Otevřít hlavní menu

Grand Prix Belgie 1950 (XII. Grote Prijs Van Belgie) byla pátým závodem nově vzniklého šampionátu Formule 1 a zároveň desátým závodem vozů F1. Závod se uskutečnil 18. června na okruhu Circuit de Spa-Francorchamps. Belgickému závodu předcházela britská British Empire Trophy, která se do mistrovství světa nezapočítávala a účastnili se jí především domácí piloti.

Belgie Grand Prix Belgie 1950
5.. závod v sezóně 1950
Spa 1947.png
Detaily závodu
Datum 18. červen 1950
Oficiální název XII. Grote Prijs Van Belgie
Místo Spa Francorchamps, Liege, Belgie
Charakter trati Závodní okruh
14,120 km
Délka závodu 35 kol, 494,200 km
Pole
Pilot Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo
Čas 4'37.0
Nejrychlejší kolo
Pilot Itálie Giuseppe Farina Alfa Romeo
Čas 4'34.1
Stupně vítězů
První Argentina Juan Manuel Fangio Alfa Romeo
Druhý Itálie Luigi Fagioli Alfa Romeo
Třetí Francie Louis Rosier Talbot

Obsah

Pruběh závoduEditovat

ÚčastníciEditovat

Do belgického lázeňského města Spa Francorchamps se sjelo pouze 14 závodních strojů. Alfa Romeo již tradičně přivezla svojí osvědčenou trojici a prakticky již jediné uchazeče o titul, Farinu, Fangia a Fagioliho. Ferrari připravilo pro své piloty odlišné vozy s novým 12 válcovým motorem o objemu 3,3 l. Luigi Villoresi startoval s vozem Ferrari 125, zatímco Alberto Ascari, jehož otec Antonio zde zvítězil v roce 1925, kočíroval Ferrari 275. Nejpočetněji byla zastoupena francouzská značka Talbot, jejíž tovární tým nasadil zkušeného Louise Rosiera, který zde již zvítězil v roce 1949, dále představil Philippe Etançelina a Yves Giraud-Cabantouse. Další vozy Talbot, ale bez tovární podpory, přivezli Raymond Sommer, Eugène Chaboud, Pierre Levegh a Johnny Claes. Startovní listinu uzavíral Geoff Crossley s vozem Alta a Toni Branca s vozem Maserati.

ZávodEditovat

Stejně jako v ostatních závodech tak i v Belgii opanovaly čelo startovního pole všechny tři Alfetty. Z tohoto tria si nejlépe počínal vedoucí muž šampionátu Giuseppe Farina jen těsně sledován Fangiem a Fagiolim. Do druhé řady se postavil Luigi Villoresi s vozem Ferrari a překvapivě Raymond Sommer na Talbotu, Alberto Ascari na druhém Ferrari startoval až ze sedmého místa.

Farina na startu zaspal a proklouzl před něj Fangio, pozice si prohodili i Fagioli s Villoresim a na pátou příčku se prodral Ascari. Čelo startovního pole tak ovládla rudá barva italských strojů, za kterou se seřadili modré Talboty. Prvním nešťastníkem závodu byl Yves Giraud – Cabantous, který musel již ve druhém kole odstoupit pro poruchu na olejové pumpě. Nadvláda Alfy Romeo se začala projevovat hned od počátku závodu zatímco dvojice Fangio Farina se začala rychle vzdalovat svým pronásledovatelům, Luigi Fagioli, díky rychlosti svého vozu, získal zpět ztracenou pozici na startu, když už v prvním kole předjel Villoresiho. Největším překvapením při průjezdu do třetího kola byla pozice Alberta Ascariho, který se z neznámých důvodů objevil v těsném závěsu za vozy Talbot Raymonda Sommera, Philippe Etancelina a Louise Rosiera. V sedmém kole zamířil Fangio do boxu a přenechal tak pozici stájovému kolegovi Farinovi. Výborně si v závodě počínal Raymond Sommer, nejprve zasadil úder Ferrari, když v osmém kole předjel Villoresiho a začal se přibližovat Alfettam a když do boxu zajel i Farina a později i Fagioli, ujal se vedení. Vedení si Sommer užil jen pět kol, poté začal vynechávat motor v jeho voze a Francouz musel přenechat pozici Farinovi. Farinova Alfa pomalu začala ztrácet na výkonu a po dvou kolech se do čela dostal znovu Fangio. Závod nesedl vozům Talbot a v průběhu několika kol postupně odstoupili Philippe Etancelin, Raymond Sommer a Eugene Chaboud. Pomalu jedoucí Alfetta Giuseppe Farini musela přepustit i druhou pozici Fagiolimu a v posledním kole se musela sklonit i před Rosierem na Talbotu. Juan Manuel Fangio si vítězstvím a ziskem 8 bodů si zachoval šanci na zisk titulu. Fagioli po třech druhých místech nastřádal 18 bodů a dostal se tak před Fangia o pouhý bod, Farina v závodě získal důležité tři body a další bod za nejrychlejší kolo a upevnil si tak vedení v šampionátu.

VýsledkyEditovat

ZávodEditovat

  • 18. červen 1950
  • Okruh Spa Francorchamps
  • 35 kol x 14,12 km / 494,2 km
  • 5. Grand Prix
  • 2. vítězství pro « Juana Manuela Fangia »
  • 4. vítězství pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 2. vítězství pro « Argentinu »
  • 1. vítězství pro vůz se startovním číslem 10 »
  • 2. vítězství z « 2. místa na startu »


Legenda k tabulce
Barva Výsledek Zkratka
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován NC
Fialová Nedokončil DNF
Odstoupil Ret
Červená Nekvalifikoval se DNQ
Nepředkvalifikoval se DNPQ
Černá Diskvalifikován DSQ
Bílá Nestartoval DNS
Závod zrušen C
Světle modrá Pouze trénoval PO
Páteční testovací jezdec – od roku 2003 TD
Bez barvy Netrénoval DNP
Nepřijel DNA
Vyřazen EX
Zraněn nebo nemocen Inj
Technická závada TZ
Alternativní pilot AP
Odvolal účast WD

  2 (Postoupil o 2 pozice)
  2 (Propadl se o 2 pozice)
  2 (Odstoupil ze 2. pozice)

Pozice Č Jezdec Vůz Kolo Čas +/- Pole Body Nej. kolo
1 10   Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 158 35 2h47:26,0   1 2 8
2 12   Luigi Fagioli Alfa Romeo 158 35 à 0:14,00   1 3 6
3 14   Louis Rosier Talbot T26C-DA 35 à 2:19,00   5 8 4
4 8   Giuseppe Farina Alfa Romeo 158 35 à 4:05,00   3 1 3+1 4:34,1
5 4   Alberto Ascari Ferrari 275 34 à 1 kolo   2 6 2
6 2   Luigi Villoresi Ferrari 125 33 à 2 kola   2 4
7 22   Pierre Levegh Talbot T26C 33 à 2 kola   3 10
8 24   Johnny Claes Talbot T26C 32 à 3 kola   6 14
9 26   Geoff Crossley Alta GP 30 à 5 kol   3 12
10 30   Tony Branca Maserati 4CL 29 à 6 kol   3 13
Pozice Č Odstoupili Vůz Kolo Příčina +/- Pole Body Nej. kolo
Ret 20   Eugene Chaboud Talbot T26C-DA 22 Olejová pumpa   9 11
Ret 6   Raymond Sommer Talbot T26C 20 Tlak oleje   3 5
Ret 16   Philippe Etancelin Talbot T26C-DA 15 Přehřátí   6 7
Ret 18   Yves Giraud - Cabantous Talbot T26C-DA 2 Olejová pumpa   9 9

Stupně vítězůEditovat

Jezdci

  • 3. podium pro «   Luigi Fagioliho » (nový rekord)
  • 2. podium pro «   Juana Manuela Fangia »
  • 2. podium pro «   Louise Rosiera

Vozy

  • 8. podium pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 2. podium pro « Talbot

Státy

  • 6. podium pro «   Itálii » (nový rekord)
  • 2. podium pro «   Francii »
  • 2. podium pro «   Argentinu »

Bodové umístěníEditovat

V závorce body získane v této GP:

Jezdci

  • 22 (4) bodů pro «   Giuseppe Farinu » (nový rekord)
  • 18 (6) bodů pro «   Luigi Fagioliho »
  • 17 (8) bodů pro «   Juana Manuela Fangia »
  • 10 (4) bodů pro «   Louise Rosiera »
  • 8 (2) bodů pro «   Alberta Ascariho »

Vozy

  • 61 (18) bodů pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
  • 13 (4) bodů pro « Talbot »
  • 11 (2) bodů pro « Ferrari »

Státy

  • 50 (12) bodů pro «   Itálii » (nový rekord)
  • 17 (8) bodů pro «   Argentinu »
  • 16 (4) bodů pro «   Francie »

Nejrychlejší koloEditovat

  • Giuseppe Farina 4:34,1 Alfa Romeo
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Giuseppe Farina » (« nový rekord »)
  • 4. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
  • 3. nejrychlejší kolo pro « Itálii » (« nový rekord »)
  • 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 8 » (« vyrovnaný rekord »)

Vedení v závoděEditovat

  • « Juan Manuel Fangio » byl ve vedeni 131 kol (« nový rekord »)
  • « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 103 kol
  • « Luigi Fagioli byl ve vedeni 8 kol
  • Raymond Sommer byl ve vedeni 5 kol
  • « Alfa Romeo » byla ve vedení 242 kol (« nový rekord »)
  • Talbot » byl ve vedení 5 kol
  • « Argentina » byla ve vedení 131 kol.
  • « Itálie » byla ve vedení 111 kol.
  • Francie » byla ve vedení 5 kol.
Kola km Jezdec %
1-6 kolo 84.72 Km Juan Manuel Fangio 17,1%
7-11 kolo 70.6 Km Giuseppe Farina 14,3%
12 kolo 14.12 Km Luigi Fagioli 2,9%
13 – 17 kolo 70.6 Km Raymond Sommer 14,3%
18-19 kolo 28.24 Km Giuseppe Farina 5,7%
20-35 kolo 225.92 Km Juan Manuel Fangio 45,7%
Fangio
Farina
Fag
Sommer

Fangio

Postavení na startuEditovat

  • Giuseppe Farina 4'37. Alfa Romeo
  • 2. Pole position pro « Giuseppe Farinu » Vyrovnaný rekord
  • 4. Pole position pro « Alfu Romeo » (« nový rekord »)
  • 2. Pole position pro « Itálii » (« vyrovnaný rekord »)
  • 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 8 » (« vyrovnaný rekord »)
  • 4x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (« nový rekord »)
  • 3x první řadu získali « Luigi Fagioli »
  • 12x první řadu získala « Alfa Romeo » (« nový rekord »)
  • 7x první řadu získala « Itálie » (« nový rekord »)
  • 5x první řadu získala « Argentina »
_______1_______
 
Giuseppe Farina
Alfa Romeo
4'37.

_______2_______
 
Juan Manuel Fangio
Alfa Romeo
4'37.


_______3_______
 
Luigi Fagioli
Alfa Romeo
4'41.
_______4_______
 
Luigi Villoresi
Ferrari
4'47.

_______5_______
 
Raymond Sommer
Talbot
4'47.
_______6_______
 
Philippe Étançelin
Talbot
4'49.

_______7_______
 
Alberto Ascari
Ferrari
4'52.


_______8_______
 
Louis Rosier
Talbot
4'53.
_______9_______
 
Yves Giraud-Cabantous
Talbot
4'56.

_______10_______
 
Pierre Levegh
Talbot
5'01.
_______11_______
 
Eugène Chaboud
Talbot
5'13.

_______12_______
 
Geoff Crossley
Alta
5'44.


_______13_______
 
Antonio Branca
Maserati
5'45.
_______14_______
 
Johnny Claes
Talboti
-----

Startovní listinaEditovat

ZajímavostiEditovat

  • V závodě debutovali Eugene Chaboud, Pierre Levegh.
  • Poprvé představen vůz Ferrari 275

SouhrnEditovat

Pole position Vítězství Nej. kolo Hat trick Vedení Chelem
                 
Giuseppe Farina Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina   Juan Manuel Fangio Giuseppe Farina Raymond Sommer Luigi Fagioli  
Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158   Alfa Romeo 158 Alfa Romeo 158 Talbot T26C Alfa Romeo 158  
4'37.0 2:47'26.0 4'34.1 22 kol 7 kol 5 kol 1 kolo
183.509 km/h 177.097 km/h 185.451 km/h 310.64 km 98.84 km 70.6 km 14.12 km

Stav MSEditovat

  • GP - body získané v této Grand Prix
* Jezdec Body GP * Vůz Body GP * Stát Body GP
1   Giuseppe Farina 22 4 1 Alfa Romeo 61 18 1   Itálie 50 12
2   Luigi Fagioli 18 6 2 Kurtis Kraft 14 2   USA 24
3   Juan Manuel Fangio 17 8 3 Talbot 13 4 3   Argentina 17 8
4   Louis Rosier 10 4 4 Ferrari 11 2 4   Francie 16 4
5   Johnnie Parsons 9 5 Maserati 11 5   Thajsko 5
6   Alberto Ascari 8 2 6 Deidt 10 6   Monako 4
7   Bill Holland 6 7   Velká Británie 4
8   Princ Bira 5
9   Reg Parnel 4
10   Louis Chiron 4
11   Mauri Rose 4
12   Raymond Sommer 4
13   Yves Giraud Cabantous 3
14   Cecil Green 3
15   Felice Bonetto 2
16   Joie Chitwood 1
17   Tony Bettenhausen 1

Externí odkazyEditovat


Předchozí GP:
Grand Prix Švýcarska 1950
Mistrovství světa Formule 1
1950
Následující GP:
Grand Prix Francie 1950
Předchozí ročník:
Grand Prix Belgie 1949
Grand Prix Belgie Následující ročník:
Grand Prix Belgie 1951