Otevřít hlavní menu

Grand Prix Francie (XXXVII Grand Prix de l'ACF) byla šestým závodem sezóny 1950, který se konal 2. července 1950 na okruhu Reims-Gueux. V závodě zvítězil Juan Manuel Fangio na voze Alfa Romeo a před posledním závodem se stal nejvážnějším kandidátem na titul mistra světa.

Francie Grand Prix Francie 1950
6.. závod v sezóně 1950
Reims track.png
Detaily závodu
Datum 2. červenec 1950
Oficiální název XXXVII Grand Prix de l'ACF
Místo Reims-Gueux, Remeš, Francie
Charakter trati Závodní okruh
7,815 km
Délka závodu 64 kol, 500,160 km
Pole
Pilot Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Čas 2:30,6
Nejrychlejší kolo
Pilot Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Čas 2:35,6
Stupně vítězů
První Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Druhý Itálie Luigi Fagioli Alfa Romeo
Třetí Spojené království Peter Whitehead Ferrari

Oficiální plakát

Pruběh závoduEditovat

ÚčastníciEditovat

Prakticky jediný, kdo mohl pomýšlet na titul mistra světa, sedlal vůz Alfa Romeo. Tato milánská značka přivezla na Grand Prix Francie trojicí nejvážnějších uchazečů, Giuseppe Farinu, Luigiho Fagioliho a Juana Manuela Fangia. Největším konkurentem Alfy Romeo měla být další italská stáj Scuderia Ferrari, která vsadila na super rychlou dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi, kteří ovšem měli velké problémy s přehříváním vozu a nakonec ke startu nenastoupili. A tak jediným vozem se vzpínajícím se koníkem bylo zeleně zbarvené Ferrari britského pilota Petera Whiteheada. Pokud jsme u výčtu italských vozů tak nejpočetnějším zástupcem z apeninského poloostrova bylo Maserati, které dodalo vozy pro týmy Officine Alfieri Maserati, Scuderia Ambrosiina, Scuderia Achille Varzi a Scuderia Milano. Zbytek startovního pole doplnily domácí automobily Talbot a jediná Simca pilotovaná Robertem Manzonem. Tovární tým Talbotu důvěřoval jezdeckému kvartetu Raymond Sommer, Yves Giraud-Cabantous, Louis Rosier a Pierre Levegh. Dalším Talbotem na startu byl béžový vůz belgického pilota Johnnyho Claese, čí soukromé vozy Philippe Etançelina, Eugène Chabouda a Charlese Pozziho. Jedinými piloty ze startovního pole, kteří se mohli pyšnit vítězstvím v Grand Prix Francie byli Louis Chiron (jenž zvítězil dokonce 5x) a Philippe Etancelin.

ZávodEditovat

Již kvalifikace zcela jasně ukázala rozloření sil ve startovním poli, první tři místa na startu si podle očekávání vybojovali jezdci Alfy Romeo. Ferrari mělo problémy s novým motorem V12 a tak z kvalifikace odstoupilo a oba jezdci se zúčastnili pouze doprovodného závodu Formule 2 s vozy Ferrari 166, kde Ascari zvítězil. Jediné Ferrari na startu bylo to Petera Whiteheada. Nejlépe odstartovaly vozy Alfa Romeo a trojice Farina, Fangio a Fagioli a velmi rychle si vybudoval celkem slušný náskok.na další trio Felice Bonetto, Louis Rosier a Philippe Etancelin. Prvním kdo musel čelit technickým problémům způsobených nesnesitelným vedrem, které ve Francii panovalo, byl Argentinec Jose Froilan Gonzalez s Maserati, odstoupil již ve čtvrtém kole. Stejná porucha, porucha hnacího agregátu, postihla i Talbot Raymonda Sommera a Davida Hampshira. V sedmém kole vypověděl službu motor Chironovi a zároveň Franco Rolovi. Reg Parnell následoval jako další odpadlík své kolegy do depa. Hned v následujícím kole utavil motor Louis Rosier, který však ve 42 kole přesedlal do vozu Charlese Pozziho a snažil se dojet na bodované pozici, což se mu jen těsně nepovedlo. Z onoho tria pronásledovatelů zůstal jen Philippe Etancelin, protože i Felice Bonetto náhle odstavil kouřící vůz podél trati. V 17. kole zajel do boxů vedoucí jezdec Farina, jehož zlobil přívod paliva a tak se na třetí příčku posunul Whitehead na Ferrari. Příčku si však dlouho neudržel, Farina po odjezdu z boxu nasadil ďábelské tempo a Ferrari brzo dojel a předjel. Rychlost Alfy Romeo byla neuvěřitelná, poté co Farina opustil své mechaniky ocitl se na osmém místě, ale během několika kol se dokázal propracovat na třetí místo. Farinu nakonec vyřadila porucha jeho vozu, přesto byl klasifikován na sedmém místě se ztrátou devíti kol. Vítězem se stal Fangio před Fagiolim, pouze tito piloti dokázali absolvovat plný počet kol, třetí v cíli Whitehead ztrácel již tři kola.

VýsledkyEditovat

ZávodEditovat

  • 2. červenec 1950
  • Okruh Reims-Gueux
  • 64 kol x 7,815 km / 500,160 km
  • 6. Grand Prix
  • 3. vítězství pro « Juana Manuela Fangia » Nový rekord
  • 5. vítězství pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 3. vítězství pro « Argentinu » Nový rekord
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 6 » Nový rekord
  • 3. vítězství z « pole position » Nový rekord
  • 4. double pro « Alfu Romeo Nový rekord


Legenda k tabulce
Barva Výsledek Zkratka
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován NC
Fialová Nedokončil DNF
Odstoupil Ret
Červená Nekvalifikoval se DNQ
Nepředkvalifikoval se DNPQ
Černá Diskvalifikován DSQ
Bílá Nestartoval DNS
Závod zrušen C
Světle modrá Pouze trénoval PO
Páteční testovací jezdec – od roku 2003 TD
Bez barvy Netrénoval DNP
Nepřijel DNA
Vyřazen EX
Zraněn nebo nemocen Inj
Technická závada TZ
Alternativní pilot AP
Odvolal účast WD

  2 (Postoupil o 2 pozice)
  2 (Propadl se o 2 pozice)
  2 (Odstoupil ze 2. pozice)

Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 6.   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 64 2h57:52,8   0 1 8+1 2:35,6
2 4.   Luigi Fagioli Alfa Romeo 158 64 à 0:25,7   1 3 6
3 14.   Peter Whitehead Ferrari 125 61 à 3 kola   16 19 4
4 44.   Robert Manzon Simca Gordini T 15 61 à 3 kola   9 13 3
5 16.   Philippe Etancelin *poleman
  Eugene Chaboud
Talbot T 26 C-DA 59
(26, 33)
à 5 kol   1 4
X
1
1
2:50,4 (7.)
2:50,7 (8.)
6 26.   Louis Rosier
  Charles Pozzi *poleman
Talbot T 26 C 56
(42, 14)
à 8 kol   10 X
16
2:50,9 (9.)
7 2.   Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 56 à 9 kol   5 2
8 18.   Yves Giraud Cabantous Talbot T 26 C-DA 52 à 12 kol   3 5 2:52,3 (10.)
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 22.   Pierre Levegh Talbot T 26 C 37 Motor   9 9 2:56,6 (13.)
Ret 40.   Felice Bonetto Maserati 4CLT/50 15 Motor   11 11
Ret 42.   Johnny Claes Talbot T 26 C 12 Přehřátí   15 15 3:01,9 (18.)
Ret 20.   Louis Rosier Talbot T 26 C-DA 11 Přehřátí   6 6 2:50,9 (9.)
Ret 32.   Reg Parnell Maserati 4CLT/48 10 Motor   12 12
Ret 30.   Louis Chiron Maserati 4CLT/48 7 Motor   14 14
Ret 28.   Franco Rol Maserati 4CLT/48 7 Motor   7 7
Ret 34.   David Hampshire Maserati 4CLT/48 6 Motor   18 18
Ret 12   Raymond Sommer Talbot T 26 C-GS 5 Motor   17 17 2:57,3 (14.)
Ret 36.   Jose Froilan Gonzalez Maserati 4CLT/48 4 Motor   8 8
Pozice Č Nestartoval Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
DNS 24   Eugene Chaboud Talbot T 26 C 10
DNS 8   Luigi Villoresi Ferrari 275
DNS 10   Alberto Ascari Ferrari 275
DNS 38   Franco Comotti Maserati 4CLT/48

Stupně vítězůEditovat

Jezdci

  • 4. podium pro «   Luigi Fagioliho » nový rekord
  • 3. podium pro «   Juana Manuela Fangia »
  • 1. podium pro   Petera Whiteheada (jediné podium)

Vozy

  • 10. podium pro « Alfu Romeo » nový rekord
  • 2. podium pro « Ferrari »

Státy

  • 7. podium pro «   Itálii » nový rekord
  • 3. podium pro «   Argentina »
  • 2. podium pro «   Velkou Británii »

Bodové umístěníEditovat

  • V závorce body získané v této Grand Prix.

Jezdci

  • 26 (9) bodů pro «   Juana Manuela Fangia » Nový rekord
  • 24 (6) bodů pro «   Luigi Fagioliho »
  • 4 (4) body pro   Petera Whiteheada jediné body v kariéře
  • 3 (3) body pro   Robert Manzon »
  • 1 (1) bod pro   Phelippeho Etancelina »
  • 1 (1) bod pro   Eugéna Chabouda jediné body v kariéře

Vozy

  • 76 (15) bodů pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 15 (2) bodů pro « Talbot »
  • 15 (4) bodů pro « Ferrari »
  • 3 (3) body pro Simcu »

Státy

  • 56 (6) bodů pro «   Itálii » Nový rekord
  • 26 (9) bodů pro «   Argentinu »
  • 21 (5) bodů pro «   Francii »
  • 8 (4) bodů pro «   Velkou Británii »

Nejrychlejší koloEditovat

  • Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 2:35,6 180,833 km
  • 2. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
  • 5. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 2. nejrychlejší kolo pro « Argentinu »
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 6 » vyrovnaný rekord

Vedení v závoděEditovat

  • « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 179 kol nový rekord
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 119 kol
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 306 kol nový rekord
  • « Argentina » byla ve vedení 179 kol. Nový rekord
  • « Itálie » byla ve vedení 127 kol.


Kola km Jezdec %
1-16 kolo 125,056 Km Giuseppe Farina 25 %
17-64 kolo 375,168 Km Juan Manuel Fangio 75 %
Farina
Fangio

Postavení na startuEditovat

  • Juan Manuel Fangio 2:35,6. Alfa Romeo
  • 3. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » Nový rekord
  • 5. Pole position pro « Alfu Romeo » Nový rekord
  • 3. Pole position pro « Argentinu » Nový rekord
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 6 » Vyrovnaný rekord
  • 5x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » Nový rekord
  • 4x první řadu získali « Luigi Fagioli
  • 15x první řadu získala « Alfa Romeo » Nový rekord
  • 9x první řadu získala « Itálie » Nový rekord
  • 6x první řadu získala « Argentina »


_______3_______
 
Luigi Fagioli
Alfa Romeo
2:34,7

_______2_______
 
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
2:32,5
_______1_______
 
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
2:30,6

_______5_______
 
Yves Giraud-Cabantous
Talbot
2:42.7
_______4_______
 
Philippe Étançelin
Talbot
2:39.0


_______8_______
 
José Froilan González
Maserati
2:48.0

_______7_______
 
Franco Rol
Maserati
2:46.7
_______6_______
 
Louis Rosier
Talbot
2:46.0

_______10_______
 
Felice Bonetto
Maserati
-:--,---
_______9_______
 
Pierre Levegh
Talbot
2:49.0


_______13_______
 
Louis Chiron
Maserati
-:--,---

_______12_______
 
Robert Manzon
Simca
-:--,---
_______11_______
 
Reg Parnell
Maserati
-:--,---

_______15_______
 
Charles Pozzi
Talbot
-:--,---
_______14_______
 
Johnny Claes
Talbot
-:--,---


_______18_______
 
Peter Whitehead
Ferrari
-:--,---

_______17_______
 
David Hampshire
Maserati
-:--,---
_______16_______
 
Raymond Sommer
Talbot
-:--,---

Startovní listinaEditovat

Č. Pilot Tým Konstruktér Šasi Motor Pneumatiky
2   Giuseppe Farina SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
4   Luigi Fagioli SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
6   Juan Manuel Fangio SA Alfa Romeo Alfa Romeo Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 1.5 L8C Pirelli
8   Luigi Villoresi Scuderia Ferrari Ferrari Ferrari 275 Ferrari 275 4.5 V12 Pirelli
10   Alberto Ascari Scuderia Ferrari Ferrari Ferrari 125 Ferrari 125 1.5 V12 Pirelli
12   Raymond Sommer Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-GS Talbot 4.5 L6 D
14   Peter Whitehead Privátní Ferrari Ferrari 125 Ferrari 125 1.5 V12C D
16   Philippe Etançelin Privátní Talbot Talbot T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
16   Eugène Chaboud Privátní Talbot Talbot T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
18   Yves Giraud-Cabantous Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
20   Louis Rosier Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C-DA Talbot 4.5 L6 D
22   Pierre Levegh Automobiles Talbot-Darracq SA Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
24   Eugene Chaboud Ecurie Lutetia Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
26   Charles Pozzi Privátní Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
28   Franco Rol Officine Alfieri Maserati Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C Pirelli
30   Louis Chiron Officine Alfieri Maserati Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C Pirelli
32   Reg Parnell Scuderia Ambrosiana Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C D
34   David Hampshire Scuderia Ambrosiana Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C D
34   David Murray Scuderia Ambrosiana Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C D
36   José Froilan González Scuderia Achille Varzi Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C Pirelli
38   Franco Comotti Scuderia Achille Varzi Maserati Maserati 4CLT/48 Maserati 4CLT 1.5 L4C Pirelli
40   Felice Bonetto Scuderia Milano Maserati Milano Maserati Milano 4CLT/50 Maserati 4CLT 1.5 L4C Pirelli
42   Johnny Claes Ecurie Belge Talbot Talbot T26C Talbot 4.5 L6 D
44   Robert Manzon Equipe Gordini Simca Gordini Simca T15 Gordini 1.5 L4C E

ZajímavostiEditovat

  • V závodě debutoval Charles Pozzi.
  • Poprvé představen vůz Talbot T26C GS

SouhrnEditovat

Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
             
Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio   Giuseppe Farina Juan Manuel Fangio  
Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158   Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158  
2'30.6 2:57'52.8 2'35.6 16 kol 48 kol
186.837 km/h 168.729 km/h 180.833 km/h 125,056 km 375,168 km

Stav MSEditovat

  • GP - body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1   Juan Manuel Fangio 26 9 1 Alfa Romeo 76 15 1   Itálie 56 6
2   Luigi Fagioli 24 6 2 Talbot 15 2 2   Argentina 26 9
3   Giuseppe Farina 22 3 Ferrari 15 4 3   USA 24
4   Louis Rosier 10 4 Kurtis Kraft 14 4   Francie 21 5
5   Johnnie Parsons 9 5 Maserati 11 5   Velká Británie 8 4
6   Alberto Ascari 8 6 Deidt 10 6   Thajsko 5
7   Bill Holland 6 7 Simca 3 3 7   Monako 4
8   Princ Bira 5
9   Reg Parnel 4
10   Louis Chiron 4
11   Mauri Rose 4
12   Peter Whitehead 4 4
13   Raymond Sommer 3
14   Yves Giraud Cabantous 3
15   Cecil Green 3
16   Robert Manzon 3 3
17   Felice Bonetto 2
18   Joie Chitwood 1
19   Tony Bettenhausen 1
20   Eugene Chaboud 1 1
21   Philippe Etancelin 1 1

Externí odkazyEditovat


Předchozí GP:
Grand Prix Belgie 1950
Mistrovství světa Formule 1
1950
Následující GP:
Grand Prix Itálie 1950
Předchozí ročník:
Grand Prix Francie 1949
Grand Prix Francie Následující ročník:
Grand Prix Francie 1951