Pilgerodendron uviferum

druh rostliny
(přesměrováno z Pilgerodendron)

Pilgerodendron uviferum je stálezelený, dvoudomý strom, endemitjihoamerické Patagonie. Je jediný druh monotypického rodu Pilgerodendrončeledi cypřišovitých. Vyskytuje se na Americkém kontinentu ze všech stromů nejjižněji, jeho areál sahá až k 54° jižní zeměpisné šířky, až do rašelinišť a bažin Ohňové země s velmi drsným podnebím.

Jak číst taxoboxPilgerodendron uviferum
alternativní popis obrázku chybí
Pilgerodendron uviferum
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďcypřišovité (Cupressaceae)
RodPilgerodendron
Florin, 1930
Binomické jméno
Pilgerodendron uviferum
(D. Don) Florin, 1930
Synonyma
  • Juniperus uvifera
  • Libocedrus uvifera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozšířeníEditovat

Roste nejvíce v Chile, v západních oblastech u pobřeží Tichého oceánu i na východě v Andách, přibližně od 40° po 54° jižní šířky a v menším počtu i v západní Argentině od 41°do 47° jižní šířky. Jeho nespojitý areál probíhá poledníkovým směrem a je dlouhý okolo 1600 km.

EkologieEditovat

Strom je dlouhověký, jsou známí jedinci stáří kolem 500 let. Ke zdárnému růstu potřebuje průběžně dostatek vody a proto nejčastěji roste v močálech, rašeliništích a poblíž potoků, řek a jezer. Jeho kořeny často zasahují přímo do vodního toku. Dobře se mu daří v chladných oblastech s pravidelnými srážkami, bez ujmy překoná jen asi měsíční období sucha. Dospělý jedinec žádá plné oslunění. Je odolný vůči chladu, snáší pokles teploty až k -20 °C a pokrytí sněhem i po dobu až osmi měsíců. Je rozšířen v nadmořské výšce od 20 po 2000 m n. m.

PopisEditovat

Dvoudomý strom dorůstající do výšky 10 až 20 m, který může mít výčetní tloušťku kmene až 1 m. Jeho tenká, tmavohnědě zabarvená kůra se odlupuje v dlouhých pruzích. korunu má úzce kuželovitou, u starých stromů nepravidelnou, větévky štíhlé a výrazně čtyřhranné. Listy jsou šupinovité, tmavě zelené s řadami bělavých průduchů na spodní straně a jsou střechovitě uspořádané ve čtyřech řadách. Bývají vejčité nebo široce kopinaté, celokrajné, na koncích tupé, 2 až 4 mm dlouhé a 1,5 až 3 mm široké.

Samčí šištice vyrůstající na koncích větví jsou válcovité, vysoké 5 až 10 mm a 2 mm tlusté, v dospělosti žlutohnědé a obsahují 12 až 20 prašných pouzder. Samčí šištice jsou rovněž terminální a válcovité, vysoké 8 až 12 mm, tlusté 5 mm a mají čtyři semenné šupiny. Dozrávají do jednoho roku po opylení, horní dvě ze čtyř plodných šupin obvykle obsahují po dvou žlutohnědých, 4 mm dlouhých trojúhelníkovitých semenech s nestejnými blanitými křidélky.

OhroženíEditovat

Dřevo stromů je velmi trvanlivé a kvalitní, je odolné proti houbovitým chorobám i živočišným škůdcům, bylo proto již od 17. století hojně využíváno. Stavěly se z něho mosty, telegrafní sloupy i sloupky k oplocení pozemků, používalo se k výrobě lodí i nábytku. V severních oblastech jsou velké lesní plochy úmyslně vypalovány s cílem získat zemědělskou půdu a pasoucí se zvířata bývají zaháněna do řídkých lesů, kde spásají mladé stromky. Hodně škod také zapříčiňuje odvodňování pozemků a devastace okolí při stavbě silnic.

Odhaduje se, že od počátku 20. století došlo ke zmenšení jeho populace o více než 30 % a současné stavy se i nadále snižují. Proto je Pilgerodendron uviferum podle IUCN považován za zranitelný druh (VU) a od roku 1998 se na něj vztahuje i CITES (příloha I).

TaxonomieEditovat

Některými zdroji bývá tento taxon stále řazen do rodu pazeravec (Libocedrus) jako L. uvifera; proti tomu však mluví některé morfologické odlišnosti a velká geografická izolace přes celý Tichý oceán (ostatní zástupci rodu Libocedrus se vyskytují jen na Novém Zélandu a Nové Kaledonii).[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. Libocedrus uvifera (Cipres de la Guaitecas) description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

  • ČEŘOVSKÝ, Jan. Patagonské deštné lesy. S. 257–259. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Praha, 2006 [cit. 13.03.2017]. Čís. 06, s. 257–259. Dostupné online. ISSN 0044-4812. (česky) 
  • EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Pilgerodendron uviferum [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 31.12.1969 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • MICHAIL, Belov. Pilgerodendron uviferum [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (španělsky) [nedostupný zdroj]
  • SOTO, Daniel P.; BANNISTER, Jan R.; RIOS, Andrea I. et al. Nuevos registros de poblaciones amenazadas de Pilgerodendron uviferum .... S. 120–124. Gayana Botánica [online]. Sociedad de Botánica de Chile, Santiago, Chile, 2010 [cit. 13.03.2017]. Roč. 67, čís. 1, s. 120–124. Dostupné online. ISSN 0016-5301. (španělsky) 
  • SOTO, Daniel P.; FIGUEROA, Heriberto. Efectos de las alteraciones antrópicas sobre la estructura y composición de rodales de Pilgerodendron uviferum .... S. 647–811. Ecología austral [online]. Asociación Argentina de Ecología, Córdoba, Argentina, 2008 [cit. 13.03.2017]. Roč. 18, čís. 1, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 1667-782X. (španělsky) 
  • SOUTO, C.; PREMOLI, A.; GARDNER, M. IUCN Red List of Threatened Species: Pilgerodendron uviferum [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Pilgerodendron uviferum [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky)