Radonín

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. O části města Žďár nad Sázavou pojednává článek Radonín (Žďár nad Sázavou).

Radonín (německy Radonin[4]) je obec v okrese TřebíčKraji Vysočina. Leží asi 12 km jihovýchodně od Jihlavy a 12 km severozápaně od Třebíče. Žije zde 88[1] obyvatel.

Radonín
Celkový pohled od cesty do Radonína
Celkový pohled od cesty do Radonína
Znak obce RadonínVlajka obce Radonín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel88 (2024)[1]
Rozloha3,98 km²[2]
Katastrální územíRadonín
Nadmořská výška542 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů38 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadonín 39
675 21 Okříšky
obec.radonin@volny.cz
StarostkaMonika Kudrna Číhalová
Oficiální web: www.radonin.cz
Radonín
Radonín
Další údaje
Kód obce591556
Kód části obce138304
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Zašovice, Kněžice, Číchov a Brtnice.

Geografie

editovat

Ze západu na jih prochází přes území obce silnice ze silnice II/405 do Přibyslavic, východně ze zastavěného území obce vychází užitková silnice do Bransouz a k silnici II/403, severně pak vede lesní cesta k hájence Černé lesy a do Brtnice. Hranice území obce je tvořena silnicí II/405. Přes území obce vedou cyklostezka 5111 a modrá a zelená turistická stezka.

Východní část území obce je využívána zemědělsky, západní je pak dost zalesněná, ale značně poškozená kůrovcovou kalamitou. Menší les je na západním okraji zastavěného území obce u PP Na Kopaninách, na východním okraji je pak zalesněná oblast chatové oblasti. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází pila.

Asi 300 metrů západně od zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, který protéká přes zastavěné území obce a následně na východním okraji území obce ústí do Radonínského potoka. Radonínský potok pramení na západní hranici území obce u Nové Brtnice, následně teče na východ a přijímá vody nepojmenovaného potoka, pak se stáčí severně a tvoří východní hranici území obce a po asi 4 kilometrech ústí u Bransouz do řeky Jihlavy. Na severní hranici území obce pramení nepojmenovaný potok, ten pak teče dál na východ a tvoří hranici území obce, protéká přes rybník Fišovec a následně na severovýchodním okraji území ústí do Radonínského potoka. Jižní hranice území obce je tvořena nepojmenovaným přítokem Radonínského potoka.

Území obce je kopcovité, nadmořská výška území obce se pohybuje od 500 do 625 metrů nad mořem, 500 metrů dosahuje v údolí na severovýchodním okraji území obce, 625 metrů dosahu na západním okraji území obce. Zvláště západní část území je značně členitá. Těsně za severní hranicí území obce se nachází hora Prosekaná (655 m) a těsně za východní hranicí se nachází Vlčí hora (573 m).

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na východním okraji území obce se nachází chatová oblast.

Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází přírodní památka Na Kopaninách, těsně za západní hranicí území obce se nachází přírodní památka Urbánkův palouk. Těsně za východní hranicí území obce se nachází zřícenina hradu Střeliště.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, v roce 1303 čtvrtinu vesnice darovala Jitka z Hodic farnosti v Želetavě. V roce 1406 pak byl Radonín uváděn jako odumřelý statek, který byl společně s Valčí a Krahulovem darován markrabětem Joštem Janovi Hovorkovi z Hartvíkovic. Po smrti Jana Hovorky se jeho manželka Markéta spojila se Smilem z Heraltic a Adamem Mikulou z Račic, protože potřebovala ochranu proti Hynkovi z Pacova, který si činil nároky na Hovorkův majetek. Již v roce 1409 se přela Markéta s Hynkem z Pacova o tom, že jí násilím drží majetek ve Valči a Radoníně. Markrabě Jošt však rozhodl, že většina Hovorkových statků bude darována Mikulášovi z Mochova.[6]

Markéta se však znovu vdala za Bernarda ze Šimkovic a ti se spolčili na majetek ve Valči a Radoníně. Bernarnd ze Šimkovic spory mezi majiteli Radonína vyřešil tak, že vyplatil věno své manželky Markéty a přenesl jej na Nosislav a tak se stal Radonín majetkem pánů z Mochova. V roce 1437 zakoupili Radonín pánové z Náramče a v roce 1447 pak byl Radonín v držení Drslava z Opatova a Želetavy. Na konci 15. století se pak Radonín stal součástí brtnického panství.[6]

V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[7]

Roku 1852 byla postavena školní budova, ale učitel byl do vesnice povolán až roku 1855, v roce 1895 byla školní budova rozšířena. V roce 1871 byla ve vsi postavena kaplička.[6] Roku 1923 byla ve vsi založena obecní knihovna.[8]

Kolem roku 1960 byl do vesnice přiveden vodovod a povrchová kanalizace.[9]

Do roku 1849 patřil Radonín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, posléze od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1895 patřil Radonín pod Zašovice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[10]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 207 203 188 197 177 167 169 174 157 131 105 73 77 72 79
Počet domů 29 30 33 34 34 34 37 41 36 34 30 35 37 38 38

Hospodářství

editovat

Na zemědělské půdě zde hospodaří Zemědělské družstvo Okříšky.

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.[13]

Politika

editovat

Volby do Poslanecké sněmovny

editovat
Volby do PSP ČR v obci Radonín
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (31,11 %) ČSSD (35,89 %) ČSSD (43,58 %) KDU-ČSL (18,91 %) SPOLU (20,45 %)
2. KSČM (26,66 %) Suverenita (17,94 %) KSČM (23,07 %) ČSSD (16,21 %) ANO (20,45 %)
3. ODS (13,33 %) KSČM (15,38 %) KDU-ČSL (12,82 %) KSČM (16,21 %) ČSSD (18,18 %)
účast 70,31 % (45 z 64) 63,93 % (39 z 61) 62,90 % (39 z 62) 59,68 % (37 z 62) 64,71 % (44 z 68)

Volby do krajského zastupitelstva

editovat
Volby do krajského zastupitelstva v obci Radonín
1. 2. 3. účast
2000[19] 4KOALICE (25,64 %) KSČM (23,07 %) SV (20,51 %) 61,19 % (41 z 67)
2004[20] KSČM (39,13 %) ČSSD (34,78 %) KDU-ČSL (17,39 %) 35,38 % (23 z 65)
2008[21] ČSSD (52,17 %) KSČM (21,73 %) SNK ED (13,04 %) 34,85 % (23 z 66)
2012[22] ČSSD (68 %) KSČM (12 %) KDU-ČSL (8 %) 43,86 % (25 z 57)
2016[23] ČSSD (36,36 %) STO (22,72 %) KDU-ČSL (18,18 %) 34,33 % (23 z 67)
2020[24] ANO (22,58 %) STAN+SNK ED (16,12 %) KDU-ČSL (12,9 %) 44,29 % (31 z 70)
2024[25] ANO (47,22 %) ODS+TOP 09+STO (19,44 %) STAN+SNK ED (13,88 %) 50 % (36 z 72)

Prezidentské volby

editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (5 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (4 hlasů). Volební účast byla 66,10 %, tj. 39 ze 59 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (6 hlasů). Volební účast byla 70,00 %, tj. 42 ze 60 oprávněných voličů.[26]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (1 hlas). Volební účast byla 72,13 %, tj. 44 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 85,00 %, tj. 51 ze 60 oprávněných voličů.[27]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (7 hlasů). Volební účast byla 71,01 %, tj. 49 ze 69 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 71,43 %, tj. 50 ze 70 oprávněných voličů.[28]

Pamětihodnosti

editovat

V obci se nachází křížek, památník obětem světové války a nově rekonstruovaná kaple.

  • Kaplička – na návsi z roku 1871
  • Asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice se, už v sousedním katastrálním území Brtnický Číchov, nachází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[29]

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 75. 
  5. Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 13. 5. 2025
  6. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 357–360. 
  7. PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137. 
  8. O knihovně [online]. Radonín: [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-19. 
  9. KUDRNOVÁ, Věra. Historie a současnost [online]. Radonín: Obec Radonín, 2008-09-02 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  10. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 254. 
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Udělené symboly – Radonín [online]. 2018-06-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  20. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  25. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  27. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  28. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  29. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat