Otevřít hlavní menu

Ostružiník (Rubus) je velmi velký rod známých rostlin z čeledi růžovité. Jejich plody jsou známé jako ostružiny a maliny, které jsou z botanického hlediska souplodí peckoviček. Jsou to vzpřímené nebo plazivé keře s ostny.

Jak číst taxoboxOstružiník
alternativní popis obrázku chybí
Ostružiny
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod ostružiník (Rubus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SystematikaEditovat

Vzhledem k tomu, že počet druhů tohoto rodu je obrovský (počty se různí, uvádí se např. 338[1]), dělí se celý rod do třiceti podrodů. Z toho důvodu bylo mimochodem v Anglii založeno speciální biologické odvětví zkoumající ostružiníky, nazvané „batologie“.

Výběr známějších druhů

OstružinyEditovat

Plané a šlechtěné ostružiníky, které nenesou maliny, ale ostružiny - souplodí červeno modré (fialové, fialovočerné) - odlišujeme nesystematickým společným názvem ostružiny. Naše plané ostružiníky - ostružiny bývaly často uváděny pod kolektivním jménem Rubus fruticosus. Šlechtěné ostružiníky - ostružiny jsou nejčastěji uváděny pod kolektivním nesystematickým společným názvem zahradní ostružiny. Obsahují především třísloviny, flavonoidy, menší množství vitaminu C, barviva, cukry, pektin, kyselinu jablečnou a jantarovou.[2]

Obsahové látkyEditovat

Plody ostružin a malinoostružin, zejména tmavých odrůd – s tmavě fialovými až černými plody – obsahují vysokou hladinu bioflavonoidů s velkým antioxidačním účinkem, které mohou předcházet nádorovým a srdečním onemocněním, poškození volnými radikály (včetně oxidačního stárnutí buněk), zpomalují stařeckou degradaci mozku, pomáhají léčit zápal plic a jiné záněty, snižují následky ozáření a chemoterapie, působí detoxikačně a řadíme jej k látkám chránících játra (hepatoprotektivum). Chrání i zrak a další orgány před volnými radikály. Antioxidační účinek těchto léčivých rostlinných barviv (bioflavonoidů) se sčítá s antioxidačním účinkem vitamínu C a někdy s ním působí synergicky např. v rámci prevence nádorových a srdečních onemocnění a onemocnění dýchacích cest. Účinnost barviva se zachovává i konzervací a barvivo nemá nežádoucí vedlejší účinky. Maliny mají asi třetinu antioxidační síly ostružin. Tmavší druhy malinoostružin asi polovinu.[zdroj?] Ostružiny obsahují také draslík, hořčík, železo, vlákninu a kyselinu listovou. Také pecičky představují pro organismus užitečnou balastní látku. Obsah salycylátů je výhodou při léčbě zánětů, nachlazení, některých forem revmatismu a v prevenci trombóz, u osob s nesnášenlivostí k acylpyrinu však mohou stejnou reakci vyvolat i ostružiny (alergie).[zdroj?]

Biolog Gary Stoner z Ohia publikoval v r. 2002 zprávu o tom, že u krys krmených ostružinami se snížil výskyt nádorů tlustého střeva o 60 až 80%.[zdroj?] Mikrobiolog Lyndon Larcom z Clemson University dokázal v pokusech dokončených r. 2002, že jahody a maliny blokují karcinogeny dvou tříd – jednak ty, které jsou přímo toxické, jednak ty, které aktivizuje metabolismus lidského těla. Jahody na rozdíl od ostružin jsou však mnohem častěji zasaženy plísněmi a tedy zatíženy plísňovými toxiny.[zdroj?]

Vysoká hladina antioxidantů podobného složení a účinku je také v malinách. Malin je však pro dosažení stejného účinku třeba konzumovat asi trojnásobnou dávku než u ostružin. Malinoostružiníky mají obvykle tmavší zbarvení plodů než maliny a mají větší antioxidační efekt na organizmus člověka a dalších savců než maliny a nižší než ostružiny.[zdroj?]

Kyslíkové opotřebení (poškození kyslíkovými radikály) buněk mozku a celého těla je podstatně slabší u organizmu chráněného pigmentem ostružin. Ostružiny (resp. maliny a malinoostružiny) prakticky zastavují kyslíkové stárnutí mozku savců, co bylo prokázáno např. na pokusech s potkany. [zdroj?]

VyužitíEditovat

Plody ostružiníků jsou jedlé. Listy, plody i stonky mnohých druhů se používají ve fytoterapii. Z listů je možné připravit chutný čaj.

OdrůdyEditovat

Okrasná dřevinaEditovat

Ostružiníky lze použít jako okrasné rostliny ozdobné listy, květy a plody. Rostou na slunci, v polostínu a některé druhy i ve stínu.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39612/
  2. http://ovoce-zelenina.atlasrostlin.cz/ostruzinik
  3. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 2.,. 1.. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat