Otevřít hlavní menu

Národní muzeum

muzeum v Praze
(přesměrováno z Národní muzeum v Praze)
Další významy jsou uvedeny na stránce Národní muzeum (rozcestník).

Národní muzeum (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Muzeum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 a je zaměřeno na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v Česku. Národní muzeum sídlí v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstíPraze. Pod Národní muzeum spadá také řada dalších expozic v muzeích a památnících především v Praze, ale i v dalších místech Česka.

Národní muzeum v Praze
Historická budova Národního muzea
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Adresa Národní muzeum
Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
115 79 Depo Praha 702
Založeno 1818
Kód památky 11727/1-1198 (PkMISSezObr)
Zeměpisné souřadnice
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie instituceEditovat

 
Pečeť ku příležitosti založení Musea Království českého v roce 1818

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen provoláním An die Vaterländichen Freunde der Wissenschaften.[1][2] U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickými zakladateli byli hrabě František Josef z Klebelsbergu a jeho bratranec Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu, jenž muzeu věnoval své rozsáhlé sbírky, které se staly základem sbírek Národního muzea. Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy[3]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919–1922 Zemské museum a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940–1945 se nazývalo Landesmuseum in Prag.

SídlaEditovat

Před postavením vlastní budovyEditovat

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) v ulici Na příkopě 852/10 na Novém Městě [4]. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, Časopis Národního muzea nebo Archeologický sbor.

Historická budovaEditovat

Související informace naleznete také v článku Historická budova Národního muzea.
 
Pohled na Historickou budovu NM z Nové budovy NM

Novorenesanční historická budova Národního muzea, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891.

Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. K částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.[5] Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy.[6] Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven podzemní propojovací tunel do Nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění). Předpokládané náklady rekonstrukce činily 4,5 mld. Kč.[7] Stálé výstavy budou postupně otevírány od jara 2020.

Nová budova (Federální shromáždění)Editovat

 
Nová budova Národního muzea (bývalé Federální shromáždění)
Související informace naleznete také v článku Federální shromáždění (budova).

V roce 2009 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[8] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury ČR Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy, historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Budova slouží pro pořádání krátkodobých výstav. V roce 2019 byla budova propojena podzemním tunelem do Historické budovy NM. V roce 2020 by zde měla být otevřena výstava Dějiny 20. století.

Další objektyEditovat

Kromě Historické a Nové budovy spadají pod Národní muzeum také tyto objekty:

Knihovna Národního muzeaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisůstarých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také v letech 1957 až 2014 zajišťovala provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzeaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Archiv NM vznikl oddělením rukopisné části od Knihovny NM. Významná je také sbírka pečetidel a pečetí. V současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách 285/6.

Ze sbírek muzeaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/218411058220007
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6011
  3. http://www.nm.cz/Historie-NM/Instituce/
  4. Palác Sylva-Taroucca [online]. [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  5. Národní muzeum se slavnostně otevřelo, na fasádě běžel videomapping k oslavám 100 let republiky. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. Historická budova Národního muzea byla slavnostně otevřena. Nechyběl Miloš Zeman. Aktuálně.cz. 2018-10-27. Dostupné online [cit. 2018-11-01]. (česky) 
  7. ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  8. Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006

LiteraturaEditovat

  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého: Stručná zpráva historická i statistická. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online. 
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 1. Kulturní a národní obrození šlechty české v 18. a v prvé půli 19. století. Jeho význam pro založení a počátky musea. Praha: Národní museum, 1921. 364 s. Dostupné online
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 2. Založení vlasteneckého musea v Čechách a jeho vývoj do konce doby Šternberkovy (1818–1841). Praha: Národní museum, 1923. 505 s. Dostupné online
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha: Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online. 
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat