Otevřít hlavní menu

Thomas Fabbiano (* 26. května 1989 Grottaglie) je italský profesionální tenista a vítěz juniorské čtyřhry na French Open 2007, do níž nastoupil s Bělorusem Andrejem Korotčenijou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do září 2016 čtrnáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Thomas Fabbiano
Thomas Fabbiano v kvalifikaci Wimbledonu 2014
Stát ItálieItálie Itálie
Datum narození 26. května 1989 (30 let)[1]
Místo narození Grottaglie, Itálie[1]
Bydliště Řím, Itálie[1]
Výška 173 cm[1]
Váha 70 kg[1]
Profesionál od 2005
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 553 087 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 24–52
Tituly 0 ATP, 2 challengery, 12 Futures
Nejvyšší umístění 98. místo (4. dubna 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo kvalifikace (2016)
French Open 1. kolo (2016)
Wimbledon 3. kolo kvalifikace (2016)
US Open 1. kolo (2013, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 2–11
Tituly 0 ATP, 3 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění 208. místo (20. července 2009)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201609011. září 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 98. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2009 na 208. místě. Trénuje ho Fabio Gorietti.[1]

V italském daviscupovém týmu neodehrál do roku 2017 žádné utkání.

Itálii reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské dvouhře startoval na divokou kartu ITF. Vypadl v úvodním kole, když nestačil na Brazilce Rogéria Dutru da Silvu.

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v dubnu 2006, když na turnaj v Římě obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Danielemu Giorginimu.[2] Premiérový singlový titul si odvezl z červencového Guzzini Challengeru 2013, kde ve finále přehrál francouzského hráče Davida Gueze ve dvou setech. Bodový zisk znamenal, že se 22. července 2013 poprvé posunul mezi elitní dvoustovku světové klasifikace. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 4. dubna 2016 díky semifinále na izraelském challengeru v Raananě. Na žebříčku ATP mu patřila 98. příčka.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour, i v sérii ATP Masters, debutoval na Rome Masters 2008. Z pozice kvalifikanta vypadl v úvodním kole dvouhry s Francouzem Nicolasem Mahutem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na lednovém Aircel Chennai Open 2016 po vyřazení Jozefa Kovalíka. Následně přešel přes šestého nasazeného Gillese Müllera, aby jej ve čtvrtfinále zastavila turnajová trojka Benoît Paire.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2013 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Antonio Veić, Mischa Zverev a Američan Jarmere Jenkins. V úvodním kole však nenašel recept na Kanaďana Milose Raonice. Do sezóny 2017 odehrál první kola také na French Open 2016 a US Open 2016, v dalších čtrnácti případech neprošel kvalifikačním sítem.[1]

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (2–0 D; 3–2 Č)
Futures (12–6 D; 5–0 Č)

Dvouhra: 20 (14–6)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2007 Modena, Itálie antuka   Cristian Villagran 0–6, 1–6
Vítěz 2. 11. září 2007 Olbia, Itálie antuka   Massimo Dell'Acqua 4–6, 7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 3. 14. dubna 2008 Francavilla, Itálie antuka   Victor Ioniță 6–2, 6–2
Vítěz 4. 28. července 2008 La Spezia, Itálie antuka   Marco Viola 6–4, 6–2
Vítěz 5. 6. října 2008 Quartu Sant'Elena, Itálie antuka   Leonardo Azzaro 6–2, 4–6, 6–2
Finalista 6. 8. února 2010 Ejlat, Izrael tvrdý   Miloslav Mečíř 4–6, 6–7(6–8)
Vítěz 7. 14. března 2010 Antalya, Turecko antuka   Pavol Červenák 6–3, 6–4
Vítěz 8. 26. července 2010 La Spezia, Itálie antuka   Francesco Aldi 6–0, 5–7, 6–3
Finalista 9. 30. května 2011 Bacău, Rumunsko antuka   Victor Ioniță 6–7(4–7), 0–4skreč
Finalista 10. 4. července 2011 Sassuolo, Itálie antuka   James Duckworth 1–6, 2–6
Vítěz 11. 11. července 2011 Modena, Itálie antuka   Laurent Rochette 6–4, 6–4
Vítěz 12. 12. prosince 2011 Antalya, Turecko tvrdý   Stefan Seifert 6–2, 6–1
Vítěz 13. 27. února 2012 Harlingen, Spojené státy tvrdý   Peter Polansky 6–1, 4–6, 6–3
Finalista 14. 20. května 2013 Bergamo, Itálie antuka   Matteo Trevisan 4–6, 4–6
Finalista 15. 3. června 2013 Parma, Itálie antuka   Riccardo Bellotti 2–6, 2–6
Vítěz 16. 15. července 2013 Recanati, Itálie tvrdý   David Guez 6–0, 6–3
Vítěz 17. 9. března 2015 El Kantaoui, Tunisko tvrdý   Henrique Cunha 6–3, 6–4
Vítěz 18. 16. března 2015 El Kantaoui, Tunisko tvrdý   Alexandar Lazov 7–6(7–2), 4–6, 6–1
Vítěz 19. 23. března 2015 El Kantaoui, Tunisko tvrdý   Alexandar Lazov 6–3, 6–1
Vítěz 20. 13. března 2016 Ču-chaj, ČLR tvrdý   Če Čang 5–7, 6–1, 6–3

Čtyřhra: 10 (8–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. července 2007 Modena, Itálie antuka   Andrej Karatčenija   Juan-Manuel Agasarkissian
  Agustin Picco
6–1, 6–1
Vítěz 2. 29. března 2008 Orsera, Chorvatsko antuka   Marco Pedrini   Roman Vogeli
  Jaroslav Pospíšil
7–6(7–4), 4–6, [10–8]
Vítěz 3. 16. srpna 2008 Bolzano, Itálie antuka   Antonio Comporto   Diego Alvarez
  Daniel King-Turner
6–1, 7–6(7–4)
Vítěz 1. 24. srpna 2008 Manerbio, Itálie antuka   Boris Pašanski   Massimo Dell'Acqua
  Alessio di Mauro
7–6, 7–5
Vítěz 4. 4. dubna 2009 Viterbo, Itálie antuka   Stefano Valenti   Diego Alvarez
  Guillermo Olaso
6–3, 6–2
Vítěz 2. 11. července 2010 San Benedetto, Itálie antuka   Gabriel Trujillo-Soler   Francesco Aldi
  Daniele Giorgini
7–6(7–4), 7–6(7–5)
Vítěz 3. 15. srpna 2010 Trani, Itálie antuka   Matteo Trevisan   Daniele Bracciali
  Filippo Volandri
6–2, 7–5
Finalista 4. 24. září 2011 İzmir, Turecko tvrdý   Flavio Cipolla   Travis Rettenmaier
  Simon Stadler
0–6, 2–6
Finalista 5. 15. července 2012 Bogotá, Kolumbie antuka   Riccardo Ghedin   Marcelo Demoliner
  Víctor Estrella
4–6, 2–6
Vítěz 5. 22. března 2015 El Kantaoui, Tunisko tvrdý   Giorgio Portaluri   Benjamin Balleret
  Hugo Nys
6–2, 7–6(7–3)

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2007 French Open   Andrej Karatčenija   Kellen Damico
  Jonathan Eysseric
6–4, 6–0

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Fabbiano na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j (anglicky) Thomas Fabbiano na stránkách ATP Tour, přístup: 201609011. září 2016
  2. a b c (anglicky) Thomas Fabbiano na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201609011. září 2016

Externí odkazyEditovat