechny vlakové a autobusové linky jsou v systému ODIS a je zajištěno pravidelné spojení Šenova s Ostravou, Havířovem, Frýdkem-Místkem, ze vzdálenějších měst též s Českým Těšínem a Opavou.

Dopravce Linka Trasa Typ linky
České dráhy S1 Český Těšín – Havířov – Šenov – Ostrava-Kunčice – Ostrava-Svinov – Děhylov – Opava východ vlaková Esko
R61 Návsí – Třinec – Český Těšín – Havířov – Šenov – Ostrava-Kunčice – Ostrava Stodolní – Ostrava-Svinov – Opava východ vlaková spěšný
Dopravní podnik Ostrava 28 Ostrava Hranečník – Ostrava-Radvanice škola – Ostrava-Bartovice Ještěrka – Šenov náměstí – Lapačka/Volenství – Václavovice točna MHD
29 Ostrava Hranečník – Ostrava-Radvanice U Káňů – Petřvald Kaple – Šenov V Družstvu – Šenov náměstí MHD
71 Ostrava Náměstí Republiky – Ostrava most Miloše Sýkory – Ostrava Hranečník – Ostrava-Radvanice – Petřvald Kaple – Ostrava-Radvanice Ludvíkova – Ostrava-Bartovice Ještěrka – Šenov náměstí – (Lapačka – Václavovice točna) – Volenství MHD noční
ČSAD Frýdek-Místek 369 Frýdek-Místek poliklinika – Sedliště – (Bruzovice) – Kaňovice rest. U Magerů – Václavovice – Lapačka – Šenov náměstí – Šenov škola Podlesí – Havířov-Šumbark – Havířov-Město – Havířov-Podlesí AN příměstská
383 Ostrava Hranečník – Ostrava-Kunčice NH Zářičí – Ostrava-Bartovice Pod Tratí – Šenov rozc. – Šenov náměstí – Lapačka – Havířov-Dolní Datyně – Horní Bludovice Amerika – Kaňovice rest. U Magerů - Sedliště - Řepiště U Kříže příměstská
387 Ostrava-Vítkovice Mírové náměstí – Ostrava-Kunčice NH Zářičí – Ostrava-Bartovice Pod Tratí – Šenov rozc. – Volenství – Lapačka – Václavovice – Kaňovice rest. U Magerů – Sedliště – Bruzovice – Pazderná – Lučina přehrada – (Žermanice) příměstská
ČSAD Havířov 411 Havířov-Podlesí AN – Horní Bludovice rest. U Mokrošů – Horní Bludovice Amerika – Havířov-Dolní Datyně – Lapačka MHD
418 Havířov-Město žel. stanice – Havířov-Šumbark – Šenov V Družstvu – Šenov náměstí – Lapačka – Šenov bytovky – Havířov-Bludovice – Havířov-Podlesí AN MHD
440 Havířov-Šumbark 2. etapa – Šenov škola Podlesí – (Šenov náměstí – Šenov rozc. – Ostrava-Bartovice Pod Tratí – Ostrava-Kunčice NH Zářičí) – Ostrava Hranečník/Vratimov Kartonážka příměstská
441 Havířov-Podlesí AN – Havířov-Město – Havířov-Šumbark – Šenov škola Podlesí – Ostrava-Bartovice Ještěrka – Ostrava-Radvanice – Ostrava Hranečník – (Ostrava ÚAN) příměstská
444 Havířov-Podlesí AN – Havířov-Město – Šenov rozc. – Ostrava-Bartovice Pod Tratí – Ostrava-Kunčice NH Zářičí – Ostrava-Kunčice NH jižní brána příměstská
446 Havířov-Podlesí AN – Havířov-Město – Šenov škola Podlesí – Šenov náměstí – Šenov bytovky příměstská
ČSAD Karviná 460 Orlová-Lutyně aut. nádraží – Petřvald MěÚ – Šenov V Družstvu – Šenov náměstí – Lapačka – Václavovice – Kaňovice rest. U Magerů – Sedliště – Nošovice PZ Hyundai příměstská
550 Orlová-Lutyně aut. nádraží – Petřvald MěÚ – Šenov V Družstvu – Šenov náměstí – Vratimov Horní Datyně – Vratimov náměstí – Ostrava-Hrabůvka Poliklinika příměstská

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 906. 
  3. Základní mapa ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. 
  4. Topografická mapa v systému S-1952 M 1:10000 [online]. Zeměměřický úřad, 1970 [cit. 2020-09-02]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat