Kovona Karviná
KOVONA KARVINÁ, a. s.[1] byla společnost v Karviné, která se zabývala kovovýrobou a výrobou produktů ze skelného laminátu.
| Kovona Karviná | |
|---|---|
 Logo | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | národní podnik |
| Datum založení | 1. 1. 1946 |
| Datum zániku | 31. 7. 2012[1] |
| Osud | fúze sloučením |
| Předchůdci | Mücke Melder, komanditní společnost |
| Nástupci | KOVONA SYSTEM, a.s. Český Těšín |
| Souřadnice sídla | 49°51′44,9″ s. š., 18°32′42,71″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Produkty | nábytek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik editovat
Již v roce 1904 byla na této lokalitě, nedaleko náměstí okresního města Fryštát, postavena drátovna. Drátovna se proměnila na železárnu a změnila majitele, ale kádr zaměstnanců zůstal. Právě díky těmto zaměstnancům je začátek továrny datován k roku 1904.[zdroj?]
Železárny opět změnily majitele, kterými se stali Emil Mücke a Hugo Melder, oba podnikatelé s německou národností. Po druhé světové válce byla nařízena národní správa majetkových hodnot Němců, a to Dekretem presidenta republiky 5/1945 ze dne 19. května 1945. Národním správcem (komanditistou) se stal Výměrem Moravsko-slezského zemského Národního výboru, expositura Moravská Ostrava, Jan Šveda.[2] Název firmy zněl: Závody Mücke-Melder, komanditní společnost, národní správa, továrny na kovový a dřevěný nábytek.[zdroj?]
Národní podnik Kovona byl zřízen zprávou v Úředním listě republiky Československé ze dne 16. května 1946, částka 84. Retroaktivně (k 1. lednu 1946) byl do nově zřízeného podniku „Kovona, továrny na kovový nábytek Praha“ převeden majetek Mücke-Melder, kom.spol. ve Fryštátě a firmy Vichr a spol. Praha II. Továrna ve Fryštátě tak ztratila právní subjektivitu a vystupovala již jako národní podnik Kovona, závod Fryštát. Po přejmenování města Fryštát na Karvinou, změnila název i továrna.[zdroj?]
Reorganizace editovat
Vyhláškou ministra průmyslu č. 1673 ze dne 25. července 1949 byl zřízen národní podnik Kovona Fryštát se závody ve Fryštátě, Vysoké nad Kysucou, Brně a Bystřici pod Hostýnem. Vyhláškou ministra průmyslu č. 2646 ze dne 19. prosince 1949 se Kovona Fryštát, národní podnik mění na Kovona Karviná, národní podnik.[zdroj?]
Závod Karviná pokračoval ve výrobním programu Závodů Mücke-Melder. Jednalo se o nábytek plechový, který byl v závodě lakován nebo nábytek z ohýbaných ocelových trubek. Ohnuté trubky byly chromovány a vybavovány čalouněním. Odběratelem byly školy, nemocnice, domovy mládeže, ubytovny nebo úřady. V roce 1957 byl závodu určen výrobní program mimo nábytkářský průmysl. Současně se změnou výrobního programu se Kovona Karviná stala samostatným národním podnikem.[zdroj?]
Výrobní program editovat
Již od roku 1951 probíhala výroba ocelových podlahových roštů a od roku 1954 výroba plechových dveřních zárubní. V roce 1958 byla výroba nábytku v rámci tzv. delimitace (vymezení výrob jednotlivým podnikům) zrušena. Naběhl nový program: do roku 1961 bylo vyrobeno 50 000 bytových instalačních jader.[3]
V licenci firmy Svenska Fläktfabriken byly vyráběny klimatizační jednotky.[zdroj?]
Podnik si v roce 1953 osvojil výrobu z polyesterových skelných laminátů (PESL), pro který používal obchodní název Polytex. Technologii výroby zdokonalovalo podnikové Výzkumné a vývojové středisko Kovona.[4] Vyráběl výrobky menších rozměrů jako přilby pro průmysl, přilby pro motoristy,[5] ale i výrobky pro armádu (přídavné nádrže pro trysková letadla). Výrobu velkých dutých těles (roury, nádrže) až do průměru 3 600 mm umožnil nákup navíjecího zařízení pro přesné vinutí realizovaný v roce 1970. Ve výrobě laminátových trub a nádrží pokračovala firma Polytex Composite s.r.o., která vznikla vyčleněním z firmy Kovona.[2]
Bytová instalační jádra byl výrobek, který urychlil panelovou bytovou výstavbu a pomohl tak vyřešit bydlení milionům lidí. Dnešním[kdy?] nárokům však umakartové bytové jádro nevyhovuje a brzy z panelových bytů vymizí. Takový osud však nepostihnou další výrobky Kovony: karoserie přívěsných vozíků Velorex a pevné střechy, které byli zimní alternativou ke stahovacím střechám kabrioletům Škoda Felicia ze šedesátých let 20. století.[zdroj?]
Zajímavosti editovat
Dne 6. září 1989 byla při hloubení základů pro nový kompresor nalezena nevybuchlá letecká puma z období 2. světové války.[6]
Mojmír Stránský, konstruktér invalidních tříkolek Velorex a současně zakladatel družstva Velorex v Solnici se zajímal o výrobu ze skelných laminátů. Dostal povolení ke stáži a školení v podniku bez nároku na mzdu. Podnik měl ve výrobním programu i karoserie přívěsných vozíků k motocyklům. Tyto sajdkáry, lidově „lodičky“, kompletovalo Lidové družstvo Velo v Hradci Králové, závod Žamberk. Obchodní název těchto sajdkárů kopírovalo název družstva, které Mojmír Stráský kdysi zakládal: Velorex.[7] I ve výrobě dílů sidecaru docházelo ke zmetkovitosti, a tak si stážista Stráský vyjednal povolení k odvozu. Doma tyto díly opravil a prodal zájemcům.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Úplný výpis z obchodního rejstříku KOVONA KARVINÁ, a. s., B 152 vedená u Krajského soudu v Ostravě. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2023-11-26 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online.
- ↑ a b POPIOLEK, Stanislav; KOLEČKÁŘ, Jan. Kovona Karviná: k 75.letům založení. 1. vyd. Karviná: Kovona Karviná, 1979. 111 s.
- ↑ ŠMÝD, Jiří. Bytová jádra z karvinské Kovony: byty jako na běžícím pásu. Obrana lidu [online]. Naše vojsko, 1960-09-18 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ KRAFT; BUCHTA. Polytex-Čs.polyesterové skelné lamináty:Technickoekonomická zpráva o aplikačním výzkumu a vývoji Polytexu. 1. vyd. Karviná: Výzkumné a vývojové středisko Kovona, národní podnik Karviná, 1959. 43 s.
- ↑ Zdokonalená přilba pro motoristy. Obrana lidu [online]. Naše vojsko, 1961-05-21 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Nevybuchlá puma zneškodněna. Obrana lidu [online]. Naše vojsko, 1989-09-07 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online.
- ↑ MALYPETR, Marcel. Československé sajdkáry : historie, vývoj, rozdělení, jízda. 1. vyd. vyd. Praha: Grada 170 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3663-1, ISBN 80-247-3663-2. OCLC 746836913
- ↑ Mojmír Stránský - Velorexy.CZ - vše o tříkolkách Velorex. www.velorexy.cz [online]. [cit. 2023-04-25]. Dostupné online.