Operátor

Operátorem ${\hat {A}}$ nazýváme v matematice takové zobrazení, které prvku nějakého prostoru (např. funkci) f přiřazuje prvek jiného prostoru g, tzn.

${\hat {A}}f=g$,

kde $f\in \mathbf {X} ,g\in \mathbf {Y}$. Působením operátoru ${\hat {A}}$ na f tedy získáme g. Říkáme, že na X je dán operátor ${\hat {A}}$, zobrazující prostor X do prostoru Y.

Operátor obvykle značíme stříškou, např. ${\hat {H}},{\hat {p}}$, apod.

Prvek $f\in \mathbf {X}$ nazýváme vzorem (originálem), prvek $g\in \mathbf {Y}$ obrazem.

Množina všech $g\in \mathbf {Y}$, které přísluší všem $f\in \mathbf {X}$, tzn. množina všech obrazů, se nazývá obor hodnot operátoru ${\hat {A}}$. Obvykle se značí $\mathrm {Rng} ({\hat {A}})$. Pokud operátor není definován pro všechna $f\in \mathbf {X}$, pak množinu těch $f\in X$ pro které definován je nazveme definičním oborem operátoru.

Jako operátor se v matematice a informatice dále označuje symbol nějaké matematické transformace, například znaménko + jako symbol přičítání.

Funkcionál

Pokud je $\mathbf {Y}$ množina reálných, resp. komplexních čísel, tzn. proměnná g je reálné, resp. komplexní číslo, pak operátor ${\hat {A}}$ nazýváme (reálným, resp. komplexním) funkcionálem.

Vybrané druhy operátorů

Lineární operátor

Lineární operátor ${\hat {A}}$ je takový operátor, pro který platí

${\hat {A}}(\sum _{i}c_{i}f_{i})=\sum _{i}c_{i}({\hat {A}}f_{i})$

kde $f_{i}$ jsou libovolné funkce a $c_{i}$ jsou libovolné koeficienty.

Linearitu operátoru ${\hat {A}}$ stačí ověřit na dvou sčítancích. Tedy že pokud existují libovolné koeficienty $c_{1},c_{2}$ a libovolné vektory $f_{1},f_{2},g_{1},g_{2}$ takové, že $g_{1}={\hat {A}}f_{1}$ a $g_{2}={\hat {A}}f_{2}$, pak platí

${\hat {A}}(c_{1}f_{1}+c_{2}f_{2})=c_{1}{\hat {A}}f_{1}+c_{2}{\hat {A}}f_{2}=c_{1}g_{1}+c_{2}g_{2}$

Pro libovolnou konečnou sumu se pak dá tvrzení dokázat matematickou indukcí.

Ještě jednodušeji vyjádřeno stačí ověřit, že platí tyto dvě vlastnosti:

1) ${\hat {A}}$(x+y) = ${\hat {A}}$(x) + ${\hat {A}}$(y),

2) ${\hat {A}}$(cx) = c ${\hat {A}}$(x), kde c je konstanta.

Lineárním operátorem ${\hat {A}}$ je například limita, když x a y jsou funkce nebo posloupnosti. Limita je lineární operace a protože derivace je definována pomocí limit, je též lineárním operátorem. Integrál je inverzní operátor k derivaci, je tedy též lineárním operátorem.

Antilineární operátor

Operátor označujeme jako antilineární, jestliže platí

${\hat {A}}\sum _{i}c_{i}f_{i}=\sum _{i}c_{i}^{*}{\hat {A}}f_{i}$,

kde $f_{i}$ jsou libovolné funkce a $c_{i}^{*}$ jsou koeficienty komplexně sdružené k $c_{i}$.

Operátor identity

Důležitým operátorem je tzv. operátor identity (jednotkový operátor) ${\hat {I}}$, pro který platí

${\hat {I}}f=f$

Působením operátoru identity ${\hat {I}}$ tedy nedochází k žádné změně.

Totožné operátory

Pokud pro dva operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ z X do Y platí ${\hat {A}}f={\hat {B}}f$ pro každé $f\in \mathbf {X}$, pak říkáme, že oba operátory jsou totožné.

Spojitý operátor

Operátor ${\hat {A}}$ se nazývá spojitý v bodě $f_{0}\in \mathbf {X}$, jestliže pro každou posloupnost prvků $\{f_{n}\}$ z $\mathbf {X}$, pro kterou v prostoru $\mathbf {X}$ platí $f_{n}\to f_{0}$, platí také ${\hat {A}}f_{n}\to {\hat {A}}f_{0}$, tzn. $g_{n}\to g_{0}$, v prostoru $\mathbf {Y}$.

Lineární operátor, který je spojitý v nějakém bodě $f_{1}\in \mathbf {X}$, je spojitý v každém bodě $f\in \mathbf {X}$.

Omezený operátor

Operátor ${\hat {A}}$ nazveme ohraničeným (omezeným) operátorem tehdy, jestliže existuje takové $\mu >0$ (nezávislé na f), že pro každé $f\in \mathbf {X}$ platí

${\|{\hat {A}}f\|}_{\mathbf {Y} }\leq \mu {\|f\|}_{\mathbf {X} }$,

kde ${\|f\|}_{\mathbf {X} }$ je norma funkce (vlastního řešení) f v prostoru X a ${\|{\hat {A}}f\|}_{\mathbf {Y} }$ je norma prvku ${\hat {A}}f$ v prostoru Y.

Lineární operátor je spojitý právě když je omezený. Platí, že součin omezených operátorů představuje opět omezený operátor. Podobně platí, že součet omezených operátorů je opět omezeným operátorem.

Infimum čísel $\mu$ operátoru ${\hat {A}}$ představuje tzv. normu operátoru $\|{\hat {A}}\|$, tzn.

$\|{\hat {A}}\|=\inf \mu$

Normu lze také získat jako supremum množiny čísel ${\|{\hat {A}}f\|}_{\mathbf {Y} }$ pro všechny jednotkové prvky f, tzn.

$\|{\hat {A}}\|=\sup _{{\|f\|}_{\mathbf {X} }=1,f\in \mathbf {X} }{\|{\hat {A}}f\|}_{\mathbf {Y} }$

Symetrický, hermiteovský a sdružený operátor

Podrobnější informace naleznete v článku Sdružený operátor.

Podrobnější informace naleznete v článku Hermitovský operátor.

Operátor ${\hat {A}}$ označíme jako symetrický, jestliže platí

$\langle f|{\hat {A}}g\rangle =\langle {\hat {A}}f|g\rangle$

kde bylo použito zápisu pomocí Diracovy symboliky běžně užívané v kvantové fyzice.

Omezený symetrický operátor označujeme jako hermiteovský.

Operátor ${\hat {A}}$ označíme jako antihermiteovský, je-li operátor $\mathrm {i} {\hat {A}}$ hermiteovský.

K operátoru ${\hat {A}}$ existuje sdružený operátor ${\hat {A}}^{+}$, který splňuje vztah

$\langle f|{\hat {A}}^{+}g\rangle =\langle {\hat {A}}f|g\rangle$

neboli

$\langle f|{\hat {A}}^{+}g\rangle ={\langle g|{\hat {A}}f\rangle }^{*}$

Platí vztahy

$\|{\hat {A}}^{+}\|=\|{\hat {A}}\|$

${({\hat {A}}^{+})}^{+}={\hat {A}}$

${({\hat {A}}+{\hat {B}})}^{+}={\hat {A}}^{+}+{\hat {B}}^{+}$

${({\hat {A}}{\hat {B}})}^{+}={\hat {B}}^{+}{\hat {A}}^{+}$

${(\lambda {\hat {A}})}^{+}=\lambda ^{*}{\hat {A}}^{+}$

Operátor  se nazývá samosdružený, jestliže platí

${\hat {A}}^{+}={\hat {A}}$

Pro omezené operátory jsou pojmy samosdružený, hermiteovský a symetrický ekvivalentní.

Samosdružený operátor ${\hat {A}}$ je pozitivní, když pro každé $|u\rangle$ platí

$\langle u|{\hat {A}}|u\rangle \geq 0$

Operátor označujeme jako normální, když platí

$[{\hat {A}},{\hat {A}}^{+}]=0$,

kde $[,]$ označují komutátor.

Inverzní operátor

Operátor ${\hat {A}}^{-1}$ nazveme inverzním operátorem k ${\hat {A}}$, pokud platí

${\hat {A}}{\hat {A}}^{-1}={\hat {A}}^{-1}{\hat {A}}={\hat {I}}$,

kde ${\hat {I}}$ představuje operátor identity. Inverzní operátor k danému operátoru nemusí existovat.

Platí vztahy (existují-li obě strany výrazů)

${({\hat {A}}{\hat {B}})}^{-1}={\hat {B}}^{-1}{\hat {A}}^{-1}$

${({\hat {A}}^{+})}^{-1}={({\hat {A}}^{-1})}^{+}$

Unitární operátor

Podrobnější informace naleznete v článku Unitární operátor.

Operátor ${\hat {A}}$ označíme jako unitární, pokud platí

${\hat {A}}^{+}={\hat {A}}^{-1}$

neboli

${\hat {A}}^{+}{\hat {A}}={\hat {A}}{\hat {A}}^{+}={\hat {I}}$,

kde ${\hat {I}}$ je operátor identity.

Pro libovolný unitární operátor ${\hat {A}}$ platí

$\langle {\hat {A}}u|{\hat {A}}v\rangle =\langle u|v\rangle$

Jestliže operátor ${\hat {M}}$ splňuje vztah

$\langle {\hat {M}}u|{\hat {M}}v\rangle =\langle u|v\rangle$,

pak operátor ${\hat {M}}$ označujeme jako izometrický. Izometrický operátor sice splňuje vztah ${\hat {M}}^{+}{\hat {M}}={\hat {I}}$, avšak na rozdíl od operátoru unitárního může být ${\hat {M}}{\hat {M}}^{+}\neq {\hat {I}}$.

Projekční operátor

Omezený operátor ${\hat {E}}$ označíme jako projekční, splňuje-li podmínky

${\hat {E}}={\hat {E}}^{+}={\hat {E}}^{2}$

Je-li ${\hat {E}}$ projekční operátor, pak je projekčním operátorem také

${\hat {E}}^{\prime }={\hat {I}}-{\hat {E}}$,

kde ${\hat {I}}$ představuje operátor identity. Platí přitom vztahy

${\hat {E}}+{\hat {E}}^{\prime }={\hat {I}}$

${\hat {E}}{\hat {E}}^{\prime }=0$

Je-li $|\psi _{k}\rangle$ vektor normalizovaný k jednotce, pak projekční operátor do jednorozměrného podprostoru tvořeného všemi vektory lineárně závislými na $|\psi _{k}\rangle$ lze vyjádřit jako

${\hat {E}}_{k}=|\psi _{k}\rangle \langle \psi _{k}|$

Jestliže množina vektorů $\{|\psi _{k}\rangle \}$ tvoří ortonormální bázi podprostoru $H_{1}$, pak projekční operátor do $H_{1}\subset H$ vyjádříme jako

$\sum _{k}{\hat {E}}_{k}=\sum _{k}|\psi _{k}\rangle \langle \psi _{k}|$

Pokud je $H_{1}=H$, pak je projekční operátor operátorem identity, tzn.

$\sum _{k}|\psi _{k}\rangle \langle \psi _{k}|={\hat {I}}$

Tento vztah představuje tzv. relaci úplnosti (uzavřenosti).

Operace s operátory

Součtem dvou operátorů ${\hat {A}},{\hat {B}}$ získáme operátor ${\hat {C}}={\hat {A}}+{\hat {B}}$, pro který platí

${\hat {C}}u=({\hat {A}}+{\hat {B}})u={\hat {A}}u+{\hat {B}}u$

Operátor ${\hat {C}}$ označíme jako součin operátorů ${\hat {A}}$ a ${\hat {B}}$, tzn. ${\hat {C}}={\hat {A}}{\hat {B}}$, pokud pro každé u platí

${\hat {C}}u={\hat {A}}({\hat {B}}u)$

Pomocí předchozího vztahu lze definovat mocninu operátoru, např. ${\hat {A}}^{2}={\hat {A}}{\hat {A}}$.

Násobení operátorů není komutativní, tzn. v obecném případě pro dva operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ neplatí ${\hat {A}}{\hat {B}}={\hat {B}}{\hat {A}}$. Abychom vystihli vzájemnou nekomutativnost dvou operátorů ${\hat {A}},{\hat {B}}$, zavádíme tzv. komutátor operátorů

$[{\hat {A}},{\hat {B}}]={[{\hat {A}},{\hat {B}}]}_{-}={\hat {A}}{\hat {B}}-{\hat {B}}{\hat {A}}$

Dva nekomutativní operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ splňují pro některé u vztah

$[{\hat {A}},{\hat {B}}]\neq 0$

Dva komutativní operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ splňují pro libovolné u vztah

$[{\hat {A}},{\hat {B}}]=0$

Jsou-li lineární hermiteovské operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ komutativní, pak mají společné vlastní funkce.

Jestliže operátory ${\hat {A}},{\hat {B}}$ komutují, tzn. $[{\hat {A}},{\hat {B}}]=0$, pak pro libovolné funkce f, g platí

$[f({\hat {A}}),g({\hat {B}})]=0$

Kromě komutátoru se zavádí také antikomutátor operátorů

$\{{\hat {A}},{\hat {B}}\}={[{\hat {A}},{\hat {B}}]}_{+}={\hat {A}}{\hat {B}}+{\hat {B}}{\hat {A}}$

Z definice komutátoru a antikomutátoru dostaneme následující vztahy:

$[{\hat {A}},{\hat {B}}]=-[{\hat {B}},{\hat {A}}]$

$[{\hat {A}},{\hat {B}}+{\hat {C}}]=[{\hat {A}},{\hat {B}}]+[{\hat {A}},{\hat {C}}]$

$[{\hat {A}},{\hat {B}}{\hat {C}}]=[{\hat {A}},{\hat {B}}]{\hat {C}}+{\hat {B}}[{\hat {A}},{\hat {C}}]=\{{\hat {A}},{\hat {B}}\}{\hat {C}}-{\hat {B}}\{{\hat {A}},{\hat {C}}\}$

$[{\hat {A}}{\hat {B}},{\hat {C}}]={\hat {A}}[{\hat {B}},{\hat {C}}]+[{\hat {A}},{\hat {C}}]{\hat {B}}={\hat {A}}\{{\hat {B}},{\hat {C}}\}-\{{\hat {A}},{\hat {C}}\}{\hat {B}}$

$\{{\hat {A}},{\hat {B}}\}=\{{\hat {B}},{\hat {A}}\}$

$\{{\hat {A}},{\hat {B}}+{\hat {C}}\}=\{{\hat {A}},{\hat {B}}\}+\{{\hat {A}},{\hat {C}}\}$

$\{{\hat {A}},{\hat {B}}{\hat {C}}\}=\{{\hat {A}},{\hat {B}}\}{\hat {C}}-{\hat {B}}[{\hat {A}},{\hat {C}}]={\hat {B}}\{{\hat {C}},{\hat {A}}\}-[{\hat {B}},{\hat {A}}]{\hat {C}}$

$\{{\hat {A}}{\hat {B}},{\hat {C}}\}={\hat {A}}\{{\hat {B}},{\hat {C}}\}-[{\hat {A}},{\hat {C}}]{\hat {B}}=\{{\hat {C}},{\hat {A}}\}{\hat {B}}-{\hat {A}}[{\hat {C}},{\hat {B}}]$

Platí také tzv. Jacobiho identita

$[{\hat {A}},[{\hat {B}},{\hat {C}}]]+[{\hat {B}},[{\hat {C}},{\hat {A}}]]+[{\hat {C}},[{\hat {A}},{\hat {B}}]]=0$

Příklad

• Příkladem lineárního operátoru může být operátor ${\hat {A}}={\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} x}}$, který funkci, na niž je aplikován, přiřazuje její derivaci podle proměnné x.
• Nelineárním operátorem je operátor ${\hat {A}}=\sin$. Působením tohoto operátoru na libovolnou funkci f dostaneme ${\hat {A}}f=\sin f$.

Použití

Operátory jsou nepostradatelné jak v diferenciálním počtu v matematice (např. operátor nabla), tak při použití v kvantové mechanice a při zjednodušování zápisu identit (rovnic) jinde ve fyzice. Používají se také při zápisu počítačových programů v programovacích jazycích.

Arita

Podrobnější informace naleznete v článku Arita operace.

Arita jako pojem udává počet operandů daného operátoru:

1. unární - operátor s jedním operandem, například negace, ať aritmetická, logická či doplněk množiny (v rámci zamlčeného definičního oboru).
2. binární - jde o nejčastější případ, tedy pokud se v praxi mluví o operátoru, typicky jde o operátor se dvěma operandy: Je nejintuitivnější při našem lidském lineárním zápisu textu. Například: +-*^
3. ternární - operátorů se třemi operandy je jen málo, v porovnání s množstvím binárních jsou výjimečné. Typickým zástupcem je ternární operátor z programování.

Slovo "arita" pochází z latinského kořene adjektiva popisujícího počet operandů operátoru, zda je tento: un-ár(ní), bin-ár(ní), tern-ár(ní)...

Související články

• Zobrazení
• Množina
• Vlastní číslo
• Vektorový prostor
• Kvantová fyzika
• Programovací jazyk
• Diracova symbolika

Autoritní data: PSH: 7683