Plejtvák myšok
Plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) známý též jako plejtvák tmavý je velký mořský savec, zástupce čeledi plejtvákovitých (Balaenopteridae).
 Plejtvák myšok | |
|---|---|
 Plejtvák myšok zachycený na Aljašce. | |
 Porovnání velikosti plejtváka myšoka s člověkem. | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Nadřád | placentálové (Placentalia) |
| Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
| Infrařád | kytovci (Cetacea) |
| Malořád | kosticovci (Mysticeti) |
| Čeleď | plejtvákovití (Balaenopteridae) |
| Rod | plejtvák (Balaenoptera) |
| Binomické jméno | |
| Balaenoptera physalus (Linnaeus, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozměry editovat
Plejtvák myšok je zřejmě druhým největším a jedním z nejrychlejších kytovců, po plejtvákovi obrovském (B. musculus) druhý největší žijící tvor na světě. Dosahuje délky téměř 27 metrů a hmotnosti 45 až 75 tun, výjimečně pak až kolem 114 tun. Překonává tak nejspíš i největší dosud známé dinosaury, jako byl rod Argentinosaurus (s maximální odhadovanou hmotností kolem 96 tun).[2]
Popis editovat
Plejtvák myšok je štíhlý kytovec s šedomodrým zbarvením na zádech a s bílým břichem. Šedé má i ploutve hřbetní, ocasní i prsní. Hřbetní ploutev leží na začátku poslední třetiny těla a má vydutý zadní okraj. Na břiše má také 55-100 hrdelních záhybů. Rozeznáváme přinejmenším dva recentní poddruhy: plejtváka myšoka severoatlantického a plejtváka jihoatlantského. Obývá všechny světové oceány, od polárních až po tropické oceány. Chybí pouze ve Středozemním, Baltském a Rudém moři a v Perském zálivu. Největší část plejtváků obývá chladné severní vody.
Kromě bručivých, hučivých a skřípavých zvuků vydává plejtvák myšok i nesmírně hlasité hluboké sténání, které jde slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Stejně jako ostatní plejtváci podniká i plejtvák myšok dlouhé migrace z vysokých zeměpisných šířek v létě do chudších tropických regionů přezimovat a rozmnožovat se. Živí se většinou krilem, korýši a rybami, např. huňáčky severními nebo sledi, které loví velmi rychlými vpády do jejich pospolných hejn. Do tlamy nabírá ohromné množství vody, zavřou tlamu, vodu vypustí a ryby, které se zachytají na kosticích poté spolkne. Jeho kořistí se mohou stát i různé druhy menších chobotnic.
Samice rodí po 11 měsících jediné mládě, které po narození měří až 6,4 m. Osamostatňuje se ve věku 9-10 měsíců, což znamená, že má jediného potomka každý druhý rok, takže slabá populace vyžaduje k zotavení několik desítek let.
Stav ohrožení editovat
Stejně jako ostatní plejtváci byl i tento druh v průběhu dvacátého století těžce pronásledován a zabíjen a dnes patří mezi ohrožené druhy. V roce 1986 Mezinárodní velrybářská komise (IWC) vydala moratorium zakazující komerční lov tohoto kytovce. Znečišťování vod (zvláště ropou) a hluk způsobovaný lidskou aktivitou v posledních letech populace plejtváků myšoků žijící v přírodě výrazně oslabily.
Zajímavost editovat
Kostra jedince tohoto druhu je maskotem a jedním z nejoblíbenějších exponátů Národního muzea v Praze.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fin Whale na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2019-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-14.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu plejtvák myšok na Wikimedia Commons 
Taxon Balaenoptera physalus ve Wikidruzích- Galerie plejtvák myšok na Wikimedia Commons
