Otevřít hlavní menu

Peruc (zámek)

zámek v okrese Louny

Peruc je zámek ve stejnojmenném městysuokrese Louny. Dochovaná podoba zámku je výsledkem rokokové přestavby z let 1760–1770, jejímiž iniciátory byli členové rodu Ledeburů. K pozdějším majitelům patřili Kinští a Thun-Hohensteinové. V polovině dvacátého století na zámku žil a tvořil malíř Emil Filla, jemuž zde byla po jeho smrti otevřena pamětní síň. Samotný zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka, k níž patří také přilehlý park a blízká novogotická Boženina studánka.[1]

Peruc
Zámek Peruc
Zámek Peruc
Základní informace
Sloh rokoko
Architekti Antonio della Porta
Petr Pavel Columbani
Výstavba 16. století
Přestavba 1760–1770
Další majitelé Hruškové z Března
Hýzrlové z Chodů
Ledeburové
Kinští
Thun-Hohensteinové
Poloha
Adresa náměstí Emila Filly 1, Peruc, ČeskoČesko Česko
Ulice Nám. E. Filly
Souřadnice
Peruc
Peruc
Další informace
Rejstříkové číslo památky 42466/5-1307 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Předchůdcem zámku bývala tvrz přestavěná před rokem 1597 na renesanční zámek.[2] V uvedeném roce Peruc koupil od vdovy Anny Marie ze Švamberka Hanuš Hruška z Března na Brodci a Selmicích.[3] Během několika let perucké panství rozšířil, takže je tvořily vsi Bílichov, Zichovec, Toužetín, Nová Ves, Smolnice, Zbrašín, Hořany, Líšťany, části vesnic Donín a Hřivice a, později zaniklé, vsi Pochválovec, Březí a Selmice. Hanuš samotný však sídlil na toužetínském zámku. Zemřel roku 1610, když splašení koně převrátili vůz, ve kterém se vracel z Postoloprt.[2]

Hanušovi synové Adam Jindřich a Jiří Bedřich Hruškové z Března prodali Peruc roku 1611 Alžbětě Zapské ze Šlovic[3] a o získané peníze se rozdělili se svou sestrou Sabinou.[2] Další majitelkou se v roce 1633 stala Eliška Volfomína Žďárská, provdaná za Michala Hýzrleho z Chodů. Po nich zámek zdědila dcera Františka Eusebie Hýzrlová. Její manžel hrabě Karel Leopolod Caretto z Millesima jej roku 1673 prodal svobodnému pánovi Janu Jetřichovi z Ledeburu. Kupní smlouva zahrnovala také Telce a Černochov, o které se do té doby panství rozšířilo.[3]

Potomci Jana Jetřich z Ledeburu nechali starý zchátralý zámek obnovit.[3] Projekt přestavby v barokním slohu navrhl Antonio della Porta a po něm jej vedl stavitel Petr Pavel Columbani. Přestavba proběhla ve dvou etapách, z nichž první byla dokončena roku 1724 a druhá pokračovala až v letech 1760–1770. Během ní byl zámek rokokově upraven. Ledeburům Peruc patřila až do roku 1798, kdy ji Kašpar z Ledeburu prodal knížeti Josefu Vchynskému z Vchynic a od něj ji v roce 1814 koupil hrabě František Antonín I. Thun-Hohenstein. Thun-Hohensteinové potom zámek vlastnili až do roku 1945.[2]

V devatenáctém století Peruc často navštěvoval František Palacký, který sem jezdil za svým přítelem Františkem Danešem. Ve vsi trávil část dětství spisovatel Svatopluk Čech, jehož pamětní místnost byla roku 1965 otevřena v tzv. modrém salónku.[2]

Během druhé světové války zámek začala jako depozitář využívat lipská Univerzitní knihovna, jejíž majetek byl odstěhován zpět do Německa v roce 1954. Po válce byla v severním křídle uložena soukromá lovecká sbírka, kterou později nahradily pravěké sbírky Národního muzea. Jižní křídlo využíval v letech 1947–1952[4] jako byt a ateliér malíř Emil Filla, po jehož smrti byla v zámku otevřena pamětní síň s jeho malbami.[2]

Po roce 1989 se majitelem zámku stala obec Peruc, ale vzhledem k nedostatku prostředků na údržbu jej v roce 2007 prodala Francisu Jamesovi Hellyerovi a Emmanuelu Ciolfimu, za nichž budovy chátraly. Odhadované náklady na opravu v té době dosahovaly 130 miliónů korun.[5] V roce 2015 zámek koupila Dominika Matušová z Jičína. Na zámku chtěla realizovat projekt, jehož cílem bylo oživit areál zámku pohádkovými motivy a jehož autorem je Pavel Ondráček, majitel zámku Dětenice. Nepodařilo se jim získat přilehlé pozemky s parkem, a proto od projektu ustoupili.[6] V roce 2019 měla být znovu otevřena pamětní síň, jejímž správcem je Ústecký kraj. Vzhledem k pokračující rekonstrukci k tomu nedošlo. V síni měly být vystaveny Fillovy svitky inspirované lidovými písněmi nebo obrazy Českého středohoří.[4]

Stavební podobaEditovat

Ve sklepě severního křídla zámku bylo v roce 1967 odkryto románské zdivo. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby ze druhé poloviny osmnáctého století, která respektovala dispozici staršího renesančního zámku.[2]

 
Sfinga před vstupním portálem
 
Vstup do zámeckého parku

Zámecká budova má tři křídla a hlavní jednopatrové průčelí obrácené k západu. Zdůrazňují jej tři rizality, z nichž krajní jsou zakončené atikou s vázami. Ve středním rizalitu se nachází vstupní portál, nad nímž je balkón s rokokovou mříží a celý rizalit je završen trojúhelníkovým štítem s plastikami. K portálu vede kamenný most se dvěma kamennými sfingami a amorety. Serverní strana zámku je také jednopatrová. Nachází se na ní čtveřice balkónů nesených oblouky na pilířích. Na jižní straně je fasáda pouze přízemní. Člení ji jediný tříosý rizalit s pilastry a balustrádou. Nádvorní fasády jsou patrové a okna na západní straně mají obloukové zakončení.[7]

Průjezd za hlavním portálem je zaklenutý plackovou klenbou a valenými pásy. Do prvního patra vede schodiště s oválným půdorysem a sochařskými díly z dílny Ignáce Františka Platzera,[7] který je také autorem soch v zámeckém průčelí.[2] Zámecké chodby jsou klenuté stejnými klenbami jako průjezd. V jedné přízemní místnosti severního křídla s pseudorokokovým stropem se dochovaly nástěnné malby od Antonína Friebela.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-10-05]. Identifikátor záznamu 154651 : Zámek, s omezením: bez pozemků p. p. č. 102/5 a 102/6. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 228. 
  4. a b DLOUHÝ, Hynek. Spor o Fillu hoří dál. Ústecký kraj podá žalobu na majitele zámku v Peruci. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2019-06-04 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  5. HYNEK, Dlouhý. Perucký zámek se prodává. Bude z něj pohádkové sídlo?. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2015-10-16 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  6. DLOUHÝ, Hynek. Zámek v Peruci se opravuje dál, pohádkový ale nebude. Žatecký a lounský deník.cz [online]. 2018-09-01 [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  7. a b c Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Peruc, s. 18. 

LiteraturaEditovat

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Peruc – zámek, s. 371–372. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VIII. Rakovnicko a Slánsko. Praha: František Šimáček, 1891. 353 s. Dostupné online. Kapitola Peruc zámek, s. 226–227. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat