Wikipedie

Nosislav

městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Nosislav je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládá se při řece Svratce v Dyjsko-svrateckém úvalu, nedaleko jeho přechodu do Ždánického lesa. Převážná část zastavěného území obce je na levém břehu Svratky, která přitéká do katastru od severu a jejíž směr určuje trasu dvou hlavních ulic v délce přes dva kilometry. Výhodná poloha svahů a teplé podnebí s mírnými zimami přejí tradičním plodinám v oblasti – vinné révě, meruňkám a jabloním. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Nosislav
náves s kostelem sv. Jakuba Staršího
Znak městyse NosislavVlajka městyse Nosislav
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0643 584720
Pověřená obecŽidlochovice
Obec s rozšířenou působnostíŽidlochovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′50″ s. š., 16°39′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 349 (2022)[1]
Rozloha17,06 km²
Katastrální územíNosislav
Nadmořská výška186 m n. m.
PSČ691 64
Počet domů462 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseMěstečko 54
691 64 Nosislav
obecni.urad@nosislav.cz
StarostaPavel Fröhlich
Oficiální web: www.nosislav.cz
Nosislav
Nosislav
Další údaje
Kód obce584720
Kód části obce104868
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Šimberky, Přední hory, Kacířky, Kozí hory, Kyndlířky, Staré hory, Flaneky, Randla).

Geologie a geografieEditovat

Geologická stavba byla utvářena v třetihorách, oblast byla zatopena a na dně moře se usazovaly sypké horniny, jemné písky a jíly. Čtvrtohorního stáří je spraš (cihlářská žlutice) vzniklá vlivem mohutných větrů a vody. Nerostné zálezy: pelosiderit a sádrovec x v neogenních jílech a epsomit s mirabilitem (hořké soli ve formě půdních výkvětů). Průmyslově se dosud cihlářských jílů nevyužívá, v minulosti však bylo v katastru několik menších cihelen většinou na nepálené cihly, kterým se říkalo kotovice. V roce 1928 se uvádí šest cihelen v provozu. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes v terénu viditelné, nejpatrnějším pozůstatkem je komín cihelny za domem čp. 288 (Hanuškova cihelna). Pokusně byla v katastru vrtána nafta, ale bez většího úspěchu. Průměrná nadmořská výška v zastavěné části obce se uvádí 192 m, nejvyšším bodem katastru je vrch Dlouhá liška (237 m). Rozloha katastrálního území je 1679 ha, z toho bylo v 80. letech 20. století uváděno 1257 ha zemědělské půdy, 310 ha lesa, 14 ha vod a 98 ha zastavěných ploch včetně komunikací, dvorů a neplodných ploch. 1257 ha zemědělské půdy šlo dále ještě rozdělit na 1012 ha orné půdy, 19 ha zahrad, 70 ha vinic, 105 ha ovocných sadů, 12 ha luk a 39 ha pastvin.[3]

Ochrana přírody a krajinyEditovat

Na katastru městyse se nachází přírodní památky Nosislavská zátočina (jediný zachovalý meandr na dolním toku řeky Svratky), Přísnotický les a Knížecí les. Do severní části katastru zasahuje Přírodní park Výhon.

NázevEditovat

Název vesnice (původně v mužském rodě) byl odvozen od osobního jména Nosislav (v jeho první části je základ slovesa nositi) a znamenalo "Nosislavův majetek". Německé jméno Nus(s)lau vzniklo z českého.[4]

Historie obceEditovat

Písemné zprávy z roku 1278 dokládají dávnou existenci Nosislavi, náhodné vykopávkové nálezy svědčí o osídlení obce již v pravěku. Ves Nosislav byla povýšena dne 4. října 1486 králem Matyášem Korvínem na městys neboli městečko se všemi výsadami, které spočívaly v udělení znaku, pečeti a konání výročních a týdenních trhů.[5]

V 17. století po bitvě na Bílé hoře se z náboženských důvodů z obce vystěhovalo větší množství rodin, aby mohly svobodně vyznávat své náboženství. Velká část z nich se usadila v uherské Rece.[6]

Obec patřívala do okresu Hustopeče, případně Židlochovice (pokud existoval), ovšem správní reformou roku 1960 se dostala na severní okraj okresu Břeclav, čímž byla oddělena od svého nejbližšího města Židlochovic.[7] Příslušný stavební úřad tak sídlil v Hustopečích, ale zdravotní obvod byl židlochovický (OÚNZ Brno-venkov) a do Židlochovic v sousedním okrese také dojížděly děti 5. až 8. ročníku ZŠ. Matriční obvod pro Nosislav sídlil v blízkých Velkých Němčicích, kde se nacházelo i sídlo místního JZD Osvobození Velké Němčice.

Obec měla tři obchody, nově postavené pohostinství, poštu a místní knihovnu. Vodovod z vranovického zdroje byl již z prvních poválečných let, kanalizace byla částečně provedena při budování nové silnice městečkem v 70. letech 20. století, kdy byla na dvou místech přeložena řeka do nových koryt.[3]

1. ledna 1996 byla Nosislav převedena z okresu Břeclav do okresu Brno-venkov.[8] Po zrušení okresních úřadů roku 2003 připadla do správního obvodu ORP Židlochovice. 23. října 2007 byl obci oficiálně vrácen status městyse.[9]

Nedaleko Nosislavi ve středověku stávalo několik nyní již zaniklých osad. Nejznámější z nich jsou Želice.

Nosislav je dějištěm v knize Pověsti z Nosislavi a okolí (2001) od Josefa Buriana.[10] Výskytu Nosislavi v krásné literatuře je věnuje Nosislavská čítanka autora Blahoslava Španiela.[11]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 270 1 357 1 374 1 453 1 462 1 414 1 464 1 319 1 484 1 435 1 333 1 185 1 243 1 259

DopravaEditovat

Obcí vede silnice II/425 v úseku Židlochovice – Velké Němčice.

Územím obce dále okrajově prochází dálnice D2 (na severovýchodě), silnice II/416 (úsek Židlochovice – Pohořelice, na severozápadě) a silnice II/381 (úsek Vranovice – Velké Němčice, na jižní hranici).

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nosislavi.

Na území městečka Nosislav se nacházejí následující evidované nemovité kulturní památky:

  • nejstarší památkou je katolický kostel sv. Jakuba Staršího, který byl přestavěn v době renesance, stojí na místě původní snad již románské stavby. Kostel je obehnán hradbami 4–8 m vysokými se střílnami.
  • evangelický kostel vybudovaný v letech 1872–1876 je v novorománském slohu.
  • Pozdně gotická vodní tvrz, dnes č. p. 72 se připomíná již v roce 1371. Z původní jednoposchoďové tvrze se dochovala přízemní část s arkýřem na severní straně.
  • Z drobných nemovitých památek je třeba se ještě zmínit o kapličce a soše sv. Jana Nepomuckého v ulici Masarykově (odbočka do polní tratě Přední hora).

SoučasnostEditovat

V současnosti se zde každoročně pořádá několik desítek kulturních akcí. K dispozici jsou tenisové kurty, fotbalové a dvě volejbalová hřiště, sportovní hala, dětská hřiště, parky, restaurace atd.

OsobnostiEditovat

GalerieEditovat

  •  

    Kostel svatého Jakuba Staršího

  •  

    Evangelický kostel

  •  

    Socha sv. Jana Nepomuckého

  •  

    Pozdně gotická vodní tvrz

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b Svoboda, Vladimír: Z místopisu městečka Nosislavi. In 500 let městečka Nosislav, MNV Nosislav 1987, s. 38–39.
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 148, 149.
  5. ↑ ŠTARHA, Ivan. Městečka jihomoravského kraje. Vlastivědný věstník moravský. 2007, roč. 59, čís. 2, s. 178. 
  6. ↑ História - Oficiálna stránky obce Reca. www.obec-reca.sk [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Historie Židlochovicka - Region Židlochovicko. www.zidlochovicko.cz [online]. [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: ČSÚ, 2006 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
  10. ↑ Burian, J.: Pověsti z Nosislavi a okolí. Mezi Brnem a Pálavou. BARRISTER & PRINCIPAL, Brno 2001, 1. vydání, 95 s., ISBN 80-86598-03-9
  11. ↑ ŠPANIEL, Blahoslav. Nosislavská čítanka: Nosislav v krásné literatuře. první. vyd. Nosislav: Obecní úřad Nosislav, 1996. 96 s. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nosislav&oldid=22313223“