Vrchotovy Janovice (zámek)

muzeum v Česku

Zámek Vrchotovy Janovice se nachází ve stejnojmenném městysiokrese Benešov. Jeho základem je vodní tvrz z přelomu 15. a 16. století, během 18. století rokokově přestavěná. V polovině 19. století byl exteriér zámku novogoticky upraven. Zámek včetně parku a hospodářských budov je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Zámek Vrchotovy Janovice
zámek od jihovýchodu
zámek od jihovýchodu
Účel stavby
Základní informace
Sloh novogotika
Výstavba konec 15. století16. století
Přestavba 1750–1766, 1856
Stavebník Janovici
Další majitelé Vrtbové, Vratislavové z Mitrovic, Nádherní z Borutína, Československá republika
Současný majitel Česká republika, ve správě Národního muzea
Poloha
Adresa Vrchotovy Janovice č. p. 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 18748/2-234 (PkMISSezObr)
Web [2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sidonie Nádherná z Borutína (1885–1950)

Posledním majitelem zámku byla baronka Sidonie Nádherná, mecenáška a organizátorka kulturního života.

PopisEditovat

Stavební jádro zámku tvoří vodní tvrz z 15. a 16. století, přestavěná během 18. století na zámek v rokokovém stylu. Kolem zámku jsou stále patrné pozůstatky vodního příkopu. Trojkřídlý zámek má půdorys nepravidelného trojúhelníka s uzavřeným nádvořím. To je přístupné dvěma průjezdy s klenutými kamennými mosty. Východní křídlo zámku je nejstarší - pochází pravděpodobně ještě z 15. století. U jeho jižní části se nachází původní věž. Hlavní vstup do zámku je umístěn v jižním křídle z 16. století.[2] Jižně od zámku stojí jeho bývalé hospodářské a správní budovy. Kolem zámku se rozprostírá anglický park s umělým jezerem uprostřed.

Stavební vývojEditovat

Původně gotická vodní tvrz z roku 1350 byla přestavěna renesančně a barokně (1760); v roce 1856 romanticky (novogoticky) upravena.

Po roce 1879 zadal nový majitel baron Karel Ludvík Nádherný rekonstrukci zámku v novogotickém slohu architektovi Josefu Mockerovi. Z projektu byla ale realizována pouze menší část.[3]

Drobné stavby v areálu zámku navrhl a realizoval v roce 1911 pražský německý architekt Josef Zasche [4].

HistorieEditovat

Janovice (dřívějším názvem Herbortovy Janovice) jsou původním sídlem pánů z Janovic znaku orlice, jímž byly až do roku 1453, kdy se na zámku usadil Štěpán Vrchota z Vrchotic. Dále byl zámek ve vlastnictví rodu pánů z Vrtby. Roku 1807 jej Adam z Vrtby prodal hraběti Františku Josefu Vratislavu z Mitrovic.[5]

Poslední majitelkou zámku byla baronka Sidonie Nádherná z Borutína, mecenáška a organizátorka kulturního života, jež je v přilehlém zámeckém parku s některými dalšími členy rodiny pohřbena (její ostatky sem byly v roce 1999 přeneseny z Anglie, kam ji komunisté po únorovém převratu donutili v roce 1949 emigrovat).

Nádherná na zámku provozovala salón svého druhu – Vrchotovy Janovice se staly místem setkávání předních osobností tehdejšího kulturního a politického života (Karel Čapek, Alice Masaryková, Adolf Loos, Max Švabinský), navštěvovali ji zde ale především rakouský žurnalista a dramatik Karl Kraus a Rainer Maria Rilke, jimž byla múzou (o tom, jestli s nimi měla poměr, se spekuluje). Kraus navštěvoval Nádhernou v Janovicích po dvacet let, Rilke byl na zámku asi jen třikrát.

V roce 1943 byl zámek zabrán SS a používán jako velitelství a kasárna. V roce 1945 na zámku německé ozbrojené složky vystřídali příslušníci sovětské a československé armády. V roce 1949 byl zámek vyvlastněn. Napřed zde byl umístěn sklad textilu, později sbírky okresního archívu. Zámek nebyl udržován a pustl. Před zkázou zámek zachránilo v roce 1957 Národní muzeum, kterému se podařilo objekt získat.[6] Postupně byl opraven, dnes je veřejnosti přístupný a obsahuje expozice Národního muzea Společnost v Čechách 19. století, expozici Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice a expozici českého zvonařství.[7]

Expozice Společnost v Čechách 19. stoletíEditovat

Součástí expozice Společnost v Čechách 19. století jsou některé předměty patřící významným osobnostem (např. kytara Karla Havlíčka Borovského), především ale jejich portréty (např. Tomáše Pešiny z Čechorodu, Václava Hanky, Bernarda Bolzana nebo Joachima Barranda). Zajímavostí je zde uložené puzzle, taktéž z 19. století.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-10]. Identifikátor záznamu 129472 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - [IV] Západní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. S. 394–395. 
  3. WAGNEROVÁ, Alena. Sidonie Nádherná a konec střední Evropy. Praha: Argo, 2010. 216 s. ISBN 978-80-257-0329-8. S. 22-23. 
  4. Šumné Benešovsko Archivováno 23. 3. 2014 na Wayback Machine na stránkách Muzea umění Benešov
  5. Janovice, 13. Janovice Vrchotovy, hejt. Sedlčany, okr. Votice. In: Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1898. ISBN 80-7203-182-1. Svazek 13..
  6. VOKOLEK, Jan; KUTOVÁ, Jarmila. Zámecký park ve Vrchotových Janovicích. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999. 70 s. ISBN 80-7036-064-X. 
  7. Historie zámku [online]. Národní muzeum [cit. 2019-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat