Petrovice u Karviné
Obec Petrovice u Karviné (polsky Piotrowice koło Karwiny německy Petrowitz bei Freistadt) se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Leží severně od města Karviné, na východě a severu hraničí s Polskem (město Jastrzębie-Zdrój a obec Horní Marklovice).
| Petrovice u Karviné | |
 Kostel sv. Martina | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0803 599077 |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Okres (LAU 1) | Karviná (CZ0803) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Karviná |
| Historická země | Slezsko |
| Katastrální výměra | 20,46 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′45″ s. š., 18°32′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 407 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 212 m n. m. |
| PSČ | 735 72 |
| Zákl. sídelní jednotky | 6 |
| Části obce | 4 |
| Katastrální území | 4 |
| Adresa obecního úřadu |
Petrovice u Karviné 251 73572 Petrovice u Karviné |
| Starosta | Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D. (ČSSD) |
|
Oficiální web: www | |
| Email: podatelna@petroviceuk.cz | |
  Petrovice u Karviné | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel. Petrovice u Karviné tak jsou největší obcí v České republice, které nemá status městyse ani města (viz seznam).
Obsah
Části obceEditovat
Její čtyři části bývaly samostatnými vesnicemi, které byly několikrát spojeny a zase rozděleny. Definitivní sloučení v jednu obec proběhlo v roce 1952.
- Petrovice u Karviné
- Dolní Marklovice
- Prstná
- Závada
HistorieEditovat
Prvé písemné zmínky o obci Petrovice jsou z roku 1305 kdy je zmiňována existence kostela. Protože leží na území Slezska, prošla obec během své historie zajímavým vývojem z hlediska státního: patřila pod Polské království, České království, Rakouské císařství a později pod Rakousko-Uhersko. Součástí ČSR se stala až roku 1920 po válce s Polskem.
Petrovice s okolními vesnicemi zastavil v roce 1569 těšínský kníže Bedřich Kazimír městu Fryštátu (součást dnešní Karviné). O tři roky později koupil Fryštát i s okolními vesnicemi Václav Cigán se Slupska, později jeho nejstarší syn Mikuláš zdědil mj. Petrovice. Ty se staly v roce 1727 součásti panství Ráj (část dnešní Karviné) vlastněného Rudolfem Taaffe které od něj roku 1792 odkoupil Jan Larisch-Mönnich, vlastnil je až do pozemkové reformy po první světové válce.
Roku 1855 byla postavena nádražní budova pro středem vesnice vedoucí jednokolejnou železniční trať, součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, v roce 1889 byla zdvojkolejněná. Nádraží v Petrovicích se v roce 1898 stalo výchozím bodem 11,4 km dlouhé Karvinské Místní dráhy KFNB, která vedla na hlavní karvinské nádraží, dnes zakončené na km 5,2 za stanicí Karviná město. V říjnu 1938 bylo území zabráno Polskem a následovala nacistické okupace. Petrovice u Karviné byly osvobozeny dne 1. května 1945 Sovětskou armádou, předtím byla v blízkosti víc než měsíc frontová čára.
Při sčítání roku 1850 měly Petrovice u Karviné 903 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 1594 obyvatel a 242 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 3830 osob a bylo napočteno 1209 bytů; z toho k české národnosti se hlásilo 78,5 %, k polské 15,9 % a ke slovenské 4,6 % obyvatel.[2] Počátkem roku 2011 zde žilo 5350 obyvatel, v roce 2006 jich bylo 5499.
SoučasnostEditovat
Rozvoji obce pomohla výstavba železniční stanice a také chemická továrna na sodu, kterou nechal vybudovat Jindřich Larisch-Mönnich. Chemička sice roku 1958 zanikla, ale železniční stanice existuje dodnes a je důležitou přechodovou stanicí. V obci se nachází motokrosová dráha - Petrovická kotlina, kde se pořádá mezinárodní mistrovství ČR v motokrosu. Jsou zde dva fotbalové kluby, v Závadě je hřiště fotbalového klubu T.J. Lokomotiva Petrovice, v Petrovicích zase působí tým T.J. Inter Petrovice. Velmi úspěšní jsou také hráči florbalového klubu Z.F.K. Petrovice, kteří v současnosti hrají 2. ligu. Největší událostí v Petrovicích jsou každoročně pořádané obecní slavnosti, a to v areálu Petrovické kotliny.
PamětihodnostiEditovat
- Kostel sv. Martina z roku 1789 (Petrovice)
- Kamenný kříž Kalvárie z roku 1858 (Petrovice)
- Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století (Petrovice)
- Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1862 (Závada)
- Pomník čs. letců Bílka a Slatinského (Závada)
- Dřevěný kostel Nanebevstoupení Páně z roku 1739 (Dolní Marklovice)
- Pomník sv. Václava z roku 1929 (Dolní Marklovice)
- Empírový zámeček s anglickým parkem z konce 18. století (Prstná)[3]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Petrovice u Karvicé, s. 129-130.
- ↑ Zpravodaj [online]. Obecní úřad, Petrovice u Karviné [cit. 2010-11-30]. Dostupné online. (česky)
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrovice u Karviné ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Petrovice u Karviné v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
