Otevřít hlavní menu

Karviná město

železniční stanice, dnes využívaná jen pro nákladní dopravu
Možná hledáte: město Karviná.

Karviná město, dříve Fryštát, je někdejší železniční stanice, která se nachází se nachází v karvinské části Nové Město, ulice Palackého, na pozůstatku železniční trati Petrovice u Karviné – Karviná hlavní nádraží (dnes Karviná-Doly) v km 4,905. V současnosti je tato normálněrozchodná jednokolejná trať využívána pro nákladní dopravu. Pravidelná osobní doprava byla ukončena v roce 1959.[1][2] Do kolejiště stanice je napojena vlečka Kovona Karviná.[3]

Nádraží Karviná město
Výpravní budova v roce 2014
Výpravní budova v roce 2014
Stát Česko
Město Karviná
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 336941
Tratě Petrovice u Karviné - Karviná město
V provozu od 1. září 1898
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Dostavěním dvou důležitých železnic c.k. Severní dráhy císaře Ferdinanda, která dosáhla v roce 1855 do Dziedzic, a Košicko-bohumínské dráhy, která v roce 1869 dosáhla Karvinné[pozn. 1], se okresní město Fryštát ocitlo mimo tyto důležité spoje. Radní z Fryštátu společně se zástupci obcí Staré Město, Ráj a Darkov podali žádost do Vídně o stavbu železnice z Petrovic do Karvinné. Žádost byla schválena 31. prosince 1894, v únoru následujícího roku byl vydán vládou souhlas ke stavbě a v roce 1897 bylo vydáno stavební povolení. První vlak přijel do Fryštátu 1. září 1898.[4] Od 27. května 1962 osobní doprava byla zajištěna autobusovou dopravou, železnice sloužila jen pro nákladní dopravu. Od roku 1974 byla zavedena vlečková obsluha.[1] V roce 2007 byla zpracována studie na revitalizaci tratě a zavedení osobní dopravy do Karviné.[5]

Výpravní budovaEditovat

 
Koncové nádraží Karviná město

Výpravní budova byla dostavěna 1898. Je vystavěna z červených neomítaných cihel podle typového projektu třídy IIIc (Normalplan No 37d z roku 1890), varianta s cihelnými šambránami se záklenky. Autorem typových objektů byl architekt Anton Dachler (1841–1921). Jde o patrovou stavbu s rizalitvestibulem vystupujícím ve střední části, který byl zároveň čekárnou II. a III. třídy a kanceláří. V patře byl dvoupokojový a třípokojový byt s kuchyní a společným příslušenstvím na chodbě.[6] Od roku 1962 s ukončením osobní přepravy je budova výpravny nevyužitá. V roce 2013 byl podán návrh na prohlášení za kulturní památku ČR, návrh nebyl schválen.[7] Majitel výpravny Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) nabízela budovu k prodeji za jeden milion korun v roce 2015.[8]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Do roku 1948 se psala Karvinná se dvěma n.

ReferenceEditovat

  1. a b Místní dráha Petrovice - Karviná. zmms.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  2. Správným směrem. spravnym.smerem.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  3. Seznam vleček k 9. lednu 2018 [online]. Drážní úřad, rev. 2018-01-09 [cit. 2018-03-02]. Dostupné online. 
  4. Železniční trať z Petrovic do Karviné by měla 115 let - Město Bohumín - Zpravodajství - Novinové články. www.mesto-bohumin.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. (česky) 
  5. REVITALIZACE TRATI PETROVICE U KARVINÉ – KARVINÁ-MĚSTO S VYUŽITÍM SYSTÉMŮ VÍCEKOLEJOVÉ DOPRAVY Dostupné online
  6. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 37. 
  7. JANUSZEK, Tomáš. Staré karvinské nádraží památkou nebude. Karvinský a havířovský deník. 2013-07-26. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (česky) 
  8. JANUSZEK, Tomáš. Tak potřetí: Kdo koupí staré nádraží?. Karvinský a havířovský deník. 2015-10-28. Dostupné online [cit. 2017-05-31]. (česky) 

Externí odkazyEditovat