Ledebour-Wicheln

Česká větev původně vestfálského šlechtického rodu Ledebourů. Stará vestfálská šlechta zaznamenaná již na konci 12. století. Do Čech přišla jedna z linií v 17. století a Johann Dietrich získal v roce 1669 starý český panský stav

Ledebour-Wicheln(ové) byla česká větev původně vestfálského šlechtického rodu Ledebourů.

Ledebour-Wichelnové
znak rodu
ZeměČeské království
Mateřská dynastieLedeburové
ZakladateléJan Jetřich z Ledebouru
Rok založení1657
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Jako první příslušník české větve rodu je zmiňován roku 1657 rytíř Jan Jetřich z Ledebouru, jenž zdědil Golčův Jeníkov. Roku 1659 přikoupil Žestovice a roku 1660 Kluky. Dne 19. června 1669 byl povýšen do panského stavu a roku 1676 koupil Peruc. Po smrti Jana Jetřicha zdědila panství Mechtilda Beatrice, rozená von der Reck, v jejímž majetku byly také Vahančice. Peruc vlastnil Alexandr Jindřich z Ledebouru a od roku 1712 Alexander Jan z Ledebouru, jenž roku 1725 přikoupil Liblín. Alexandr Jan dne 8. června 1758 umírá a dědicem se stal Kašpar Benedikt z Ledebouru, c. k. komoří, jenž prodal Peruc. Sňatkem s Antonií ze Solmsu (celkově byla jeho třetí manželkou) získal Kostomlaty a Křemýž. Roku 1801 Kašpar Benedikt zemřel a majetek byl rozdělen. Liblín zdědila jeho dcera Marie Josefa, provdaná hraběnka Wurmbrandová-Stuppachová. Kostomlaty a Křemýž získal August ml. z Ledebouru, syn Augusta z Ledebouru a Bedřišky z Wendtu. Ten se roku 1804 oženil s hraběnkou Terezií Hartigovou, čímž získal Horní Beřkovice, roku 1811 navíc přikoupil BřezniciÚstí nad Labem. Dne 26. listopadu 1807 byl majestátem povýšen do hraběcího stavu. Roku 1846 majetky (Kostomlaty, Křemýž, Všebořice a Milešov) zdědil Adolf z Ledebouru, jenž měl s manželkou, hraběnkou Johannou z Nostic-Rienicku, dceru Karolínu (manželka svobodného pána Bohdana Hrubého z Jelení) a syny Jana z Ledebouru a Františka z Ledebouru.

Významnou společenskou a politickou roli hrál člen rodu Eugen Ledebur-Wicheln (18731945), který v meziválečném období zasedal v československém senátu za Německou křesťanskosociální stranu lidovou.[1][2][3][4] Johann Ledebur-Wicheln (1842–1903) byl zase ministrem zemědělství Předlitavska koncem 19. století.[5][6]

Potomci Alexandra Jana a jeho syna Kašpara BenediktaEditovat

Alexandr Jan (* asi 1685, † 8. června 1758 Liblín) pohřben v rodinné kryptě v kostle sv. Petra a Pavla na Peruci

manželka Anna Marie Alžběta svobodná paní z Erverfeltu, oddáni 3. prosince 1720 v Münsteru

  • Žofie Bernardina Helena Karolína (* 15. října 1721 Peruc), provdaná za Klementa Augusta sv. p. z Twickel
  • Kašpar Benedikt Antonín Jan Nepomucký (* 15. června 1723 Peruc, † 1. února 1801 Praha-Malá Strana), c.k. komoří
  • Matylda Božena Marie Eleonora (* 17. července 1724 Peruc, † 26. října 1724 Peruc), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Anna Marie Františka Ludmila (* 11. října 1725 Peruc)
  • Bedřich Kristyán Václav (* 19. dubna 1727 Peruc)
  • Eleonora Matylda Beatrix Helena (* 12. června 1728 Peruc), provdaná za Františka Mořice Arnolda Droste zu Senden
  • Kryštof Balderin Verneras Norbert (* 8. dubna 1730 Peruc, † 29. listopadu 1788 Münster), římskokatolický kněz a kanovník v Münsteru
  • Karel Englberd Josef (* 11. září 1731 Peruc)
  • Marie Anna Viktorie (* 12. ledna 1733 Peruc), provdaná za Leopolda hraběte z Berlo
  • Josefa Eleonora Gabriela Františka (* 24. března 1734 Peruc, † 13. května 1762 Peruc), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Bernardýna Antonie Felicie (* 28. října 1735 Peruc, † 28. února 1736 Peruc), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Jan Vilém Alexandr František Serafínský (* 14. října 1737 Peruc)


Kašpar Benedikt Antonín Jan Nepomucký (* 15. června 1723 Peruc, † 1. února 1801 Praha-Malá Strana), c.k. komoří

první manželka Anna Marie Františka Serafínská Josefa Waldburga Ludmila hraběnka Clary-Aldringen (* 25. srpna 1730 Praha, † 14. března 1765 Praha), dcera Kašpara Františka Osvalda, pohřbena v kryptě peruckého kostela,

  • Josefa (* asi 1758, † 10. listopadu 1762 Praha), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Jan Nepomucký František z Pauly Emanuel Maria Josef Kašpar Alois Gonzága Tadeáš Petr (* 29. června 1760 Liblín, † 19. listopadu 1762 Praha), pohřben v kryptě peruckého kostela

druhá manželka Marie Josefa Anna Leonarda Rajmunda Františka Bibiana hraběnka Clary-Aldringen (* 2. prosince 1747 Praha, † 25. dubna 1778 Peruc), oddáni 11. června 1766 na Peruci, dcera Františka Václava, pohřbena v kryptě peruckého kostela

  • František Borgiáš Josef Kašpar Emanuel Rajmun Jan Nepomucký František z Pauly Pavel Eremitam (* 15. ledna 1768 Praha)
  • Marie Josefa Františka Anna Gabriela Terezie Dominika Aloisie Rajmunda (* 1. září 1769 Praha, † 30. září 1769 Praha), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Marie Anna Josefa Františka Dominika Rosalie (* 4. srpna 1771 Teplice č. 1, † 16. června 1800 Liblín) dne 2. března 1794 ve Vídni provdána za Jindřicha Viléma Gunharda hraběte Wumbrand-Stuppach
  • Marie Terezie Sidonie Markéta Františka z Pauly Thyponie (* 11. listopadu 1772 Praha, † 11. února 1774 Praha), pohřbena v kryptě peruckého kostela
  • Marie Sidonie Alžběta Kristýna Františka z Pauly Markéta Terezie Antonie Kateřina (* 12. října 1774 Praha), dne 7. dubna 1801 v kostele sv. Jakuba v Brně provdána za vdovce po své sestře Jindřicha Viléma hraběte Wumbrand-Stuppach
  • Marie Anna Kristýna Johana Nepomucena Františka z Pauly Dominika Waldburga Aloisie Alexandra Lukácie (* 18. října 1776 Praha, † 3. listopadu 1776 Praha), pohřbena v kryptě peruckého kostela

Majetek roduEditovat

V ČecháchEditovat

hrady
zámky
paláce
obce

Související článkyEditovat

S rodem Lebebourů souvisí také eutektikum ledeburit, jejž objevil člen rodu (Karl Heinrich) Adolf Ledebur


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Princess Marie [online]. theroyaluniverse.com [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. 
  4. Eugen von Ledebur Wicheln 1873 - 1945 [online]. genealogy.links.org [cit. 2011-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, L, s. 80. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy) 
  6. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 

LiteraturaEditovat

  • MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2010. 328 s. ISBN 978-80-204-2349-8. 

Externí odkazyEditovat