Čechtice

městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji
Možná hledáte: Čachtice.

Čechtice (německy Tschechtitz) jsou městys v okrese Benešov ve Středočeském kraji, 33 km jihovýchodně od Benešova, přičemž jižní část katastru obce tvoří hranici okresů Benešov a Pelhřimov. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Čechtice
Pohled na střed Čechtic
Pohled na střed Čechtic
Znak městyse ČechticeVlajka městyse Čechtice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecVlašim
Obec s rozšířenou působnostíVlašim
(správní obvod)
OkresBenešov
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 453 (2024)[1]
Rozloha39,41 km²[2]
Nadmořská výška478 m n. m.
PSČ257 65
Počet domů691 (2021)[3]
Počet částí obce14
Počet k. ú.5
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Dr. Tyrše 56
257 65 Čechtice
podatelna@mestys-cechtice.cz
StarostaIng. Pavel Holejšovský
Oficiální web: www.mestys-cechtice.cz
Čechtice
Čechtice
Další údaje
Kód obce529486
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha obce

editovat

Čechtice se nacházejí v Křemešnické vrchovině, v nadmořské výšce 478 m (náměstí). Nejvyšší bod katastru – Horka se nachází až v 604 m n. m. V Čechticích sídlí[zdroj?] Mikroregion Želivka (zal. 1999), který sdružuje 18 obcí jihovýchodního Benešovska.

Nejbližšími městy jsou: Vlašim (15 km SZ), Zruč nad Sázavou (19 km S) a Pacov (21 km J).

Historie

editovat
 
Čechtický zámek ve středu obce

Čechtice jsou poprvé připomínány v roce 1316, kdy byly v majetku vladyků z Čechtic.[4] Majitelé zdejšího panství se ale poměrně často střídali, častokrát si za své sídlo zvolili jiné, podobně velké okolní obce (Křivsoudov, Dolní Kralovice).

V letech 16551658 vznikl na náměstí trojkřídlý zámek, ve kterém od té doby sídlili další správci panství. V letech 18351844 pobýval na katastru obce, na zámečku v Růžkových Lhoticích, hudební skladatel Bedřich Smetana. V roce 1926 odkoupila obec zámek na náměstí a změnila ho na školu.

Po druhé světové válce byl veškerý majetek knížecí rodině Auespergů znárodněn. Dne 29. srpna 1950 bylo v Čechticích založeno JZD, předchůdce dnešního Zemědělského družstva Čechtice. Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5][nedostupný zdroj]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1868 země česká, politický okres Ledeč, soudní okres Dolní Kralovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[8]
  • 1945 země česká, správní okres Ledeč nad Sázavou, soudní okres Dolní Kralovice[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Rok 1932

editovat

Ve městě Čechtice (892 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, Živnostenské společenstvo, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, výroba lihovin, mlýn, hospodářské skladištní družstvo, stavitel, škrobárna, 2 velkostatky
  • Služby (výběr): lékař, nákladní autodoprava, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie v Čechticích, hodinář, 4 hostince, kapelník, kožišník, půjčovna mlátiček, sedlář, soustružník, Občanská záložna v Čechticích, Okresní hospodářská záložna, zámečník

Ve vsi Černičí (přísl. Chyšná, Krčmy, Růžkovy Lhotice, Malá Paseka, 815 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čechtic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Růžkových Lhoticích, Malé Pasece a Sudislavicích, 4 hostince, kovář, 2 krejčí, lihovar, rolník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky, truhlář, velkostatkář Holzer.

Ve vsi Jeníkov (270 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Čechtic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Čechticích.
 
Horní část náměstí s kostelem sv. Jakuba a nákupním střediskem (v pozadí)
 
Barokní zámek v Růžkových Lhoticích – místo častých pobytů Bedřicha Smetany, dnes expozice hudebních tradic Podblanicka

Vývoj počtu obyvatel

editovat
Rok sčítání 1869 1900 1930 1950 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 2 951 2 862 2 417 1 960 1 667 1 564 1 434 1 424
 
Renesanční budova úřadu městyse

Současnost

editovat

Dnes jsou Čechtice střediskovou obcí (od konce roku 2006 mají status městyse, který jim byl navrácen z historických důvodů). Integrace většiny osad proběhla v roce 1980. V roce 1990 byla osamostatněna obec Borovnice.

Největším zaměstnavatelem v obci je Zemědělské družstvo Čechtice. Dále zde sídlí několik dalších menších firem – např. výrobna sportovní obuvi, autoservis nebo několik řemeslnických dílen. Najdeme tu také 3 obchody s potravinami, 2 drogerii, 2 papírnictví, 3 obchody s oblečením, kadeřnictví a 2 květinářství.

Možnosti nákupů zajišťuje kromě jiných menších provozoven také velké nákupní středisko (se samoobsluhou) v horní části náměstí. Na okraji obce je čerpací stanice pohonných hmot.

V městečku se nachází také základní škola, zdravotní středisko, pošta, obvodní oddělení Policie ČR. Na úřadu městyse sídlí také stavební a matriční úřad se spádovou oblastí pro obce Borovnice, Mnichovice, Strojetice a městysi Křivsoudov.

V Čechticích působí také celá řada spolků, často se stoletou tradicí – Sbor dobrovolných hasičů (1877), Český svaz včelařů (1908), Sokol (1914), Myslivecké sdružení, Český svaz chovatelů a Český zahrádkářský svaz.

Doprava

editovat
 
Hostinec a socha svatého Václava na boční straně náměstí

Dopravní síť

editovat

Veřejná doprava 2012

editovat
  • Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Dačice, Humpolec, Jemnice, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Pacov, Pelhřimov, Praha, Telč, Vlašim.

Části obce

editovat
Název
Počet obyvatel
(2001)
Vzdálenost a směr od Čechtic
Čechtice 929
Černičí 57 2 Jv
Dobříkovice 22 6 Z
Jeníkov 103 4 Z
Krčmy 4 4 Jv
Malá Paseka 43 2 J
Nakvasovice 60 5 Z
Nové Práchňany 22 4 Jz
Otročice 102 4 Sz
Palčice 5 7 Z
Růžkovy Lhotice 31 3 Z
Staré Práchňany 27 4 Jz
Sudislavice 9 3 J
Zhoř 10 6 Z

Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 k městysi patřily i Strojetice.[14]

Osobnosti

editovat
  • Ferdinand Čenský (1829–1887), český důstojník, učitel, spisovatel a novinář
  • Knížata z Auespergu - poslední majitelé čechtického zámku, velkostatku a rozlehlých pozemků kolem Čechtic

Turistika

editovat
  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 0070 Lesáky – Pravonín – Čechtice, č. 0071 Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk a č. 0084 Dolní Kralovice – Hořice – Studený – Čechtice.
  • Pěší turistika – Městysem vede turistická trasa   Načeradec – Jizbice – Čechtice – Růžkovy Lhotice – Děkanovice – Dolní Kralovice.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KUČA, Karel. Městečka a města v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl: A-G. 1. vyd. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 461. 
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 122. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 129. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 492. (česky a německy)
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 541.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat