Grand Prix Monaka 1950
Grand Prix Monaka v roce 1950 byla druhým podnikem Mistrovství světa formule 1 a zároveň šestým závodem formule 1 v roce 1950. Závod se uskutečnil 21. května v ulicích Monte Carla.
| 2.. závod v sezóně 1950 | |
|---|---|
 | |
| Detaily závodu | |
| Datum | 21. květen 1950 |
| Oficiální název | XI Grand Prix Automobile de Monaco |
| Místo | Circuit de Monaco, Monte Carlo, Monako |
| Délka trati | 3,180 km |
| Délka závodu | 100 kol, 318 km |
| Pole position | |
| Pilot |  Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
| Čas | 1'50.2 |
| Nejrychlejší kolo | |
| Pilot | Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
| Čas | 1'51"1 (v ?. kole) |
| Stupně vítězů | |
| První | Juan Manuel FangioAlfa Romeo |
| Druhý |  Alberto AscariFerrari |
| Třetí |  Louis ChironMaserati |
Závodu dominoval argentinský pilot Juan Manuel Fangio, který dokázal zajet svůj první Hat trick a Chelem. Během sobotního tréninku havaroval Alfredo Pian, který si zlomil kotník a zbytek sezóny absolvoval pouze jako divák. Havárie se nevyhla ani závodu, v prvním kole se v Tabákové zatáčce střetlo hned devět vozů. Příčinou byla mokrá vozovka po náhodné vlně. Grand Prix Monaka byla prvním závodem pro Scuderia Ferrari a také pro pilota Schella, který představil první vůz s motorem vzadu Cooper.
Průběh závodu editovat
Účastníci editovat
Alfa Romeo, která ovládla předchozí závod ve Velké Británii, přivezla do Monaka tři vozy pro Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Maserati, z týmu Achille Varzi, nasadilo do závodu dva Argentince José Froilana Gonzaleze a Alfreda Piana. Tým Enrico Platé, který připravoval také vozy Maserati, nasadil stejně jako v Anglii Biru a Graffenrieda. Officine Alfieri Maserati doladil vozy pro Chirona a Rola a konečně Scuderia Milano poslala do boje o vavříny zkušeného Biondettiho.
Poprvé se v závodech mistrovství světa objevilo Ferrari. Pro své první účinkování nasadila modenská značka svá největší esa, Alberta Ascariho, Villoresiho a francouzského pilota Raymonda Sommera. Vozem, který měl pokořit Alfu Romeo, bylo Ferrari 125, první monopost realizovaný Enzem Ferrari, který se poprvé představil v Grand Prix Turína 1948 na okruhu Parco del Valentino. Pohonnou jednotkou tohoto vozu byl 12válcový motor do V s úhlem rozevření 60° a objemem 1500 cm³, což naznačuje, že jeden válec měl objem 125 cm³ (proto je označení Ferrari 125). Motor byl přeplňovaný objemovým kompresorem Roots, který dával motoru výkon 315 koňských sil při 7 500 otáčkách za minutu. Zatímco Alfa Romeo používala ve svých vozech řadové osmiválcové motory o objemu 1500 cm³ s výkonem 350 koňských sil při 8 600 otáčkách za minutu.
Další vozy připravila značka ERA pro Boba Gérarda a Petera Whiteheada, Talbot byl zastoupen Belgičanem Claesem a Francouzi Philippe Étancelinem a Rosierem. Robert Manzon a Maurice Trintignant pilotovali vozy Simca Gordini na belgických pneumatikách Englebert, které se tak v Grand Prix prezentovaly poprvé. Prvním pilotem z USA, který nastoupil do Evropského závodu Grand Prix Formule 1 se stal Harry Schell, který navíc startoval s revolučním vozem Cooper T12, který měl motor vzadu.
Závod editovat
Kvalifikační jízdy byly rozděleny do dvou dnů, první část se konala ve čtvrtek a tak druhá v sobotu, ve které Charles Pozzi, Yves Giraud-Cabantous, Pierre Levegh a Clemente Biondetti neměli možnost zajet své nejlepší časy, kvůli nehodě Alfreda Piana. Alfredo Pian nezvládl svůj vůz, když najel na olejovou skvrnu a narazil do tribuny, při nehodě utrpěl zlomeninu kotníku a závod pro něj skončil. Startovní rošt byl sestaven poměrně zvláštním způsobem, protože o postavení na prvních pěti místech na startu rozhodoval čtvrteční trénink a od šestého místa dolu sobotní trénink. Tento systém poškodil obě Ferrari a především Villoresiho, který by jinak získal druhé místo.
První kolo závodu mělo dramatický nádech, když náhodná vlna v tabákové zatáčce způsobila hromadnou havárii. Fangio jedoucí na čele ještě situaci zvládl, ale na druhé pozici jedoucí Farina škrtl o Gonzalezovo Maserati , které začalo hořet. Argentinec stihl z vozu vyskočit, v kolizi tak končí dva favorité závodu Farina a Fangio, Luigi Villoresi se dokázal z kolize vymanit a pokračoval tak v závodě až do 64 kola, kdy se ukázalo, že si poškodil osu. V havárii zakončilo své ambice na dobré umístění deset pilotů z 19 startujících.
Juan Manuel Fangio si bez větších problémů dojel pro své první vítězství ve formuli 1 a dokázal získat Hat trick stejně jako jeho týmový kolega Farina v předchozím závodě. A protože v celém závodě nebylo nikoho, kdo by ho vystřídal v čele závodu, získal i Chelem.
Výsledky editovat
Závod editovat
- 21. května 1950
- Okruh Monte Carlo
- 100 kol x 3,180 km = 318 km
- 2. Grand Prix
- 1. vítězství pro Juana Manuela Fangia » (vyrovnaný rekord)
- 2. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. vítězství pro Argentinu » (vyrovnaný rekord)
- 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 34 » (vyrovnaný rekord)
- 2. vítězství z « pole position » (nový rekord)
| Legenda k tabulce | |
|---|---|
| Barva | Výsledek |
| Zlatá | Vítěz |
| Stříbrná | 2. místo |
| Bronzová | 3. místo |
| Zelená | Bodované umístění |
| Modrá | Nebodované umístění |
| Dokončil neklasifikován (NC) | |
| Fialová | Odstoupil (Ret) |
| Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
| Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
| Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
| Bílá | Nestartoval (DNS) |
| Závod zrušen (C) | |
| Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
| Páteční testovací jezdec (TD) | |
| Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
| Vyřazen (EX) | |
| Nepřijel (DNA) | |
| Odvolal účast (WD) | |
| Nezúčastnil se (prázdné) | |
| Označení | Význam |
| Tučnost | Pole position |
| Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
| † | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
| ‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
| Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
.svg){kind=small}
Stupně vítězů editovat
|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Bodové umístění editovat
V závorce body získane v této GP:
|
Jezdci |
Vozy |
Státy |
Nejrychlejší kolo editovat
- Juan Manuel Fangio 1'51"1 Alfa Romeo
- 1. nejrychlejší kolo pro Juana Manuela Fangia »
- 2. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. nejrychlejší kolo pro Argentinu »
- 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 34 »
Vedení v závodě editovat
- « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 101 kol (nový rekord)
- « Alfa Romeo » byla ve vedení 170 kol (nový rekord)
- « Argentina » byla ve vedení 101 kol (nový rekord)
| Kola | km | Jezdec | % |
|---|---|---|---|
| 1-100 kolo | 318 km | Juan Manuel Fangio | 100% |
| Juan Manuel Fangio |
|---|
Postavení na startu editovat
- Juan Manuel Fangio 1'50"2 Alfa Romeo
- 1. Pole position pro Juan Manuel Fangio »
- 2. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
- 1. Pole position pro Argentinu »
- 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 34 »
- 2x první řadu získali « Giuseppe Farina » (1 a 2 místo) a « Juan Manuel Fangio » (1 a 3 místo) (nový rekord)
- 1x první řadu získali José Froilan González »
- 6x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
- 1x první řadu získalo Maserati »
- 3x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
- 3x první řadu získala « Argentina » (nový rekord)
- O postavení v prvních dvou řadách rozhodl první trenink
_______3_______ José Froilan González Maserati 1'53.7 |
_______2_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 1'52.8 |
_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 1'50.2 | ||
|---|---|---|---|---|
_______5_______ Luigi Fagioli Alfa Romeo 1'54"2 |
_______4_______ Philippe Étancelin Talbot 1'54"1 |
|||
_______8_______ Louis Chiron Maserati 1'56"3 |
_______7_______ Alberto Ascari Ferrari 1'53"8 |
_______6_______ Luigi Villoresi Ferrari 1'52"3 | ||
_______10_______ Louis Rosier Talbot 1'57"7 |
_______9_______ Raymond Sommer Ferrari 1'56"6 |
|||
_______13_______ Maurice Trintignant Simca 2'01"4 |
_______12_______  Toulo de Graffenried Maserati 2'00"7 |
_______11_______ Robert Manzon Simca 2'00"4 | ||
_______15_______  Princ Bira Maserati 2'02"2 |
_______14_______ Cuth Harrison ERA 2'01"6 |
|||
_______18_______ Alfredo Pian Maserati – -- --- |
_______17_______ Franco Rol Maserati 2'04"5 |
_______16_______ Bob Gérard ERA 2'03"4 | ||
_______20_______  Harry Schell Cooper – -- --- |
_______19_______ Johnny Claes Talbot 2'12.0 |
Startovní listina editovat
Zajímavosti editovat
- V závodě debutoval Alberto Ascari, Alfredo Piàn, Franco Rol, Harry Schell, José Froilan González, Luigi Villoresi,
Maurice Trintignant, Peter Whitehead, Raymond Sommer a Robert Manzon
- Poprvé se představily vozy Cooper T12, ERA A, Ferrari 125 a Simca-Gordini T15
- V prvním kole došlo k hromadné havárii devíti vozů.
- Juan Manuel Fangio získal « Hat trick » i Chelem ».
| Pole position | Vítězství | Nej. kolo | Hat trick | Vedení | Chelem |
|---|---|---|---|---|---|
|
|
|
|
|
|
| Juan Manuel Fangio | Juan Manuel Fangio | Juan Manuel Fangio |
|
Juan Manuel Fangio |
|
| Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 | Alfa Romeo 158 |
|
Alfa Romeo 158 |
|
| 1'50.2 | 3:13'18.7 | 1'51.0 | 100 kol | ||
| 103.884 km/h | 98.701 km/h | 103.135 km/h | 318 km |
Stav MS editovat
- GP – body získané v této Grand Prix
| * | Jezdec | Body | GP | * | Vůz | Body | GP | * | Stát | Body | GP |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 |  Giuseppe Farina
|
9 | 1 | Alfa Romeo | 28 | 9 | 1 | Itálie
|
21 | 6 | |
| 2 | Juan Manuel Fangio
|
9 | 9 | 2 | Ferrari | 9 | 9 | 2 | Argentina
|
9 | 9 |
| 3 | Luigi Fagioli
|
6 | 3 | Maserati | 6 | 6 | 3 | Francie
|
8 | 3 | |
| 4 | Alberto Ascari
|
6 | 6 | 4 | Talbot | 5 | 4 | Velká Británie
|
4 | ||
| 5 | .svg){kind=small} Reg Parnell
|
4 | 5 | Monako
|
4 | 4 | |||||
| 6 | Louis Chiron
|
4 | 4 | 6 | Thajsko
|
2 | 2 | ||||
| 7 |  Yves Giraud-Cabantous
|
3 | |||||||||
| 8 | Raymond Sommer
|
3 | 3 | ||||||||
| 9 | Louis Rosier
|
2 | |||||||||
| 10 | Prince Bira
|
2 | 2 |
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Monaka 1950 na Wikimedia Commons - (anglicky) Video záznam Grand Prix Monaka 1950 na YouTube
- (anglicky) Informace o Grand Prix Monaka
- (anglicky) Informace o Grand Prix Monaka na F1.com
- (anglicky) Informace o Grand Prix na F1db
- (anglicky) Informace o Grand Prix na Chicane.com
