Kaloňovití

čeleď savců řádu letouni
(přesměrováno z Kaloni)

Kaloňovití (Pteropodidae) jsou čeleď letounů. Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí, a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen pod dva kilogramy. Kaloňovití se od netopýrů liší tím, že nehibernují a orientují se pomocí zraku, a nikoli díky echolokaci (až na výjimky).[1]

Jak číst taxoboxKaloňovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Podřádkaloňotvaří (Yinpterochiroptera)
Nadčeleďkaloni (Pteropopodoidea)
Čeleďkaloňovití (Pteropodidae)
Gray, 1821
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: kaloň jako české označení několika rodů.

Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě.

Kaloni zajišťují u několika stovek rostlin přenos pylu (zoogamie).

Systém editovat

Tradiční systém považuje kaloňovité za jedinou čeleď samostatného podřádu letounů, odborně zvaného Megachiroptera. Zbylé čeledi letounů v takovém případě tvoří druhý podřád: netopýři, odb. Microchiroptera.[2] Třebaže má tento systém stále svá praktická opodstatnění, pravděpodobně není monofyletický. Současná systematika proto spíše operuje s podřády Yinpterochiroptera (kaloňotvaří, syn. Pteropodiformes; spadají sem nadčeledi kaloni [Pteropopodoidea] + vrápencovci [Rhinolophoidea]) a Yangochiroptera (netopýrotvaří; syn. Vespertilioniformes). Pteropopodoidea svým vymezením odpovídá taxonu Megachiroptera.[2][3][4]

Potrava editovat

Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Za potravou vyletují ve dne, v hejnech nebo osamoceně, pak se usadí na ovocném stromě a požírají plody. Stonky a semena opatrně vyplivují.

Někteří kaloni dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali nektar. Jakmile je potrava vyčerpána, hejno se přemístí k další rostlině. Na rozdíl od jiných kaloňů tito nehibernují, ale létají celý rok a stále se krmí. Pomáhají tak opylovat rostliny a usnadňují tvorbu semen.

Orientace editovat

Kaloni využívají k orientaci svoje velké oči spolu s echolokací. Ultrazvuk vysílají pomocí jazyka, kterým klikají. Kaloni sekundárně ztratili laryngeální echolokaci.

Zajímavosti editovat

Některé druhy kaloňů stojí pravděpodobně za původem obávaného viru Ebola, způsobující krvácivou horečku (nejsmrtelnější typy viru mají až 90% smrtnost). K přenosu na primáty došlo možná kontaminovaným ovocem. Také virus Marburg je s nimi spojován.

Zástupci editovat

172 druhů kaloňů žije v tropických a subtropických oblastech Asie, Oceánie a Afriky. Mezi ně patří například:

Reference editovat

  1. VAUGHAN, Terry A.; RYAN, James M.; CZAPLAWSKI, Nicholas J. Mammalogy. 6. vyd. Burlington, MA: Jones & Bartlett Learning, 2015. (anglicky) 
  2. a b FELDHAMER, George A. & kol, 2015. Mammalogy – Adaptation, Diversity, Ecology. 4. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press. (anglicky) 
  3. TSAGKOGEORGA, Georgia; PARKER, Joe; STUPKA, Elia. Phylogenomic Analyses Elucidate the Evolutionary Relationships of Bats. Current Biology. 2013-11-18, roč. 23, čís. 22, s. 2262–2267. Dostupné online [cit. 2023-02-14]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2013.09.014. (anglicky) 
  4. Chiroptera [online]. BioLib [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat