Wikipedie

Číchov

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina

Číchov (německy Czichau, Tschichau[3]) je obcí ležící severozápadně od města Třebíče. Nadmořská výška obce je 420 metrů nad mořem. Žije zde 226[1] obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Obcí prochází železniční trať Brno–Jihlava. Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Brtnický Číchov a Třebíčský Číchov. K obci náleží i osada Hynkov, která se nachází asi 1,5 km jižně od vlastního Číchova, osada Jalovec a samota Vápenice.

Číchov
Náves s kaplí v jižní části obce
Náves s kaplí v jižní části obce
Znak obce ČíchovVlajka obce Číchov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 590487
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′5″ s. š., 15°45′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel226 (2022)[1]
Rozloha9,57 km²
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů112 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduČíchov 60
675 21 Okříšky
obec@cichov.cz
StarostaFrantišek Veleba
Oficiální web: www.cichov.cz
Číchov
Číchov
Další údaje
Kód obce590487
Kód části obce412562
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Brtnice, Červená Lhota, Zašovice, Bransouze, Radonín, Přibyslavice a Chlum.

HistorieEditovat

První zmínka o obci se nachází v zakládacích listinách benediktinského kláštera a pochází z roku 1104. V roce 1234 byla vesnice prodána klášteru v Tišnově.[4] Později však byly statky v Číchově vyměněny za Pánov a brtnický Číchov se stal majetkem markraběte a ve 14. století se stal součástí panství pod hradem Rokštejnem a v 15. století se stala vesnice součástí brtnického panství. V roce 1580 pak byla Hynkem z Valdštejna založena osada Hynkov nedaleko vesnice.[4]

Obcí protéká řeka Jihlava, která do roku 1879[5][3] dělila obec na dvě části: Na levém břehu řeky byl severní částí Číchov třebíčský (nazýván Číchov u Třebíče, spadal pod Chlum[5][3]), na pravém břehu řeky pak jižní částí Číchov brtnický (Číchov u Brtnice, spadal pod Přibyslavice[5][3]).

V roce 2006 při velké povodni řeka Jihlava strhla železobetonový most v obci, nový most byl postaven až v roce 2008.[6]

V roce 2015 byl parlamentem schválen návrh vlajky a znaku obce.[7]

V letech 2006–2010 působil jako starosta Richard Pek, v letech 2010–2014 tuto funkci zastával Martin Caha. Od roku 2014 působí jako starosta František Veleba.

Do roku 1849 patřil Číchov do brtnického a třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1879 patřila část Číchova pod Bransouze a další část pod Chlum a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[8]

Vývoj počtu obyvatel Číchova[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 403 366 387 382 428 411 417 398 373 340 334 284 289

PolitikaEditovat

Volby do poslanecké sněmovnyEditovat

Volby do PSP ČR v obci Číchov
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (47.77 %) ČSSD (37.5 %) ČSSD (36.15 %) ANO (34.88 %) ANO (39.53 %)
2. KSČM (21.65 %) KSČM (15.44 %) KSČM (16.92 %) ČSSD (14.72 %) SPOLU (17.05 %)
3. ODS (16.56 %) ODS (12.5 %) ODS (9.23 %) KSČM (10.85 %) SPD (10.85 %)
účast 72.35 % (157 z 217) 64.62 % (137 z 212) 61.32 % (130 z 212) 64.18 % (129 z 201) 65.82 % (129 z 196)

Volby do krajského zastupitelstvaEditovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Číchov
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (52.88 %) ČSSD (38.7 %) ČSSD (47.72 %) ČSSD (30.26 %)
2. KSČM (20.19 %) KSČM (30.1 %) ODS (10.22 %) ANO (28.94 %)
3. ODS (13.46 %) KDU-ČSL (8.6 %) KDU-ČSL (10.22 %) KDU-ČSL (6.57 %)
účast 49.30 % (105 z 213) 49.52 % (103 z 208) 43.78 % (88 z 201) 39.80 % (78 z 196)

Prezidentské volbyEditovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (51 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 68.90 %, tj. 144 ze 209 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (115 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (29 hlasů). Volební účast byla 69.23 %, tj. 144 ze 208 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (80 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (12 hlasů). Volební účast byla 69.95 %, tj. 142 ze 203 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (105 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (32 hlasů). Volební účast byla 68.16 %, tj. 137 ze 201 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (56 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (36 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (18 hlasů). Volební účast byla 73.80 %, tj. 138 ze 187 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (77 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů). Volební účast byla 75.27 %, tj. 140 ze 186 oprávněných voličů.[21]

PamětihodnostiEditovat

  • Asi 2,5 kilometru jihozápadně od vesnice se nachází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[22]
  • Kaple Panny Marie
  • Lyžařský areál Jalovec se stejnojmennou přírodní památkou
  • Zašovický hřbet s neogenními usazeninami

OsobnostiEditovat

  • Michal Bezega (1917–1994), voják, původně ze Zakarpatské ukrajiny, bojoval v Dukelském průsmyku, usadil se v Číchově
  • Stanislav Čáp (1890–1944), legionář
  • Zdeněk Pisk (1927–2010), diplomat a právník

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 56. 
  4. ↑ a b Číchov, historie [online]. Číchov: Obec Číchov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Historický místopis, Číchov, https://www.cichov.cz/assets/File.ashx?id_org=2375&id_dokumenty=1241
  6. ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Jedinečná sgrafita na zámku v Okříškách. Zdobí je motiv mořských panen. Třebíčský deník. 2021-04-01. Dostupné online [cit. 2021-04-26]. 
  7. ↑ Znak a vlajka obce [online]. Číchov: Obec Číchov [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 48. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Číchov&oldid=22389981“