Virus Marburg

Virus Marburg (nazýván také marburský virus) je RNA virus patřící do skupiny tzv. filovirů.

Jak číst taxoboxVirus Marburg
alternativní popis obrázku chybí
Virus Marburg
Baltimorova klasifikace virů
SkupinaV (ssRNA viry s negativní polaritou)
Vědecká klasifikace
RealmRiboviria
ŘíšeOrthornavirae
KmenNegarnaviricota
PodkmenHaploviricotina
TřídaMonjiviricetes
ŘádMononegavirales
ČeleďFiloviridae
RodMarburgvirus
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Virus byl objeven v Německu v roce 1967; tehdy se jím ve městě Marburg nakazilo 25 laboratorních pracovníků, dalších 6 lidí včetně lékařů a patologa se nakazilo od nemocných lidí. Sedm nakažených zemřelo. Původ nákazy pocházel od opic dovezených na pokusy z africké Ugandy.[1][pozn. 1]

Při epidemii v Kongu v letech 1998–2000 zemřelo 83 % nakažených pacientů.[1] V roce 2000 zemřelo v Ugandě 140 ze 354 nakažených lidí.[1] Jedna z největších nákaz tímto virem propukla v letech 2004 a 2005 v Africe; tato epidemie zasáhla jih Afriky, Kongo a Angolu. Z 399 nakažených osob jich tehdy zahynulo 355.[pozn. 2]

V roce 2008 se tímto virem nakazila Nizozemka během dovolené v Ugandě, kde navštívila jeskyně obývané netopýry. Žena následně viru podlehla po selhání jater a silném krvácení.

V období studené války Sovětský Svaz v programu MARV zkoumal a testoval jeho potenciál jako biologické zbraně.

Klinické příznaky a léčbaEditovat

Virus se šíří tělesnými tekutinami, včetně krve, výkalů, slin a zvratků. Stejně jako ebola způsobuje krvácivé (hemorhagické) horečky. Dalšími příznaky je průjem, zvracení a silné krvácení z tělesných otvorů. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne.

Na Marburg podobně jako na ebolu neexistuje účinný lék ani preventivní očkování. Šance na přežití zvyšuje včasná odborná pomoc (rehydratace). Je nebezpečnější než ebola, mortalita dosahuje 87 %. Původ viru není znám.[pozn. 3] Vědci však zjistili, že se nachází u některých druhů kaloňů a netopýrů, kterým ale nezpůsobuje žádné zdravotní komplikace; jsou tedy pouhými přenašeči nemoci.[1]

Virus Marburg se vyskytuje v Ugandě a Angole.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Druhem, s nímž pracovali pracovníci marburské laboratoře, byl kočkodan obecný. Cílem pokusů byla příprava vakcíny proti dětské obrně.[1]
  2. Tři čtvrtiny angolských obětí byli děti, včetně kojenců.[1]
  3. Podle výsledků amerických a gabonských vědců z roku 2007 je zdrojem viru kaloň egyptský.[1]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g ŠÍMA, Petr; TREBICHAVSKÝ, Ilja. Virové krvácivé horečky. Živa. 2009, čís. 6, s. 242–246. Dostupné online [cit. 2017-12-10]. ISSN 0044-4812. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.