Wikipedie

Wikipedista:Kacir/X

< Wikipedista:Kacir

První kolo

editovat

V den rozehrání se odhlásila světová trojka a šampionka Australian Open 2024 Aryna Sabalenková pro poranění ramene.[1] V hlavní grandslamové soutěži debutovaly 19letá Rumunka Anca Todoniová a kanadská vítězka Billie Jean King Cupu téhož věku Marina Stakusicová, když obě postoupily z kvalifikace.[2] Stakusicovou na úvod vyřadila dvacátá sedmá nasazená Kateřina Siniaková, která si v utkání vypracovala vysoký počet 24 brejkbolů.[3] Do wimbledonské dvouhry s Todoniovou a Stakusicovou zasáhly poprvé také Avanesjanová, Carléová, Brenda Fruhvirtová, Gadecká, Kesslerová, Kruegerová, Lysová, Motgomeryová, Rierová, Snigurová, Šramková, Starodubcevová, Sunová a Učidžimová.[4]

Česká obhájkyně trofeje a světová šestka Markéta Vondroušová[5] překvapivě podlehla osmdesáté třetí ženě klasifikace Jessice Bouzasové Maneirové ze Španělska. V otevřené éře se po Grafové z ročníku 1994 stala druhou wimbledonskou obhájkyní, která nezvládla vstup do turnaje a v rámci open éry celého grandslamu pak devátou takovou obhájkyní. Španělka tak poprvé v kariéře porazila hráčku figurující ve světové čtyřicítce. Vondroušová napodobila i dva mužské wimbledonské obhájce vyřazené v prvním kole, Santanu v roce 1967 a Hewitta v ročníku 2003.[6][7]

Čínská osmá žena klasifikace Čeng Čchin-wen nestačila na wimbledonskou debutantku a překvapení ročníku Lulu Sunovou, jíž patřila 123. příčka žebříčku. 23letá Novozélanďanka tím dosáhla nejen první kariérní výhry nad členkou Top 10, ale také nad tenistkou z první světové stovky.[8] Světová třiadvacítka obhajující osmifinálovou účast Mirra Andrejevová, poprvé nasazená na grandslamu, podlehla osmdesáté osmé ženě pořadí Brendě Fruhvirtové, přestože vedla 6–1 a 3–0.[9] Jednalo se o souboj dvou nejmladších tenistek startovního pole, když Andrejevové na začátku turnaje bylo 17 let a 79 dnů a Fruhvirtové 17 let a 109 dnů. Do dvouhry zasáhlo celkem šest singlistek před dovršením 20 let. Zbylými čtyřmi teenagerkami byly 19leté Todoniová, Linda Nosková, Stakusevicová a Robin Montgomeryová.[4] Z aktivních hráček na okruhu držela nejdelší sérii grandslamových účastí v řadě Caroline Garciaová, když nastoupila do 46. dvouhry na turnajích velké čtyřky za sebou.[4] Druhé v pořadí byly Siniaková s Putincevovou, jejichž šňůra čítala 38 dvouher bez přerušení. Absolutně nejvíce startů v grandslamových dvouhrách měla z londýnských účastnic Rumunka Sorana Cîrsteaová, když se představila v 62. hlavní soutěži.[4] Stala se však jednou ze čtyř nasazených, které z úvodního kola nepostoupily. Časnou porážku jí přivodila britská kvalifikantka Sonay Kartalová.[10]

Blízko vyřazení se ocitla pozdější šampionka Barbora Krejčíková, když svedla výsledkově nejvyrovnanější duel s třicátou osmou ženou klasifikace Veronikou Kuděrmetovovou. V úvodní sadě soupeřka nevyužila první čtyři setboly, aby set získala Češka v tiebreaku. Druhé dějství rozhodla opět zkrácená hra, v níž Kuděrmetovová ztratila jedinou výměnu. V závěrečném setu Krejčíková dvakrát nevyužila výhodu prolomeného podání, když jej sama také ztratila. Opět však protihráčku brejkla na vedení gamů 6–5 a zápas doservírovala přes nepříznivý vývoj v poslední hře 0:30. Po více než tříhodinovém boji přerušila sérii tří vzájemných proher. Od února 2024 vyhrála na okruhu teprve třetí utkání.[11] Wimbledonská vítězka z roku 2018, Němka Angelique Kerberová, která jako 221. hráčka žebříčku obdržela divokou kartu, podlehla Kazachstánce Julii Putincevové po dvousetovém průběhu.[12] Na desátém grandslamu v řadě se turnajovou jedničkou stala první žena světové klasifikace Iga Świąteková z Polska, která přehrála Američanku z konce elitní padesátky Sofii Keninovou. Popáté v řadě tak porazila grandslamovou šampionku. Šňůru neporazitelnosti prodloužila na 20 výher, čímž se po Venus Williamsové stala druhou aktivní tenistkou, a devátou v celé otevřené éře, s více než jednou 20zápasovou neporazitelností. První kolo grandslamu zvládla poosmnácté v řadě.[13][14]

Druhé kolo

editovat

Do Wimbledonu se poprvé od roku 2019 vrátila 26letá Japonka Naomi Ósakaová. Jako 113. hráčka žebříčku musela obdržet divokou kartu. Na trávě nehrála pět roků až do londýnské generálky Libéma Open 2024 v Rosmalenu.[15] Ve druhém kole ji za 59 minut zastavila americká světová sedmnáctka Emma Navarrová po dvousetovém průběhu.[16] Pátá žena pořadí Jessica Pegulaová, pokračující v návratu na okruh po zranění a vítězka generálky na German Open, nepřešla přes Wang Sin-jü. Čínská světová dvaačtyřicítka zdolala poprvé v kariéře členku ze světové desítky.[17]

Druhé kolo opustilo celkem sedm nasazených, z toho šest ze druhé a třetí desítky nasazení. Z tenistek postavených mezi dvacátým a třicátým místem žebříčku prohrály Caroline Garciaová, Anastasija Pavljučenkovová, Leylah Fernandezová, Linda Nosková a Katie Boulterová. Francouzka Garciaová nenašla recept na Američanku z konce první stovky Bernardu Peraovou, přestože získala úvodní dějství. Američanka tak až v šestém odehraném ročníku Wimbledonu vyhrála první dvě utkání.[18] Anastasija Pavljučenkovová nestačila na Ču Lin a Fernandezová na Dánku Caroline Wozniackou z deváté světové desítky. Wozniacká startující v All England Clubu poprvé od roku 2019 odvrátila soupeřce dva mečboly.[19] Noskovou vyřadila 176. žena klasifikace Bianca Andreescuová z Kanady. Vsetínská rodačka byla omluvena z tiskových konferencí kvůli úmrtí matky krátce před turnajem.[20] Třicátá šestá tenistka světa Kateřina Siniaková prohrála po divokém průběhu s Julii Putincevovou.[20] S vyřazením Brendy Fruhvirtové i Marie Bouzkové zůstala jedinou zástupkyní českého tenisu v soutěži Barbora Krejčíková, která zvládla oba tiebreaky proti americké kvalifikantce Katie Volynetsové.[21]

Ze střetnutí dvou nejvýše postavených Britek vyšla vítězně stá žena pořadí Harriet Dartová, která ovládla rozhodující supertiebreak nad dvacátou devátou hráčkou žebříčku Katie Boulterovou. Zopakovala tak wimbledonské maximum z ročníku 2019 a negativní vzájemnou bilanci snížila na 2–6. Boulterová přicestovala do Londýna jako čerstvá šampionka Nottingham Open 2024, kde Dartovou těsně porazila.[22]

Třetí kolo

editovat

Šampionka z roku 2022 Jelena Rybakinová za 57 minut deklasovala Caroline Wozniackou, s níž ztratila jediný game, nejméně v jejím dohraném grandslamovém zápase. Na vítězné údery Dánku přestřílela 36–4 a její wimbledonská bilance po výhře činila 17–2. Jako první od Šarapovové z let 2003–2006, a celkově pátá rovněž po Grafové, Capriatiové a Dokićové, postoupila do osmifinále při prvních čtyřech účastech v All England Clubu.[23] Do čtvrtého kola poprvé prošla Anna Kalinská, která ve dvou sadách vyřadila Ljudmilu Samsonovovou.[24]

Ve formě hrající Kazachstánka Julia Putincevová, která ovládla generálku na Birmingham Classic, ukončila cestu soutěží světové jedničce Ize Świątekové, přestože ztratila úvodní dějství. V dalším průběhu již dominovala a ztratila jen tři hry. Osmé vítězné utkání Kazachstánky v řadě znamenalo ukončení 21zápasové neporazitelnosti Świątekové, trvající od Madrid Open 2024. Putincevová prošla poprvé do wimbledonského osmifinále a počtvrté do této fáze grandslamu. Podruhé v kariéře porazila úřadující světovou jedničkou, když poprvé se tak stalo na Birmingham Classic 2019.[25] Dohrála rovněž dvojnásobná obhájkyně finálové účasti, tuniská světová desítka Ons Džabúrová. Ve dvou sadách podlehla o jedenáct míst níže postavené Ukrajince Elině Svitolinové obhajující semifinálovou účast. Z šesti odehraných grandslamů po narození dcery postoupila Svitolinová popáté do osmifinále.[26]

Ve třetím kole se představily tři Britky, nejvyšší počet od pěti britských hráček v ročníku 1984. Stá v pořadí Harriet Dartová, nestačila na členku páté desítky Wang Sin-jü. 22letá Číňanka přitom ve druhém i třetím setu dohnala ztrátu prolomeného podání a podruhé prošla do čtvrtého kola majoru.[26][27] Britská kvalifikantka Sonay Kartalová, až 298. hráčka žebříčku, nestačila na druhou ženu klasifikace Coco Gauffovou. Kartalová představovala šestou britskou kvalifikantku ve třetím kole grandslamu. Gauffová se stala čtvrtou ženou wimbledonské otevřené éry, která ve druhém i třetím kole čelila postupující z kvalifikace. Ve 20 letech byla nejmladší druhou nasazenou od Šarapovové v roce 2007.[27] Poslední zástupkyní britského tenisu tak v Londýně zůstala Emma Raducanuová, která zdolala světovou devítku Marii Sakkariovou. Řekyně, jež získala gamů, jí podlehla i v semifinále US Open 2021. Raducanuová dosáhla teprve druhé výhry nad členkou Top 10, když první si připsala o týden dříve v Eastbourne.[28]

I podruhé porazila světová třináctka Madison Keysová o šest míst níže postavenou Ukrajinku Martu Kosťukovou, když se tak stalo i ve třetí fázi Wimbledonu 2023.[29][27] Přes ztrátu úvodní sady zvládla postoupit sedmnáctá žena klaisifikace Emma Navarrová, která oplatila čerstvou prohru šampionce z travnatého Bad Homburgu Dianě Šnajderové. Ukončila tím její sedmizápasovou neporazitelnost. Vítězstvím nad Číňankou Ču Lin prošla Lulu Sunová do wimbledonského osmifinále jako první Novozélanďanka v otevřené éře a druhá celkově po Ruie Morrisonové z let 1957 a 1959.[30][31] Čtvrté kolo grandslamu si před ní v open éře zahrály čtyři novozélandské ženy.[27]

Čtvrté kolo

editovat

Na cestě do osmifinále ztratila Lotyška Jeļena Ostapenková jen deset gamů, nejméně ze singlistek od roku 2014. S Rybakinovou a Svitolinovou zůstávaly jedinými hráčkami v soutěži, které už v minulosti postoupily do wimbledonského čtvrtfinále a všechny utkání čtvrtého kola zvládly i v roce 2024.[32] Ostapenková ukončila sezónní neporazitelnost Julie Putincevové na trávě, s níž ztratila pět gamů. Završtila tím i nejdelší kariérní šňůru osmi vítězství Kazachstánky, která však do ročníku přijela bez jediné wimbledonské výhry.[32][33] Po ztrátě úvodní sady skrečovala Anna Kalinská v průběhu té druhé Jeleně Rybakinové kvůli zraněnému zápěstí.[34] Obě 25leté moskevské rodačky navázaly přátelství už jako žákyně ve 12 letech.[24] Rybakinová, poslední londýnská šampionka i finalistka v soutěži, tak ve Wimbledonu dosáhla 90% zápasové úspěšnosti (18–2), což se v open éře podařilo jen Ann Jonesové (92,3 %) a Steffi Grafové (91,4 %).[32][35]

Posedmé v Londýně nasazená Elina Svitolinová zvládla utkání proti čtyřicáté druhé ženě žebříčku Wang Sin-jü, jež uhrála jen tři gamy. Připsala si tak 96. výhru na grandslamu, devátý nejvyšší počet mezi aktivními tenistkami. Zápas, v němž měla potíže s koncentrací, odehrála s černou stuhou na oblečení kvůli bezprostředně předcházejícímu ruskému raketovému útoku na Kyjev, který zasáhl i dětskou nemocnici.[34][36] Wang se v osmifinále objevila jako pátá Číňanka v otevřené éře, a první od Čang Šuaj v ročníku 2019.[32] Čtvrtfinálové účasti na grandslamu zkompletovala členka čtvrté desítky Barbora Krejčíková, která i podruhé přehrála světovou jedenáctku Danielle Collinsovou ve dvou setech. Dosáhla tak první sezónní výhry nad hráčkou ze světové dvacítky. Ve wimbledonském osmifinále se objevily čtyři Američanky naposledy v roce 2016. Alespoň jedna americká hráčka pak byla ve čtvrtém kole v každém ročníku otevřené éry vyjma sezóny 2014.[32][37]

Sedmá žena pořadí Jasmine Paoliniová zvítězila poprvé nad členkou světové dvacítky na trávě, když vyřadila o pět míst níže postavenou Madison Keysovou. Před sezónou 2024 Italka nevyhrála na travnatém povrchu ani jeden zápas a účastí mezi poslední osmičkou vyrovnala italské maximum open éry, když poslední ze čtyř krajanek v této fázi Wimbledonu byla před ní Camila Giorgiová v roce 2018.[38] Keysová přitom byla k postupu výrazně blíže, když v rozhodující sadě vedla 5–2 na gamy s výhodou dvou prolomených podání. V osmé hře poslední sady si však poranila hamstring, začala kulhat a vyžádala si desetiminutové ošetření. Omezení v pohybu pak soupeřka využila ke srovnání na 5–5. Po dalších dvou výměnách Američanka utkání skrečovala.[39][40] Ve druhém vzájemném duelu oplatila Emma Navarrová porážku z lednového Auckland Classic 2024 světové dvojce Coco Gauffové a poprvé prošla mezi poslední osmičku na grandslamu. Gauffová potřetí nezvládla wimbledonské osmifinále a londýnský major zůstával jediným grandslamem, na němž si nezahrála čtvrtfinále.[41][38]

Překvapení ročníku, 23letá Lulu Sunová pokračovala na vítězné vlně, když ji po třísetovém průběhu nezastavila ani Emma Raducanuová. Mezi poslední osmičku v All England Clubu se probojovala jako sedmá kvalifikantka, první od Kanepiové v roce 2010, rovněž tak i v pozici první Novozélanďanky během open éry. Od jejího počátku v roce 1968 se objevila ve čtvrtfinále grandslamu jako druhá novozélandská žena po Belindě Cordwellové na Australian Open 1989. Výhra jí zajistila posun o sedmdesát míst výše, znamenající debut v elitní světové stovce i šedesátce. Za předchozích 40 let prošla do čtvrtfinále Wimbledonu jako sedmá tenistka postavená mimo Top 100. Naposledy před ní se to podařilo 103. hráčce žebříčku Mariové v roce 2022.[42][38]

Čtvrtfinále

editovat

Světová sedmička Jasmine Paoliniová vstoupila do utkání proti o deset míst níže postavené Emmě Navarrové s bilancí zápasů 0–3, které soupeřka vyhrála v předchozích devíti měsících. Na londýnském pažitu však dominovala Italka, jež ztratila jen tři hry. Na vítězné míče 38. Američanku ve čtvrtfinále wimbledonské open éry přestřílela 19–6. Žádná výměna netrvala déle než ta úvodní s 15 údery.[43] Paoliniová se stala první Italkou v semifinále londýnského grandslamu a na trávě vyrovnala týden staré maximum z Eastbourne. Souběžná porážka Collinsové jí zajistila debutový posun do elitní světové pětky. Poslední Italkou v Top 5 byla její deblová spoluhráčka Erraniová v srpnu 2013.[44]

Přes ztrátu úvodní sady zdolala Donna Vekićová kvalifikantku Lulu Sunovou v jejich prvním vzájemném střetnutí. Do prvního semifinále grandslamu postoupila až při 43. účasti v grandslamové dvouhře. V otevřené éře potřebovaly více účastí k dosažení této fáze jen Strýcová (53), Pavljučenkovová (52), Lichovcevová (46) a Vinciová (44). Ve wimbledonském semifinále se objevila jako druhá Chorvatka po Lučićové z roku 1999. Sunová vyrovnala čtvrtfinálové maximum z Korea Open 2022.[45][44] Od Wimbledonu 2008 a výkonu Tanasugarnové prošla v All England Clubu pošestnácté v řadě nenasazená hráčka mezi poslední osmičku.[44] Po skončení debutovala jako dvanáctá hráčka probíhající sezóny v Top 100, kde se stala historicky pátou Novozélanďankou a první od Erakovicové v roce 2015. Na žebříčku figurovala na 53. místě.[46]

Barbora Krejčíková porazila ve dvou sadách lotyšskou čtrnáctou ženu klasifikace Jeļenu Ostapenkovou, čímž podruhé v sezóně i v navazujícím zápase vyřadila členku světové dvacítky. Poměr vzájemných duelů snížila na 3–5 a přerušila šňůru tří porážek. Lotyšská semifinalistka z roku 2018 tak na turnaji ztratila první sety. Dominantní hra Krejčíkové na přelomu setů čítala sérii 20 vyhraných výměn. V úvodu druhé sady však ztratila servis a soupeřka se ujala vedení 4–1. Poté co si ztracený servis vzala zpátky, vyhrála česká tenistka čtyři hry v řadě a zápas ukončila v tiebreaku. Na trávě získala poprvé pět utkání v řadě a pětizápasovou neporazitelnost zaznamenala prvně od triumfu na únorovém Dubai Championships 2023. Ve 28 letech představovala nejstarší Češku open éry, která si v jedné sezóně zahrála čtvrtfinále Australian Open i ve Wimbledonu. V otevřené éře All England Clubu se stala sedmou českou semifinalistkou, čímž Češky vyrovnaly na druhém místě figurující Australanky. Vyšší počet 21 semifinalistek měly pouze Američanky.[35][47]

Jelena Rybakinová zvládla třetí z pěti duelů proti Elině Svitolinové, v jehož 62minutovém průběhu ztratila pět gamů. Jako jediný kazachstánský tenista, který se probojoval do semifinále grandslamu, zopakovala tento výkon potřetí. Po odehrání prvních 21 utkání ve Wimbledonu sdílela s 19 výhrami první místo open éry se Šarapovovou, Kingovou a Evertovou.[48] V probíhající sezóně si jako první zahrála jedenácté čtvrtfinále na túře WTA a postupem do šestého semifinále vyrovnala výkon první Świątekové. V sezóně i na londýnském pažitu kralovala statistice nejvíce zahraných es.[35][49]

Semifinále

editovat

Krejčíková, Paoliniová a Vekićová se v otevřené éře staly čtrnáctou, patnáctou a šestnáctou hráčkou, které v londýnském semifinále debutovaly po dosažení 28 let. První takovou byla Judy Tegartová (1968) a naposledy před nimi se to podařilo Strýcové (2019), Plíškové (2021) a Mariové (2022).[44][35] Tři semifinalistky starší 28 let se ve wimbledonské otevřené éře objevily počtvrté, po ročnících 1994, 2016 a 2018.[48]

V úvodním semifinále zdolala italská světová sedmička Jasmine Paoliniová o třicet míst níže postavenou Donnu Vekićovou po třísetovém boji. Délkou 2 hodiny a 51 minut se jednalo o nejdelší ženské semifinále v historii Wimbledonu, když o dvě minuty překonalo klání Sereny Williamsové a Dementěvové z roku 2009. V probíhajícím ročníku ztratila Italka úvodní sadu a ve třetím setu dvakrát dotahovala ztrátu servisu. Přesto si jako jediná vypracovala mečboly. První dva neproměnila v závěrečném dějství za stavu gamů 5–4 a 6–5, v nichž vedla 40:30. Využila ten třetí v rozhodujícím supertiebreaku. Jako první od Sereny Williamsové v sezóně 2016 se v kalendářním roce probojovala do finále French Open i Wimbledonu. Ve 21. století si před ní obě finále evropských grandslamů v sezóně zahrály Serena Williamsová (2002, 2015, 2016), Venus Williamsová (2002) a Justine Heninová (2006). Rovněž se stala první Italkou v přímém souboji o wimbledonskou trofej.[50] Vekićová soupeřku přestřílela 42–26 na vítězné míče, ale vyprodukovala 57 nevynucených chyb proti 32 na straně Paoliniové. V duelu využila 4 z 15 brejkbolů vůči 3 brejkům Italky ze 7 možností, s níž prohrála ve třetím ze čtyř vzájemných duelů.[51] Od roku 2013, kdy se Vekićová objevila v prvním semifinále na trávě, prošla do vyššího počtu devíti travnatých semifinále pouze Kerberová. Chorvatka na druhém místě sdílela sedm takových účastí s Karolínou Plíškovou. Wimbledon opustila s nejvíce travnatými výhrami v probíhající sezóně, kterých ve dvouhrách nasbírala deset.[48]

Druhé semifinále zvládla Barbora Krejčíková proti favorizované světové čtyřce Jeleně Rybakinové. I potřetí v kariéře ji tak přehrála. První tři výhry nad Kazachstánkou do té doby získaly jen Sabalenková se Samsonovovou. Soupeřka vstoupila do utkání dominantně a ujala se vedení 4–0 na gamy. Češka si podání poprvé udržela až na čtvrtý pokus v závěru zahajovací sady, jíž ztratila 3–6. Klíčový okamžik následujícího setu přišel v šesté hře, kdy česká světová dvaatřicítka prolomila servis. Jediná taková ztráta znamenala poměr 6–3 a vynucení si rozhodujícího dějství. V něm se opakoval scénář s jediným prolomeným servisem, který si Krejčíková připsala v Tildenově gamu a ujala se vedení 4–3. Od páté hry druhé sady nečelila žádnému brejkbolu. Duel dopodávala na stav 6–4 čistou hrou. V probíhající sezóně se teprve podruhé střetla s členkou Top 10, když poprvé podlehla Sabalenkové na melbournském majoru. Na turnajích velké čtyřky zlepšila aktivní bilanci proti grandslamový šampionkám na 6–2. Předchozí výhra proti Ostapenkové byla její první takovou na trávě. V open éře Wimbledonu postoupila do finále jako pátá Češka, čímž se české tenistky zařadily na druhé místo statistik po bok pěti Australanek. Vyšší zastoupení v bojích o titul měly jen Američanky s devíti hráčkami. Na okruhu WTA Tour Krejčíková vyhrála třinácté ze čtrnácti semifinále. Jediným nezvládnutým pro ni zůstávalo na halovém Linz Open 2020. V All England Clubu vyhrála 12. dvouhru, čímž vyrovnala počet kariérních vítězství na Dubai Championships. Vyšší počet třinácti výher na jediném turnaji získala jen na Australian Open. Rybakinová odešla poprvé poražena z grandslamového semifinále, když ze dvou předchozích ve Wimbledonu 2022 a Australian Open 2023 postoupila.[52][48]

Finále:První wimbledonský a druhý grandslamový titul pro Barboru Krejčíkovou

editovat

První wimbledonský a druhý grandslamový titul ve dvouhře získala třicátá druhá hráčka žebříčku Barbora Krejčíková z Česka, která ve finále zdolala italskou světovou sedmičku Jasmine Paoliniovou ve třech setech. Na grandslamu ovládla dvanácté z třinácti finále a navázala na singlovou trofej z Roland Garros 2021, sedm deblových triumfů po boku Siniakové a tři tituly z mixu. Úvodní část sezóny absentovala pro zranění zad, které přispelo k negativní zápasové bilanci 7–9, s níž do All England Clubu přicestovala. Stejný počet výher pak dosáhla i na londýnském pažitu. Potřetí v řadě soutěž ovládla hráčka mimo světovou dvacítku. Krejčíková se – po triumfu čtyřicáté druhé ženy klasifikace Vondroušové v roce 2023 – stala druhou nejníže postavenou vítězkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975.[53][54] S odkazem na bookmakery ji deník Sun označil za nejpřekvapivější šampionku předchozích 50 let.[55][56]

Krejčíková se stala čtvrtou českou wimbledonskou šampionkou po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové, respektive pátou narozenou na českém území, když Martina Navrátilová vyhrála rekordních devět trofejí pod vlajkou Spojených států amerických. Mezi prvními dvěma grandslamovými finále Krejčíková odehrála 13 hlavních soutěží na turnajích velké čtyřky. Pouze Pierceová (20), Sánchezová Vicariová (19) a Kuzněcovová (18) potřebovaly v otevřené éře k tomuto výkonu vyšší počet účastí. Poprvé od roku 2018 byly obě finalistky starší 28 let a podruhé v otevřené éře debutovaly dvě hráčky po dovršení 28 let ve wimbledonském finále, když se tak stalo pouze mezi Wadeovou a Stöveovou v roce 1977.[53]

V rámci samostatného Česka představovala Krejčíková prvního tenistu, který zvítězil na dvou různých grandslamech ve dvouhře. Po výhře Vondroušové v roce 2023 Češky poprvé ovládly dva ročníky jednoho z grandslamů za sebou. Rovněž se po Vondroušové stala druhou českou finalistkou na French Open i ve Wimbledonu.[57] Více než šest utkání v řadě vyhrála poprvé od osmizápasové neporazitelnosti mezi Dubai Championships a Indian Wells Open 2023. V jediném předchozím duelu Paoliniovou hladce zdolala v kvalifikaci Australian Open 2018. Ve Wimbledonu obě finalistky ovládly statistiku nejvíce využitých brejkbolů a Češka zahrála nejvyšší počet dvojchyb. Krejčíková strávila na dvorci nejdelší celkový čas, 13 hodin a 38 minut; druhá Vekićová o 37 minut méně. Paoliniová se stala první Italkou open éry, která si zahrála finále na dvou různých grandslamech. V probíhající sezóně udržela 15 výhrami vedení ve statistice nejvíce vyhraných grandslamových dvouher. Krejčíková se v následném vydání žebříčku vrátila na konec první světové desítky a Paoliniová posunula na kariérní maximum, 5. místo.[53]

  1. ↑ Sabalenka withdraws from Wimbledon due to shoulder injury. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Wimbledon 2024's Grand Slam debuts: Todoni, Stakusic. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ KUČERA, Stanislav. Kolik šancí ještě chci? čílila se Siniaková při 24 brejkbolech. Spěchala kvůli tmě. iDNES.cz [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d PREVIEW NOTES | THE CHAMPIONSHIPS, WIMBLEDON [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-01 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ GARBER, Greg. Vondrousova defeats Jabeur at Wimbledon; wins first Grand Slam title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-15 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Marketa Vondrousova joins unenviable list of defending champs to lose in the first round. ESPN [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HÁJEK, Jakub. Vondroušová titul z Wimbledonu neobhájí, Bouzková úvodní zápas zvládla. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ Sun becomes first New Zealander in Wimbledon quarters in Open Era. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-07 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ JAROCH, Jan. Jaká Mirra?! Jak nemocná Fruhvirtová poslala zázračnou Rusku do stínu. iSport.cz [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ HANSEN, James. British qualifier Kartal beats seed ranked 267 places above her at Wimbledon. The New York Times [online]. 2024-07-01 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Krejčíková přežila tříhodinovou bitvu s Kuděrmetovovou, Nosková nestačila na Andreescuovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Kazakhstani Putintseva wins first-round match at Wimbledon 2024. Kazinform [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Swiatek extends win streak to 20 with victory against Kenin at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-02 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ MATCH NOTES – DAY 2 – TUESDAY JULY 2, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-02 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ After five years away from Wimbledon, Osaka returns to conquer grass courts. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-30 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ GREZ, Matias. ‘I didn’t feel fully confident in myself’: Naomi Osaka knocked out of Wimbledon by American Emma Navarro. CNN [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Wang Xinyu stuns Pegula at Wimbledon to notch first Top 10 win. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Wimbledon: Bernarda Pera defeats Caroline Garcia, reaches third round. Tennis Majors [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Wozniacki saves match points in Wimbledon victory; sets clash with Rybakina. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b BLEJŠTIL, Petr. Nosková ve Wimbledonu bojuje s těžkou životní ztrátou. Sport.cz [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  21. ↑ Tragický český Wimbledon. Na slavném turnaji přežívá už jen jediná naděje. Aktuálně.cz [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Dart finalizes best British third-round showing at Wimbledon in 40 years. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-04 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Inside Rybakina's 57-minute masterclass vs. Wozniacki at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ a b Kalinskaya continues surge at Wimbledon by keeping cards close to her chest. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Putintseva knocks out No.1 Swiatek in Wimbledon third round. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Svitolina takes down two-time finalist Jabeur at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ a b c d MATCH NOTES – DAY 5 – FRIDAY JULY 5, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-05 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Home hope Raducanu storms past Sakkari into Wimbledon fourth round. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (em) 
  29. ↑ By the numbers: Keys reaches Wimbledon fourth round again. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ DAYAL, Zion. Kiwi tennis star Lulu Sun makes NZ Wimbledon history. 1News [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ New Zealand-born, Swiss-raised Lulu Sun shining brighter than ever at Wimbledon. Tennis.com [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ a b c d e MATCH NOTES – DAY 8 – MONDAY JULY 8, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-08 [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ LOVELL, Clare. Ostapenko races to win over giant-killer Putintseva at Wimbledon. The Japan Times [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ a b Wimbledon results 2024: Elina Svitolina, Elena Rybakina, Jelena Ostapenko reach quarter-finals. BBC Sport [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ a b c d MATCH NOTES – DAY 10 – WEDNESDAY JULY 10, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-10 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Ruský útok na Ukrajinu si vyžádal 36 obětí. Zelenskyj slibuje odplatu za zásah dětské nemocnice. iROZHLAS [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  37. ↑ PLŠKOVÁ, Markéta. Skvělý výkon a postup do čtvrtfinále. Krejčíková ve Wimbledonu pokračuje. iDNES.cz [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  38. ↑ a b c MATCH NOTES – DAY 7 – TUESDAY JULY 7, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-07 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Paolini into Wimbledon quarterfinals after Keys retires in third set. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ VOJKŮVKA, Jan. Zranění na konci zápasu. Keysová vedla ve třetím setu o dva brejky, nakonec skrečovala. Tenisový svět [online]. 2023-05-21 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  41. ↑ Emma Navarro has defeated Coco Gauff in a Wimbledon upset. NPR [online]. 2024-07-08 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ New Zealand's Sun stuns Raducanu to make Wimbledon quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-07 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ JOHN, Emma. Jasmine Paolini outclasses Emma Navarro to reach first Wimbledon semi. The Guardian [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  44. ↑ a b c d MATCH NOTES – DAY 9 – TUESDAY JULY 9, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-09 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ Vekic outlasts Sun at Wimbledon, makes first Grand Slam semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Photos: Lulu Sun and all the Top 100 breakthroughs of 2024. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Luboš Zabloudil. Krejčíková zastavila i rozjetou Ostapenkovou a s Rybakinovou si zahraje o wimbledonské finále. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c d MATCH NOTES – DAY 11 – THURSDAY JULY 11, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-11 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ CARAYOL, Tumaini. Elena Rybakina powers past Elina Svitolina to reach Wimbledon semi-final. The Guardian [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  50. ↑ Paolini outlasts Vekic in record-breaking Wimbledon semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-11 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Paoliniová prošla na druhém majoru v řadě do finále, ve Wimbledonu přežila bitvu s Vekičovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-11 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Krejčíková zajistila další českou finalistku Wimbledonu! Rybakinovou i potřetí porazila po obratu. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-11 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  53. ↑ a b c MATCH NOTES – DAY 13 – SATURDAY JULY 13, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-07-11 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Krejcikova overcomes Paolini in three sets for Wimbledon crown. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Barbora Krejcikova the 'least likely Wimbledon winner in last 50 years'. The Sun [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ ZAMASTIL, Zdeněk. Triumf Krejčíkové nadále šokuje svět. Vítězka Wimbledonu zbořila všechny prognózy - Sport.cz. Sport.cz [online]. 2024-07-17 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. 
  57. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Krejčíková dobyla Wimbledon a navázala na triumf Vondroušové! Ve finále zdolala Paoliniovou. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-13Ondřej Jirásek [cit. 2024-07-13]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Kacir/X&oldid=24103362“