Opylení je děj, při kterém se samčí rostlinné buňky (pyl) přenášejí na samičí orgány květu (blizna). Opylení je nutný předpoklad k tomu, aby mohlo později vzniknout semeno. U krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko jako u nahosemenných rostlin. Zralé pylové zrno je tvořeno větší buňkou vegetativní a menší generativní. Ta se později rozdělí na dvě buňky spermatické.

Včela opylující květ

Evoluční historie opylováníEditovat

Nové objevy fosilií popsané v listopadu roku 2019 dokládají, že opylování probíhalo již v období přelomu spodní a svrchní křídy, asi před 99 miliony let (doba existence druhohorních dinosaurů).[1]

Mechanismus opyleníEditovat

Opylení nejčastěji zprostředkovává:

Pokud se na opylování podílí živočich, je celý proces silně ovlivněn jevem zvaným koevoluce. Při ní se opylovač snaží získat nektar či pyl při co nejnižším vynaloženém úsilí, zatímco rostlina se snaží zajistit, aby její květy byly správně opyleny.

Samosprašnost a cizosprašnostEditovat

  • Rostliny jsou buď samosprašné (autogamie), to znamená, že se opylují vlastním pylem (např. fazole, hrách a některé odrůdy višní). Při opylením cizím pylem je obvykle mnohem větší úroda.
  • Rostliny cizosprašné (alogamie), které se opylují pylem jiné rostliny téhož druhu

Samoopylení je z genetických důvodů někdy nevýhodné, a tak se rostliny tomuto jevu brání těmito způsoby:

Rozlišuje se

Mezi hmyzem, který zajišťuje opylení, je nejdůležitější včela medonosná. Především z těchto důvodů:

  • snáší celé včelstvo, na jaře je v úlu k dispozici asi 4 až 5 tisíc létavek
  • včela je věrná druhu květu, tzn. že včela navštěvuje pouze květ určitého druhu rostliny po celou dobu, kdy rostlina kvete
  • je věrná místu, tzn. že se při sbírání soustředí na omezenou plochu, která zaujímá maximálně 100 m2.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Tong Bao, Bo Wang, Jianguo Li, and David Dilcher (2019). Pollination of Cretaceous flowers. Proceedings of the National Academy of Science (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1916186116
  2. www.dendrologie.cz

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat