Alberto Ascari
Alberto Ascari (13. července 1918 Milán – 26. května 1955 Monza) byl italský automobilový závodník a pilot Formule 1.
Alberto Ascari | |
---|---|
Narození | 13. července 1918 Milán |
Úmrtí | 26. května 1955 (ve věku 36 let) Monza |
Příčina úmrtí | silniční dopravní nehoda |
Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
Povolání | pilot Formule 1 a motocyklový závodník |
Rodiče | Antonio Ascari |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Narození | 13. července 1918 Milán |
---|---|
Úmrtí | 26. května 1955 (ve věku 36 let) Monza |
Národnost | Itálie |
Kariéra ve Formuli 1 | |
Aktivní roky | 1950 - 1955 |
Týmy | Ferrari, Maserati, Lancia |
Závody | 33 |
Mistr světa | 2 (1952, 1953) |
Vyhrané závody | 13 |
Stupně vítězů | 17 |
Body celkem | 140,64 |
Pole positions | 14 |
Nejrychlejší kola | 12 |
První závod | GP Monaka 1950 |
První vítězství | GP Německa 1951 |
Poslední vítězství | GP Švýcarska 1953 |
Poslední závod | GP Monaka 1955 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodil se 13. července 1918 v Miláně. Jeho otec Antonio Ascari byl také automobilovým závodníkem a Alberto byl od dětství veden k automobilovému sportu. V roce 1955 Antonio Ascari zemřel při havárii testování vozu v Monze
Touhu stát se automobilovým závodníkem ho přivedla k myšlence koupit si motocykl, několikrát kvůli závodům utekl i ze školy. Svůj první automobilový závod absolvoval na voze Ferrari v Mille Miglia. Roku 1940 se oženil a se svou ženou měl dvě děti, Patricii a Antonia.
V roce 1947 koupil od rodiny Orsini závodní vůz Maserati 4CLT. Na tento vůz koupil za pět milionů lir, tři miliony dal se svého a dva miliony mu půjčil kamarád Luigi Villoresi. Později oba byli úspěšní na tratích v severní Itálii. Ve svých úspěších pokračovali i následující rok, když triumfovali v San Remu. Vyzkoušel i Alfu 158 a dojel třetí v Grand Prix Francie.
Pro rok 1949 nabídl Ascarimu a Villoresimu místa ve svém týmu Enzo Ferrari, který byl přítelem a týmovým kolegou Albertova otce. V tomto roce zvítězil v pěti Velkých cenách a také v Buenos Aires. V roce 1950 zvítězilo Ferrari v devíti Velkých cenách a v roce 1951 v šesti. I přes tyto úspěchy byl tým Alfa Romeo úspěšnější. Ferrari s Ascarim se prosadil až v následující sezóně. Ascari chyběl pouze na startu Velké ceny Švýcarska, protože pokoušel štěstí v 500 mil v Indianapolis s 4,5 litrovým Ferrari. Ve všech následujících Velkých cenách zvítězil a stal se tak mistrem světa. Toto suverénní vítězství bylo ulehčeno faktem, že na tratích chyběl velký konkurent Juan Manuel Fangio, který se vážně zranil na trati v Monze. V roce 1953 titul mistra světa na Ferrari obhájil i když měli velkou konkurencí ve vozech Maserati (Fangio, Gonzalez).
Na konci roku 1953 opustil Ferrari a podepsal smlouvu se společností Lancia, která poprvé ve své historii navrhla a postavila monopost pro Grand Prix. Vývoj šel pomalu a nasazení vozu se stále oddalovalo. V tomto období Mercedes oznámil, že jeho nový revoluční prototyp je připraven a bude na startu Velké ceny Francie již v červenci a tak byl spolu s přítelem Luigim Villoresim, od Lancie uvolněn k Maserati, které bylo jediné schopné konkurovat Mercedesům Fangia a Klinga. Po dvou nepodařených závodech za volantem Maserati 250 F, byl zapůjčen k Ferrari na Velkou cenu Itálie, kde dokázal vybojovat druhou příčku v kvalifikaci a zajistil si tak start z první řady, čehož plně využil a až do šestého kola byl ve vedení. Závod se vyvíjel jako duel Ascariho s Mossem, který startoval na soukromém Maserati, ale ve 49. kole musel Ascari odstoupil pro poruchu motoru.
V posledním závodě sezóny, ve španělském Pedralbes, byly poprvé nasazeny monoposty. Ascari začal velmi dobře a první pozici na startu proměnil ve vedení a neustále svůj náskok zvyšoval. Pro poruchu musel, ale v desátém kole odstoupit, ze závodu odstoupil i Villoresi, takže se premiéra Lancii nepovedla.
Při Grand Prix Argentiny se také vozům Lancia pilotovaným Ascarim a Villoresim nepovedlo dojet až do cíle. V závodě v Monte Carlo byl ve vedení, když byl při výjezdu z tunelu oslepen slunečními paprsky a následující šikana vymrštila jeho vůz přes balíky slámy do vody v přístavu. Po saltu do přístavních vod, se zotavoval v nemocnici, jeho zranění nebyla nijak vážná, utrpěl pouze šok a zlomeninu nosu. O čtyři dny později už byl znovu na dráze v Monze, aby sledoval testování sportovních vozů Ferrari. Zde se rozhodl vyzkoušet Castellottiho Ferrari, do vozu usedl jen v civilním oblečení a ve vypůjčené přilbě. Ve třetím kole jeho vůz z nezjištěných příčin vyjel ze zatáčky a dvakrát se převrátil. Ascari utrpěl četná zranění, kterým jen několik minut poté podlehl.
Tituly
editovatVítězství
editovat- 1948 Grand Prix San Remo
- 1949 Grand Prix Buenos Aires
- 1949 Grand Prix Švýcarska
- 1949 Grand Prix Itálie
- 1949 Grand Prix Peron
- 1952 Grand Prix Syrakus
- 1952 Grand Prix Pau
- 1952 Grand Prix Marseilles
- 1952 Grand Prix Commingues and La Baule
- 1953 Grand Prix Pau
- 1953 Grand Prix Bordeaux
- 1954 Mille Miglia
- 1955 Grand Prix Torino
- 1955 Grand Prix Neapole
Kompletní výsledky ve Formuli 1
editovatLegenda k tabulce | |
---|---|
Barva | Výsledek |
Zlatá | Vítěz |
Stříbrná | 2. místo |
Bronzová | 3. místo |
Zelená | Bodované umístění |
Modrá | Nebodované umístění |
Dokončil neklasifikován (NC) | |
Fialová | Odstoupil (Ret) |
Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
Bílá | Nestartoval (DNS) |
Závod zrušen (C) | |
Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
Páteční testovací jezdec (TD) | |
Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
Vyřazen (EX) | |
Nepřijel (DNA) | |
Odvolal účast (WD) | |
Nezúčastnil se (prázdné) | |
Označení | Význam |
Tučnost | Pole position |
Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
† | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
Rok | Tým | Šasi | Motor | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | Body | Umístění |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1950 | Scuderia Ferrari | Ferrari 125 | Ferrari V12 | GBR | MON | 500 | SUI Ret |
FRA DNS |
11 | 5. místo | ||||
Ferrari 275 | BEL 5 |
|||||||||||||
Ferrari 375 | ITA 2 |
|||||||||||||
1951 | Scuderia Ferrari | Ferrari 375 | Ferrari V12 | SUI 6 |
500 | BEL 2 |
FRA 2† |
GBR Ret |
GER 1 |
ITA 1 |
ESP 4 |
28 | 2. místo | |
1952 | Scuderia Ferrari | Ferrari 375 | Ferrari V12 | 500 Ret |
53,5 | 1. místo | ||||||||
Ferrari 500 | Ferrari Straight-4 | SUI | BEL 1 |
FRA 1 |
GBR 1 |
GER 1 |
NED 1 |
ITA 1 |
||||||
1953 | Scuderia Ferrari | Ferrari 500 | Ferrari Straight-4 | ARG 1 |
500 | NED 1 |
BEL 1 |
FRA 4 |
GBR 1 |
GER 8‡ |
SUI 1 |
ITA Ret |
46,5 | 1. místo |
1954 | Officine Alfieri Maserati | Maserati 250F | Maserati straight-6 | ARG | 500 | BEL | FRA Ret |
GBR Ret |
GER | SUI | 2 | 25. místo | ||
Scuderia Ferrari | Ferrari 625 | Ferrari Straight-4 | ITA Ret |
|||||||||||
Scuderia Lancia | Lancia D50 | Lancia V8 | ESP Ret | |||||||||||
1955 | Scuderia Lancia | Lancia D50 | Lancia V8 | ARG Ret |
MON Ret |
500 | BEL | NED | GBR | ITA | 0 | NK* |
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Ascari na Wikimedia Commons