Horní Marklovice
Horní Marklovice[1][2][3] (polsky Marklowice Górne, německy Ober-Marklowitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží přímo u českých hranic na území Těšínského Slezska na řece Petrůvce. Sousedí se Žibřidovicemi na západě, městem Jastrzębie-Zdrój na severu, Petrovicemi u Karviné na západě a Karvinou na jihu. V roce 2011 zde žilo 1 094 obyvatel.
| Horní Marklovice Marklowice Górne | |
|---|---|
 Centrum obce | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°53′9″ s. š., 18°35′12″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Žibřidovice |
  Horní Marklovice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 4,64 km² |
| Počet obyvatel | 1 094 (2011) |
| Hustota zalidnění | 235,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci a ostatní |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Tadeusz Guz |
| Telefonní předvolba | (+ 48) 32 |
| PSČ | 43-410 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jedná se o východní část původní vesnice, jejíž západní část – Dolní Marklovice – patří k České republice a je od roku 1952 součástí Petrovic u Karviné. Poprvé byly Marklovice, zmiňované už v listině vratislavského biskupství z doby kolem roku 1305, rozděleny na Dolní a Horní v 17. století. V 19. století však tvořily opět jednou obec. K jejímu trvalému rozdělení došlo v důsledku rozdělení Těšínska v červenci 1920. Dolní Marklovice připadly rozhodnutím Konference velvyslanců Československu a byly po druhé světové válce připojeny k Petrovicím, zatímco Horní se ocitly na polské straně hranice a jsou samostatnou obcí v rámci gminy Žibřidovice.
Probíhá tudy železniční trať spojující Krakov a Katovice s Bohumínem – někdejší Severní dráha císaře Ferdinanda, dnes využívaná mezinárodní nákladní a osobní dopravou. V samotných Marklovicích však neexistuje žádná zastávka, nejbližšími stanicemi jsou Zebrzydowice (tam zastavují mezinárodní expresy a regionální vlaky do Těšína a Čechovic-Dědic) a Petrovice u Karviné (se spoji do Dětmarovic).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 919.
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 37.
Literatura
editovat- BARTOSZEK, Helena, Ludwik. Wypisy z dziejów Zebrzydowic, Kaczyc, Kończyc Małych i Marklowic Górnych. 1305-2005. Žibřidovice: Gminny Ośrodek Kultury, 2005. ISBN 83-908896-3-3. (polsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Webové stránky gminy Žibřidovice
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Marklovice na Wikimedia Commons
