Hýzrlové z Chodů

Hýzrlové z Chodů jsou původně německý později počeštěný rod. Pochází z 15. století z oblasti Loketska.

Hýzrlové z Chodů
Erb Hýzrlů z Chodů
Erb Hýzrlů z Chodů
země České království
zakladatel Václav Hýzrle z Chodova
poslední vládce Bernard, litoměřický kanovník

HistorieEditovat

Václav Hýzrle bojoval na Loketsku se Šliky, kteří jej nakonec na Chodově zajali. Roku 1503 si na tento rod stěžoval i jeho syn až v uherském Budíně. Hýzrlové poté vlastnili CholupicePrahy a další statky.

Voják Jindřich Hýzrle (15751665) dělal jako panoš společnost arciknížeti Arnoštovi, účastnil se bojů s Turky. Jako voják a diplomat sloužil v císařské armádě. Císař Rudolf II. jej povýšil do panského stavu, toto postavení potvrzovali i další panovníci. Rukopis Život, v němž se obsahují některé jízdy a tažení... sepsal v české a německé verzi, žánrově přechází mezi životopisem, kronikou a cestopisem jeho cest po Evropě, dílo i sám ilustroval. Měl tři syny. Václav po svém strýci Bernardovi zdědil Černotice, Karel Češtice a Václav Michal Budkov. Jeho bratranec Kryštof Ferdinand se stal císařským komořím a dozoroval těžbu stříbra. Kanovníkem Bernardem rod v Litoměřicích roku 1776 vymřel.

Eusebius Hýzrle (Sigismund Eusebius Hisrle de Chodaun), kanovník litoměřický, byl donátorem 39. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.

ErbEditovat

Ve štítu leží obloukovitě prohnutá ryba střídavých barev – červená a stříbrná, tyto barvy se střídají i na podkladu.

PříbuzníEditovat

Spojili se se Žďárskými, hrabaty z Lamberga, pány z Lemberka, hrabaty z Carretto-Millesimo a dalšími rody.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Hýzrlové z Chodů, s. 61–62. 
  • PETRÁČKOVÁ, Věra; ŠIMEČKOVÁ, Alena; VOGELTANZ, Jan. Příběhy Jindřicha Hýzrla z Chodů. 1. vyd. Praha: Svoboda 453 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat